Diskuzní příspěvek - Lze v Evropě v současnosti zabránit etnickému násilí a jeho gradaci? - pozitivní postoj

• Konceptualizace odpovědi ANO, včetně pojmenování problému a určení kritérií hodnocení

Násilí je nemoc, které můžeme předcházet.
Žádný stát nebo jedinec nemůže být bezpečný v nebezpečném světě.
Naše kultury, naše historie a naše jednotlivé životy jsou vzájemně propojeny a naše konání je vzájemně závislé.
Budování kultury míru a nenásilí, jakkoli je tento proces obtížný a dlouhý, je jak nezbytné, tak vznešené (http://svetovypochod.cz).

„Lze zabránit etnickému násilí, ale pouze za určitých podmínek. Hlavní podmínkou je snaha jednotlivých zemí o integraci. Mnohé středoevropské a východoevropské státy však zatím mají tendenci své problémy s národnostními menšinami a migranty bagatelizovat, případně se na mezinárodním fóru vykazovat demokratickým právním systémem bez ohledu na nedostatky, které existují v praktickém životě. Tuto tendenci bohužel projevují vůči některým otázkám a na některých mezinárodních setkáních i představitelé České republiky”.

Definice násilí:
Petrusek (1994: 85) pojímá násilí jako jeden z projevů zla. „Jde o čin nebo činnost, kterou jinému působíme škodu, újmu, kdy ubližujeme - zdraví, na majetku atd. Původně se pojem násilí vztahoval na násilí brachiální. V novějším pojetí je chápán obecněji. O násilí se mluví jako o prostředku nebo způsobu, jak donutit jiného člověka nebo jinou sociální skupinu, aby činili něco, co činit sami nechtějí, anebo jim znemožnit vykonávat něco, co vykonávat chtějí. Pojem násilí velice úzce souvisí s pojmem moc. Existují dvě koncepce, které se zabývají vztahem násilí a moci. Podle první koncepce je každá moc obsahuje element násilí, každá moc je tedy svým způsobem násilí. Druhá koncepce reprezentovaná H. Arendtovou pojímá moc jako prostředek k tomu, aby se lidé chovali kooperativně, společně vykonávali nějakou činnost a dosahovali určitého cíle.