Hledej
Zobraz:
Univerzity
Kategorie
Rozšířené vyhledávání
12 659 projektů
0 nových
Stav řešení problémů sociální exkluze ve vybraných regionech ČR
«»
| Přípona .doc |
Typ studijní materiál |
Stažené 0 x |
| Velikost 0,3 MB |
Jazyk český |
ID projektu 12003 |
| Poslední úprava 30.04.2018 |
Zobrazeno 822 x |
Autor: royal.cut |
Sdílej na Facebooku |
||
| Detaily projektu | ||
- Cena:
8 Kreditů - kvalita:
92,3% -
Stáhni
- Přidej na srovnání
- Univerzita:Masarykova univerzita
- Fakulta:Fakulta sociálních studií
- Kategorie:Humanitní vědy » Sociální vědy
- Předmět:Evaluační výzkum
- Studijní obor:-
- Ročník:3. ročník
- Formát:MS Office Word (.doc)
- Rozsah A4:29 stran
Cílem následující studie je provést analýzu situace sociálního vyloučení ve čtyřech regionech České republiky a vnímání problémů spojených s řešením sociální exkluze u významných odborných, administrativních a politických autorit v těchto regionech působících a majících vliv na utváření regionální politiky a „systému“ sociálních služeb. Na základě této analýzy chceme identifikovat společné rysy politiky sociální inkluze ve zmíněných regionech, případně poukázat na charakteristické regionální odlišnosti.
Sociální vylučování má významný regionální rozměr. Analýza sociálně ekonomické situace v České republice podle agregovaných dat ukazuje na významné teritoriální aspekty rozvoje hospodářských odvětví a vývoje postavení pracovních sil na trhu práce. Současně ukazuje na významné odlišnosti ve vzdělanostní struktuře obyvatelstva jednotlivých krajů, na odlišné míry rozvodovosti a hodnoty ukazatelů religiozity či páchání trestné činnosti podle jednotlivých regionů v České republice. Ukazuje se rovněž, že národnostní a etnické složení obyvatelstva se mění podle územních hledisek. Protože všechny uvedené charakteristiky mají souvislost s povahou a rozsahem sociálního vyloučení obyvatelstva, lze předpokládat, že také sociální vyloučení má v České republice významné regionální a teritoriální vlastnosti.
Sociální vylučování má významný regionální rozměr. Analýza sociálně ekonomické situace v České republice podle agregovaných dat ukazuje na významné teritoriální aspekty rozvoje hospodářských odvětví a vývoje postavení pracovních sil na trhu práce. Současně ukazuje na významné odlišnosti ve vzdělanostní struktuře obyvatelstva jednotlivých krajů, na odlišné míry rozvodovosti a hodnoty ukazatelů religiozity či páchání trestné činnosti podle jednotlivých regionů v České republice. Ukazuje se rovněž, že národnostní a etnické složení obyvatelstva se mění podle územních hledisek. Protože všechny uvedené charakteristiky mají souvislost s povahou a rozsahem sociálního vyloučení obyvatelstva, lze předpokládat, že také sociální vyloučení má v České republice významné regionální a teritoriální vlastnosti.
Klíčová slova:
sociální exkluze
sociální služby
sociální inkluze
institucionální uspořádání
reformy
Obsah:
- 1. Definování problému sociální exkluze v regionech
1.1. Sociální exkluze jako „makroproblém“ regionální politiky
1.2. Adekvátnost a (nebo) legitimnost definice problému
1.3. Definice skupin a kategorií osob ohrožených sociálním vyloučením
1.4. Územní koncentrace sociální exkluze
2. Hodnocení kapacity aktérů řešit problémy sociální exkluze na území krajů
2.1. Problém cílenosti sociálních služeb
2.2. Problém nízké kvality technického zpracování programů
2.3. Legislativně-systémové problémy na úrovni státu
2.4. Organizační a koordinační problémy regionálního sociálního systému
3. Pojetí politické agendy sociálního vyloučení a začlenění regionálními experty
3.1. Referenční rámce pojetí sociální exkluze
3.2. Pojem „sociální exkluze“
3.3. Pojem „sociální inkluze“
3.4. Individualizace a subjektivizace příčin sociálního vyloučení
4. Představy o institucionálním uspořádání politiky sociální inkluze a roli aktérů v ní
5. Otevřené otázky institucionální reformy
5.1. Decentralizace versus centralizace rozhodování
5.2. Posílení finančních zdrojů samosprávy při tvorbě a řízení politiky sociální inkluze
5.3. Hodnoty a kritéria analýzy sociální potřebnosti
5.4. Hodnocení významu sociálního plánování měst a obcí
5.5. Hodnocení významu profesionalizace programů a rozvoje NNO
6. Postoje k národním koncepčním dokumentům
6.1. Rozdílné posouzení národních strategií z normativního a deskriptivního hlediska
6.2. Malá adekvátnost národních strategií pro řešení regionálních problémů
6.3. Autonomie a izolace národní a regionální úrovně tvorby politiky
6.4. Informovanost a stupeň akceptování národních koncepcí
Závěry: