Hledej Zobraz: Univerzity Kategorie Rozšířené vyhledávání

12 628   projektů
0 nových

Vypracované státnicové otázky na Státovědu - externisti

«»
Přípona
.doc
Typ
státnicové otázky
Stažené
0 x
Velikost
0,5 MB
Jazyk
český
ID projektu
12817
Poslední úprava
15.10.2018
Zobrazeno
113 x
Autor:
snoopydogg
Facebook icon
Detaily projektu
Popis:
1.Pojem, místo a význam ústavy v systému současnosti

Ústava je základním zákonem státu, je právním výrazem jeho existence.

Vznik ústavy moderního státu
Po vzniku státu v současném chápání, které vzešly z válek v 16 a 17 století se projevila nevyhnutelnost regulovat vnitřní život státu. Moderní stát můžeme chápat jako současnou formu územní organizace státu, která má takové rysy, které jiná forma nemá.
I předtím existující státy měly svoje ústavy, ale tyto ústavy byly jen „institutio“, tyto ústavy však nebyly ústavami v moderním chápání, protože neobsahovaly představu zásadního řízení jednotného státu z jednotného centra a jeho zásadní ohraničení prostřednictvím právního pořádku. Moderní stát je spjatý s existencí ústavy, jako psaného základního dokumentu. Klasická ústava je vždy spojena s politickým vývojem.
Zásadní průlom přinesl až: fenomén základního zákona státu ve formě jedné jediné psané ústavy, který vznikl až v poslední čtvrtině 18. stol., a získává specifický význam ve smyslu costitutio - základní zákon státu.
Zásadní význam v chápání měl vývoj v Americe a ve Francii, který ovlivňoval všechny ostatní státy a vytvořil tzv. americký a francouzský ústavní vzor. Prvenství v tomto směru patří ústavě Virginie / 1776/ na ní potom navázaly ústavy ostatních států až po Ústavu USA 1787.
Na evropském kontinentě byly přijaté dvě ústavy - polská a francouzská / 1791/, polská se nerealizovala a francouzská se stala evropským ústavním vzorem.
V procesu historického vývoje je možné hovořit o následujících typech ústav:
1. ústavy první generace
- ústava USA z r. 1787, norská, belgická, lucemburská. Charakteristickým znakem byly organizační problémy státu, méně se věnovala pozornost jednotlivci.
2.ústavy druhé generace
- ústava ČSR 1920, Rakouska 1920, Španělska. Charakteristickým znakem je, že jednotlivec získává právo na veřejných věcech.
3. ústavy třetí generace
- ústava Francie 1946, Itálie 1947, Japonska, Španělska 1978. Charakteristickým znakem je zakotvení cílů státní činnosti - ústavní pořádek, mírová politika atd.
4. ústavy čtvrté a páté generace by měly zakotvovat univerzální principy, principy bezpečnosti - ještě neexistují.

Klíčová slova:

parlamentní forma státu

hlava státu

demokracie

ústava

integrita

politická práva



Obsah:
  • 1. Pojem, místo a význam ústavy v systému současnosti
    2. Znaky a dělení ústav
    3. Forma státu
    4. Prezidentská a parlamentní forma státu.
    5. Unitární stát a složené státy
    6. Přímá demokracie
    7. Zastupitelská demokracie
    8. Pojem a místo politických stran v systému současnosti
    9. Zákonodárná moc a postavení poslance.
    10. Hlava státu
    11. Výkonná moc a zvláštní postavení vlády
    12. Soudní moc
    13.Ochrana ústavnosti abstraktní a
    14. Ochrana ústavnosti konkrétní
    15. Kontrolní orgány ochrany práva
    16. Právo na soudní ochranu a zásady soudního procesu
    17. Legislativní proces
    18. Legislativní instituce
    19. Legislativní pravidla
    20. Znaky státu
    21. Přirozený a pozitivní charakter lidských práv
    22. Lidská práva chránící fyzickou integritu člověka
    23. Lidská práva chránící duševní integritu člověka
    24. Občanství a občanské práva
    25. Politická práva
    26. Právo na soukromí a svoboda projevu
    27. Hospodářské, sociální a kulturní práva
    28. Ústavní systém ochrany lidských práv
    29. Právo národnostních menšin
    30. Samospráva