Hledej
Zobraz:
Univerzity
Kategorie
Rozšířené vyhledávání
12 659 projektů
0 nových
Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava - VŠB
Fakulta metalurgie a materiálového inženýrstvíVypracované státnicové otázky - Průmyslové technologie
«»
| Přípona .docx |
Typ státnicové otázky |
Stažené 4 x |
| Velikost 0,5 MB |
Jazyk český |
ID projektu 10927 |
| Poslední úprava 09.10.2017 |
Zobrazeno 957 x |
Autor: aladeen |
Sdílej na Facebooku |
||
| Detaily projektu | ||
- Cena:
14 Kreditů - kvalita:
92,3% -
Stáhni
- Přidej na srovnání
- Univerzita:Vysoká škola báňská - Technická univerzita Ostrava
- Fakulta:Fakulta metalurgie a materiálového inženýrství
- Kategorie:Technika » Technologie
- Předmět:Průmyslové technologie
- Studijní obor:-
- Ročník:3. ročník
- Formát:MS Office Word (.docx)
- Rozsah A4:96 stran
1. Základní požadavky na vsázku pro výrobu surového železa, kovonosné suroviny, struskotvorné přísady a palivo, technologie přípravy vysokopecní vsázky.
Vysokopecní pochod je souhrn velkého počtu různých dějů, probíhajících ve vsázkových surovinách během jejich zpracování ve vysoké peci. Vsázka vstupuje do vysoké pece seshora a pomalu klesá dolů. Zespod se do pece vhání silný proud horkého vzduchu. Tekuté surové železo se z pece odpichuje do konvertoru, kde se na něj vhání horký vzduch nebo kyslík. Za vysoké teploty se v surovém železe spálí většina uhlíku a zůstane tekutá ocel, která při ochlazování tuhne.
Kovonosné materiály (rudná složka)
Železné rudy
Železná ruda je hornina vhodného chemického a mineralogického složení z nichž lze přiměřenými náklady získat železo žádaného složení. Z chemického hlediska lze železné rudy rozdělit na bezvodé oxidy, hydratované oxidy, uhličitany a křemičitany
Bezvodé oxidy
1.) Hematit ( krevel ): oxid železitý, v čistém stavu obsahuje 70% Fe. Má červené zbarvení, jednotlivé odrudy mohou mít různé odstíny, ale vryp je vždy červený. Ruda je snadno redukovatelná a má nízký obsah fosforu. Je vhodná na výrobu slévárenského surového železa.
2.) Magnetit ( magnetovec ): oxid železnato-železitý, v čistém stavu obsahuje 72% Fe. V přírodě asi 68% Fe. Má tmavě šedou barvu s kovovým leskem a černým vrypem. Je špatně redukovatelný a nazývá se podle feromagnetických vlastností.
3.) Martit: popř. polomartit vzniká oxidací magnetitu, přičemž si zachovává původní krystalickou mřížku.
4.) Magneziomagnetit: liší se od magnetitu tím že obsahuje MgO místo FeO.
Hydratované oxidy
do této skupiny patří hnědely nebo limonity. Jednotlivé odrůdy se rozlišují podle obsahu chemicky vázané vody. Všechny jsou velmi snadno redukovatelné.
1.) Hydrohematit: obsahuje v čistém stavu 62% až 69% Fe. Má světle až tmavě červenou barvu, vryp je nafialověly.
2.) Gotit: obsahuje v čistém stavu 63% fe. Tvoří beztvarou hmotu žluté až tmavě šedé barvy s okrově žlutým vrypem.
3.) Limonit: je směsí hydrohematitu a gotitu. Obsahuje v čistém stavu 63% až 65% Fe. Je beztvarý, tmavě červené až černé barvy, stejné barvy je i vryp.
Vysokopecní pochod je souhrn velkého počtu různých dějů, probíhajících ve vsázkových surovinách během jejich zpracování ve vysoké peci. Vsázka vstupuje do vysoké pece seshora a pomalu klesá dolů. Zespod se do pece vhání silný proud horkého vzduchu. Tekuté surové železo se z pece odpichuje do konvertoru, kde se na něj vhání horký vzduch nebo kyslík. Za vysoké teploty se v surovém železe spálí většina uhlíku a zůstane tekutá ocel, která při ochlazování tuhne.
Kovonosné materiály (rudná složka)
Železné rudy
Železná ruda je hornina vhodného chemického a mineralogického složení z nichž lze přiměřenými náklady získat železo žádaného složení. Z chemického hlediska lze železné rudy rozdělit na bezvodé oxidy, hydratované oxidy, uhličitany a křemičitany
Bezvodé oxidy
1.) Hematit ( krevel ): oxid železitý, v čistém stavu obsahuje 70% Fe. Má červené zbarvení, jednotlivé odrudy mohou mít různé odstíny, ale vryp je vždy červený. Ruda je snadno redukovatelná a má nízký obsah fosforu. Je vhodná na výrobu slévárenského surového železa.
