Hledej
Zobraz:
Univerzity
Kategorie
Rozšířené vyhledávání
12 659 projektů
0 nových
Home » Státnicové otázky » Vypracované státnicové otázky z předmětu České a československé právní dějiny
Vypracované státnicové otázky z předmětu České a československé právní dějiny
«»
| Přípona |
Typ státnicové otázky |
Stažené 2 x |
| Velikost 2,2 MB |
Jazyk český |
ID projektu 7841 |
| Poslední úprava 18.04.2016 |
Zobrazeno 1 444 x |
Autor: mira.hejda |
Sdílej na Facebooku |
||
| Detaily projektu | ||
- Cena:
10 Kreditů - kvalita:
92,3% -
Stáhni
- Přidej na srovnání
- Univerzita:Masarykova univerzita
- Fakulta:Právnická fakulta
- Kategorie:Humanitní vědy » Právo
- Předmět:České a Československé právní dějiny
- Studijní obor:-
- Ročník:3. ročník
- Formát:PDF dokument (.pdf)
- Rozsah A4:136 stran
1.Prameny českého zemského práva do Obnoveného zemského zřízení.
-feudální právo vyjadřovalo především zájmy feudálů, chránilo jejich moc ekonomickou, feudální stát a náboženství jako výraz feudální ideologie. Základním systémem feudálního práva bylo jeho dělení na právo šlechtické - obecné či zemské - a práva zvláštní, která byla zemskému právo podřízena a nesměla mu odporovat.
-právo šlechtické - upravovalo základní ústavně právní vztahy - mezi šlechtou a panovníkem, mezi státem a králem, počet a práva zemských úředníků atd.
-práva zvláštní - sem patřilo právo městské, církevní, horní aj.
-právo městské a zemské se vzájemně ovlivňovaly a v době stavovské i v některých ohledech přibližovaly. To neplatí ale o míře výsad, která tato práva jednotlivých skupinám poskytovala. Do značné míry se zachovával princip personality práva podle příslušnosti ke stavovské skupině a chápání práva jako privilegia (výsady), která zvýhodňují určité skupiny a jednotlivce.
-typickým rysem feudálního práva tak od jeho zrodu byla zásadní diferenciace při ochraně příslušníků feudální spol. a jejich zájmů. Feudální právo bylo proti především privilegiem, neznalo a neuplatňovalo princip rovnosti ani uvnitř skupin.
-feudální právo vyjadřovalo především zájmy feudálů, chránilo jejich moc ekonomickou, feudální stát a náboženství jako výraz feudální ideologie. Základním systémem feudálního práva bylo jeho dělení na právo šlechtické - obecné či zemské - a práva zvláštní, která byla zemskému právo podřízena a nesměla mu odporovat.
-právo šlechtické - upravovalo základní ústavně právní vztahy - mezi šlechtou a panovníkem, mezi státem a králem, počet a práva zemských úředníků atd.
-práva zvláštní - sem patřilo právo městské, církevní, horní aj.
-právo městské a zemské se vzájemně ovlivňovaly a v době stavovské i v některých ohledech přibližovaly. To neplatí ale o míře výsad, která tato práva jednotlivých skupinám poskytovala. Do značné míry se zachovával princip personality práva podle příslušnosti ke stavovské skupině a chápání práva jako privilegia (výsady), která zvýhodňují určité skupiny a jednotlivce.
-typickým rysem feudálního práva tak od jeho zrodu byla zásadní diferenciace při ochraně příslušníků feudální spol. a jejich zájmů. Feudální právo bylo proti především privilegiem, neznalo a neuplatňovalo princip rovnosti ani uvnitř skupin.
Klíčová slova:
české právo
trestní právo
recepční zákon
Protektorát Čechy a Morava
soudnictví
emigrace
Obsah:
- 1.Prameny českého zemského práva do Obnoveného zemského zřízení.
2.Vývoj městského práva v českých zemích a jeho kodifikace v 16. století.
3.Soudní řízení v zemském a městském právu do počátku 17. století.
4.Základní instituty majetkového práva v zemském a městském právu do roku 1620.
5.Vývoj trestního práva v době předhusitské a stavovské.
6.Zemské zřízení, jeho novely a doplňky v Čechách a na Moravě v 16. století.
7.Obnovené zemské zřízení, Deklaratoria a Novelly a jejich vliv na podobu českého státu a práva.
8.Osvícenské reformy ve vztahu k vývoji práva a státu v 18. století.
9.Všeobecný zákoník rakouský, jeho vznik, struktura, základní právní instituty.
10.Vývoj trestního práva v 18. století a počátkem 19. století.
11.Vývoj rakouského trestního práva v 19. století.
12.Vývoj rakouského obchodního a živnostenského práva ve druhé polovině 19. století.
13.Rakouský ústavní vývoj 1848-1914.
14.Úprava občanských práv a svobod v Rakousku 1848-1918.
15.Vývoj správy a samosprávy v Rakousku 1848-1918.
16.Recepční zákon a jeho význam pro vývoj československého státu a práva.
17.Československý ústavní vývoj 1918-1938.
18.Vývoj veřejné správy v ČSR 1918-1945.
19.Nejdůležitější změny v recipovaném rakouském a uherském právu v období tzv. první republiky.
20.Pozemková reforma a zásahy do pozemkového vlastnictví v období první republiky a Protektorátu a po roce 1945.
21.Ústavní a právní vývoj v období tzv. Druhé republiky.
22.Právo a správa v období Protektorátu Čechy a Morava.
23.Slovenská republika a její ústava a právo (1939-1944).
24.Právnická dvouletka a její výsledky v trestním a správním právu.
25.Dekrety prezidenta republiky a obnovení právního pořádku (1944 - 1946).
26.Československý ústavní vývoj 1944-1948.
27.Československý ústavní vývoj 1948 - 1960.
28.Tzv. Právnická dvouletka a její výsledky v právu občanském a rodinném.
29.Základní rysy československého právního vývoje 1948-1960.
30.Organizace veřejné správy 1945 - 1960 .
31.Organizace justice a prokuratury 1945 - 1960.
32.Obžalovací a inkviziční proces v českých právních dějinách.
33.Základní rysy vývoje volebního práva v Rakousku a I. ČSR.
34.Vývoj vzájemných vztahů českého státu a Německé říše do jejího zániku .
35.České politické programy a politické strany v 19. století.
36.Právní úprava jazykové a národnostní problematiky v Rakousku a ČSR do r. 1945 .
37.Stát Koruny České, jeho vznik, územní složení a správa do roku 1848.
38.Organizace soudnictví a advokacie v 19. století a ČSR.
39.Mezinárodní právní zakotvení hranic ČSR po roce 1918; Mnichovská smlouva, její příčiny a důsledky.
40.Státní zřízení ČSR v emigraci, teorie právní kontinuity a její právní důsledky.