Hledej Zobraz: Univerzity Kategorie Rozšířené vyhledávání

12 632   projektů
0 nových

Vypracované otázky k testu z predmetu Evaluační výzkum

«»
Přípona
.docx
Typ
vypracované otázky
Stažené
4 x
Velikost
1,1 MB
Jazyk
český
ID projektu
12014
Poslední úprava
30.04.2018
Zobrazeno
377 x
Autor:
royal.cut
Facebook icon
Detaily projektu
Popis:
1. Podstata evaluačního výzkumu.

- Evaluace je orientována na aktivitu. Je vedena se záměrem determinovat hodnotu nebo dopad politiky, programu, praxe, intervence nebo služby, je vedena z pohledu tvorby doporučení nebo změny (Clarke 1999).
- Formální evaluace je definována jako forma „disciplinovaného zkoumání“, která aplikuje vědecké procedury ke sběru a analýze informací o obsahu, struktuře a výsledcích programů, projektů a naplánovaných intervencí.
- Hlavní evaluační směry v sociální práci:

a) Single - systém evaluace (evaluace efektivity něčí individuální praxe) - má sdělit, zda je intervence, kterou zavedli k zmírnění nějakého problému, efektivní a zdali produkuje zamýšlené výsledky. Odpovídá na otázku: „Je tato specifická intervence, kterou já používám při práci s tímto klientem efektivní při redukci tohoto určitého problému u tohoto konkrétního klienta?“
b) Programová evaluace (hodnocení všech aspektů programů, intervence) - podle Rossiho a Freemana: Evaluační výzkum je systematická aplikace procedur sociálního výzkumu za účelem hodnocení konceptualizace, hodnocení designu, hodnocení implementace a hodnocení nástrojů sociálně-intervenčních programů. Podle Pattona představuje programová evaluace systematický sběr informací o aktivitách, charakteristikách a výsledcích programů, které jsou určeny k využití určitým lidem k redukování nejasností, k zlepšení efektivity a k tvorbě rozhodnutí s ohledem na to, co tyto programy dělají a co ovlivňují.

Klíčová slova:

evaluační výzkum

objektivita

sociální problém

sociální program

programové modely

hloubkový rozhovor



Obsah:
  • 1. Podstata evaluačního výzkumu.
    2. Porovnejte rozdíly a podobnosti mezi evaluací a ostatními typy sociálně-vědního výzkumu.
    3. Racionalita veřejných rozhodnutí, role poznání a hodnocení při veřejných rozhodnutích
    4. Co je sociální problém? (souvisí s otázkou č. 19. = sociální diagnóza a analýza potřeb)
    5. Teoretická východiska pojetí vztahu mezi poznáním a hodnocením. J.Dewey a pragmatické pojetí zkoumání jako součásti řešení praktických problémů (Dowsnův cyklus - jak vzniká veřejný zájem o sociální prolém = koncepce hodnocení podle Deweeho)
    6. Pojetí objektivity sociálně-vědního poznání u M. Webera. Weber a princip hodnotové neutrality poznání (koncepce hodnocení podle Webera)
    7. Posouzení hodnotitelnosti sociálního či veřejného programu (evaluability assessment). Stanovení podmínek, při nichž je sebereflexe sociální práce či sociálních programů evaluačním výzkumem možná?
    8. Meta-evaluace. Hodnotící kritéria evaluačního výzkumu. Standardy kvality evaluačního výzkumu
    9. Rozdíly a podobnosti etických standardů evaluačního výzkumu orientovaného na klienty a na producenty programu
    10. Výzkumné otázky a cíle evaluačního výzkumu
    11. Zaměření evaluace podle fází veřejného programu
    12. Typy EV (viz tabulka výzkumů na konci dokumentu)
    13. Role zadavatele evaluace. Struktura aktérů veřejných programů a jejich vztah k nim
    14. Obecné modely evaluace podle interpretace hodnot
    15. Vysvětlete rozdíl mezi formativní a sumativní evaluací
    16. Teorie sociálního programu = programová teorie (Chen a Rossi): pojem programové domény, systémové hledisko analýzy programu
    17. Programové modely: Prvky akčního modelu a modelu změny - souvislosti mezi těmito prvky
    18. H.T. Chen a strategie „osvětlujícího posouzení“ (souvisí s 8. otázkou - úvod lze použít i zde)
    19. Popište rozdíl mezi „sociální diagnózou“ a „analýzou potřeb“
    20. Charakterizujte evaluaci v etapě plánování programu - základní kroky plánování sociálního programu
    21. Význam utvoření „impact-modelu“ pro účinnost sociálního programu. Popište rozdíl mezi kauzální, intervenční a akční hypotézou.
    22. Význam definice cílové skupiny (populace) pro efektivnost a účinnost sociálního programu
    23. Podcenění a přecenění cílové skupiny, jaký mý velikost cílové skupiny vliv na efektivitu a účinnost sociálního programu?
    24. Rozdíl mezi „analýzou implementace“ programu a monitorováním výkonu
    25. Kdy mluvíme v evaluačním výzkumu o implementačním deficitu?
    26. Pojem procesní evaluace a systémová evaluace
    27. Specifičnost evaluačního výzkum ve zralé fázi implementace (= sumativní/posuzující)
    28. Vysvětlete rozdíl mezi evaluací vlivu (působnosti) a evaluací účinnosti
    29. V čem je podobnost a odlišnost fenomenologické, interakcionistické a hermeneutické výzkumné metody. Jaké mají důsledky tyto metody poznávání na výběr metod sběru dat
    30. Hloubkový rozhovor - kvalitativní technika sběru dat.
    31. Kvalitativní výzkum a rozhovor jako kvalitativní technika sběru dat face to face
    32. Focus group - kvalitativní technika sběru dat: charakteristika, postup vedení rozhovoru
    33. Konverzační analýza a analýza diskurzu - kvalitativní techniky sběru dat spojené s analýzou jazyka a běžné řeči
    34. Záměrné výběry a nezáměrné výběry
    35. Pojetí validity v kvalitativním výzkumu: alternativní kritéria hodnotnosti zkoumaných poznatků (spolehlivost a autenticita poznání).
    36. Pojem a význam „triangulace“ v kvalitativním výzkumu
    37. Rozdíly a podobnosti výzkum orientovaného na klienty a producenty programu
    38. Rozlišení mezi kvantitativní a kvalitativní výzkumnou metodou.
    39. Vysvětlete pojem „rozvíjející evaluace“ (developmental evaluation) M. Q. Pattona
    40. Implementace veřejných programů jako praktický problém
    41. Implementace a politický proces
    42. Evaluační strategie (metody)
    43. Jaké jsou typické otázky EV v etapě plánování programu?
    44. Proces operacionalizace proměnných na cestě
    45. Kauzální mapa
    46. Otázky uzavřené vs. otevřené
    47. Dotazník jakožto kvantitativní metoda
    48. V čem spočívá problematičnost komplexní programových cílů (např. zlepšení kvality života) a jak takovým těžkostem mohou tvůrci programu čelit?
    49. Hogwood a Gunn (1981) rozlišují mezi ”analýzou politického procesu” a ”analýzami pro politický proces”.
    50. Čistý efekt?
    51. Objasnění určení strategie a teorie řízeného procesu evaluace (hodnocení)
    52. Teorie systémů
    53. Jak zabezpečit při tvorbě lokálního programu současně adekvátnost i legitimitu?