2.) Magnetit ( magnetovec ): oxid železnato-železitý, v čistém stavu obsahuje 72% Fe. V přírodě asi 68% Fe. Má tmavě šedou barvu s kovovým leskem a černým vrypem. Je špatně redukovatelný a nazývá se podle feromagnetických vlastností.
3.) Martit: popř. polomartit vzniká oxidací magnetitu, přičemž si zachovává původní krystalickou mřížku.
4.) Magneziomagnetit: liší se od magnetitu tím že obsahuje MgO místo FeO.
Hydratované oxidy
do této skupiny patří hnědely nebo limonity. Jednotlivé odrůdy se rozlišují podle obsahu chemicky vázané vody. Všechny jsou velmi snadno redukovatelné.
1.) Hydrohematit: obsahuje v čistém stavu 62% až 69% Fe. Má světle až tmavě červenou barvu, vryp je nafialověly.
2.) Gotit: obsahuje v čistém stavu 63% fe. Tvoří beztvarou hmotu žluté až tmavě šedé barvy s okrově žlutým vrypem.
3.) Limonit: je směsí hydrohematitu a gotitu. Obsahuje v čistém stavu 63% až 65% Fe. Je beztvarý, tmavě červené až černé barvy, stejné barvy je i vryp.
Klíčová slova:
konstrukce
vysoká pec
neželezné formy
tažený drát
technologie slinování
strojírenské technologie
tepelné zpracování
Obsah:
- 1. Základní požadavky na vsázku pro výrobu surového železa, kovonosné suroviny, struskotvorné přísady a palivo, technologie přípravy vysokopecní vsázky.
2. Konstrukce vysoké pece, protiproud vsázky a plynu, vnější a vnitřní chod vysoké pece, produkty vysokopecní výroby železa.
3. Výroba oceli v kyslíkových agregátech - LD konvertor, OBM konvertor, tandemová pec, základní konstrukce pece, vsázkové suroviny, základní charakteristika technologie výroby oceli.
4. Elektrická oblouková pec, základní konstrukce pece, vsázkové suroviny, základní charakteristika technologie výroby oceli.
5. Sekundární metalurgie, základní typy zařízení, základní charakteristika technologie zpracování oceli.
6. Odlévání oceli do kokil, plynulé odlévání oceli, základní charakteristika krystalizace a tuhnutí oceli, výhody a nevýhody výrobní technologie.
7. Těžké neželezné kovy - přehled, technologie výroby, měď - vlastnosti, suroviny, pyrometalurgické a hydrometalurgické postupy výroby, způsoby rafinace, přehled základních slitin mědi, jejich složení, význam, vlastnosti a použití.
8. Lehké neželezné kovy - přehled, technologie výroby, hliník - vlastnosti, suroviny, metody výroby, Bayerova a spékací metoda výroby Al2O3, získávání hliníku tavnou elektrolýzou, rafinace hliníku, přehled slitin hliníku a jejich aplikací.
9. Příprava netrvalé formy, výroba modelů, příprava formovacích materiálů, ruční a strojní formování, další postupy výroby forem a odlitků.
10. Odlévání do trvalých forem, tlakové a nízkotlaké lití, odstředivé lití, příklady oblasti využití jednotlivých výrobních technologií.
11. Význam a postavení tváření v metalurgickém cyklu, výhody tváření materiálu, srovnání s jinými postupy formování materiálů.
12. Tvařitelnost a deformační odpor, teoretické zákonitosti válcování, vliv tváření na strukturu a mechanické vlastnosti.
13. Výchozí materiály a polotovary pro tváření, rozdělení a užití, toky materiálu při tváření, zvláštnosti tváření neželezných kovů.
14. Charakteristika tvářecích zařízení, válcovny, kovárny, protlačovny, tažírny, výrobny bezešvých a svařovaných trubek a vyráběný sortiment.
15. Technologie výroby taženého drátu, nízkouhlíkatý a vysokouhlíkatý drát.
16. Technologie výroby ocelových pružin a lan.
17. Technologie výroby šroubů a drátěných tkanin.
18. Technologie práškové metalurgie a její význam pro průmyslová odvětví.
19. Základní principy technologie slinování, základní oblastí užití výrobků práškové metalurgie (třecí materiály, kluzné materiály, pórovité materiály, superslitiny, kovokeramika).
20. Základní principy strojírenských technologií v oblasti obrábění kovů a spojování kovů, tepelné zpracování.