Hledej
Zobraz:
Univerzity
Kategorie
Rozšířené vyhledávání
12 662
projektů
Vypracované otázky z předmětu Evaluační výzkum
«»
| Přípona .doc |
Typ vypracované otázky |
Stažené 0 x |
| Velikost 1,2 MB |
Jazyk český |
ID projektu 12004 |
| Poslední úprava 30.04.2018 |
Zobrazeno 1 157 x |
Autor: royal.cut |
Sdílej na Facebooku |
||
| Detaily projektu | ||
- Cena:
8 Kreditů - kvalita:
91,7% -
Stáhni
- Přidej na srovnání
- Univerzita:Masarykova univerzita
- Fakulta:Fakulta sociálních studií
- Kategorie:Humanitní vědy » Sociální vědy
- Předmět:Evaluační výzkum
- Studijní obor:-
- Ročník:3. ročník
- Formát:MS Office Word (.doc)
- Rozsah A4:78 stran
To, co slouží k odlišení evaluační studie od jiných forem sociálního výzkumu, je otázka jejího smyslu, účelu.
„Evaluace je orientována na aktivitu (action oriented). Je vedena se záměrem determinovat hodnotu nebo dopad politiky, programu, praxe, intervence nebo služby, je vedena z pohledu tvorby doporučení nebo změny.“ (Clarke 1999)
Formální evaluace je definována jako forma „disciplinovaného zkoumání“, která aplikuje vědecké procedury ke sběru a analýze informací o obsahu, struktuře a výsledcích programů, projektů a naplánovaných intervencí.
Hlavní evaluační směry v sociální práci:
a) single- systém evaluace (evaluace efektivity něčí individuální praxe) - má sdělit, zda je intervence, kterou zavedli k zmírnění nějakého problému, efektivní a zdali produkuje zamýšlené výsledky. Odpovídá na otázku: „Je tato specifická intervence, kterou já používám při práci s tímto klientem efektivní při redukci tohoto určitého problému u tohoto konkrétního klienta?“ (má postrádat externí validitu)
b) programová evaluace (hodnocení všech aspektů programů, intervence) - podle Rossiho a Freemana: „Evaluační výzkum je systematická aplikace procedur sociálního výzkumu za účelem hodnocení konceptualizace, hodnocení designu, hodnocení implementace a hodnocení nástrojů sociálně-intervenčních programů.“
- podle Pattona: „programová evaluace je systematický sběr informací o aktivitách, charakteristikách a výsledcích programů, které jsou určeny k využití určitým lidem k redukování nejasností, k zlepšení efektivity a k tvorbě rozhodnutí s ohledem na to, co tyto programy dělají a co ovlivňují.“
„Evaluace je orientována na aktivitu (action oriented). Je vedena se záměrem determinovat hodnotu nebo dopad politiky, programu, praxe, intervence nebo služby, je vedena z pohledu tvorby doporučení nebo změny.“ (Clarke 1999)
Formální evaluace je definována jako forma „disciplinovaného zkoumání“, která aplikuje vědecké procedury ke sběru a analýze informací o obsahu, struktuře a výsledcích programů, projektů a naplánovaných intervencí.
Hlavní evaluační směry v sociální práci:
a) single- systém evaluace (evaluace efektivity něčí individuální praxe) - má sdělit, zda je intervence, kterou zavedli k zmírnění nějakého problému, efektivní a zdali produkuje zamýšlené výsledky. Odpovídá na otázku: „Je tato specifická intervence, kterou já používám při práci s tímto klientem efektivní při redukci tohoto určitého problému u tohoto konkrétního klienta?“ (má postrádat externí validitu)
b) programová evaluace (hodnocení všech aspektů programů, intervence) - podle Rossiho a Freemana: „Evaluační výzkum je systematická aplikace procedur sociálního výzkumu za účelem hodnocení konceptualizace, hodnocení designu, hodnocení implementace a hodnocení nástrojů sociálně-intervenčních programů.“
- podle Pattona: „programová evaluace je systematický sběr informací o aktivitách, charakteristikách a výsledcích programů, které jsou určeny k využití určitým lidem k redukování nejasností, k zlepšení efektivity a k tvorbě rozhodnutí s ohledem na to, co tyto programy dělají a co ovlivňují.“
Klíčová slova:
evaluační výzkum
racionalita
sumativní evaluace
hloubkový rozhovor
analýza diskurzu
Obsah:
- 1. Podstata evaluačního výzkumu a racionalita veřejných rozhodnutí.
2. Porovnejte rozdíly a podobnosti mezi evaluací a ostatními typy sociálně-vědního výzkumu.
3.Racionální a intuitivní volba. Charakteristika racionálního rozhodování.
4. Teoretická východiska pojetí vztahu mezi poznáním a hodnocením. J. Dewey a pragmatické pojetí zkoumání jako součásti řešení praktických problémů.
5. Pojetí objektivity sociálně-vědního poznání u M. Webera. Weber a princip hodnotové neutrality poznání.
6.Role poznání a hodnocení při veřejných rozhodnutích
7. Modely tvorby veřejných rozhodnutí: charakteristika, rozdíly
Otázka č. 8: Posouzení hodnotitelnosti sociálního či veřejného programu (evaluability assessment). Stanovení podmínek, při nichž je sebereflexe sociální práce či sociálních programů evaluačním výzkumem možná?
9. Meta-evaluace. Hodnotící kritéria evaluačního výzkumu. Standardy kvality evaluačního výzkumu
10.Rozdíly a podobnosti etických standardů evaluačního výzkumu orientovaného na klienty a na producenty programu
11. Výzkumné otázky a cíle evaluačního výzkumu Rozdíl je v tom, že součástí té otázky je praktická rovina problému. Jde o pochopení rozdílu mezi otázkou výzkumnou a otázkou, která formuluje cíle výzkumu. Cíle jsou závislé na délce zkoumání,na velikosti problému na strategii atp.. (Winklerovy přednášky 1A a 1B, otázky z minulého roku)
12. Zaměření evaluace podle fází veřejného programu - KLÁRKA
13. Role zadavatele evaluace. Struktura akterérů veřejných programů a jejich vztah k nim
14. Obecné modely evaluace podle interpretace hodnot.
15. Popište rozdíly mezi hodnotově nezávislou a participativní evaluací
16. Vysvětlete rozdíl mezi formativní a sumativní evaluací:
...
...
...
35. Hloubkový rozhovor - kvalitativní technika sběru dat: charakteristika, postup vedení rozhovoru.
36. Focus group- kvalitativní technika sběru dat: charakteristika, postup vedení rozhovoru
37. Konverzační analýza a analýza diskurzu - kvalitativní techniky sběru dat spojené s analýzou jazyka a běžné řeči
38. Záměrné výběry: charakteristika, rozlišení od náhodných výběrů, výhody
41. Pojetí validity v kvalitativním výzkumu: alternativní kritéria hodnotnosti zkoumaných poznatků (spolehlivost /trustworthiness/ a autenticita poznání).
42. Pojem a význam „triangulace“ v kvalitativním výzkumu