Pěstování a zpracování koření

Historie koření
- Jedna z nejstarších komodit světového obchodu
- Ve starověku: symbol společenského postavení
- Dochucování jídla, léčivo, konzervant, parfémy
- Většina druhů pochází z tropického a subtropického pásma
- Koření používáno již před 50 000 lety: za syrova
- 1. Písemné zprávy z Mezopotánie
- Asyrský král Merodach - Baladan (721-710 př.n .l.) zanechal první knihu o užitkovém zahradnictví s popisy a předpisy o pěstování bylin a koření: kardamonu, koriandru, kopru, česneku, cibule, tymiánu, šafránu, v jeho zahradách rostlo na 60 druhů těchto rostlin
- Peršané znali ve středověku mnoho druhů cibulí a česneků
- Ve staré Indii bylo dnes známé koření pěstováno před tisíciletími, písemné doklady z 9. století př. n .l. se zmiňují o bylinkách a koření a uvádí přes 600 léčivých rostlin a drog, tehdy již známy: skořice, kardamom, hřebíček, různé druhy pepře, zázvor, kurkuma a muš. ořech
- Čína: 1.zmínky o koření před 2700 lety př. n .l.
- Egypt: první zprávy: 1500 př.n l. - svitek papíru o lékařském umění : předpisy s přísadami: pelyňku, anýzu, hořčice, máty, šafránu, skořice, puškvorce, koriandru, sezamu a kmínu, zásluhou Arabů Egypt dostatečně zásoben cizokrajným kořením
- Rozvoj při začínání využití velbloudů - každý unesl 0,4 až 0,5 t
- Řím: vypravili r. 25 př. n .l vojsko, aby dobylo „království koření“ a aby jej připojili k římskému impériu, Řím zintenzivnil námořní obchod s Indií, obchodovalo se hlavně s černým pepřem, přivezli do Británie téměř 400 druhů aromatických rostlin, včetně hořčice
- Evropa: ovládli trh s kořením ve 12.st, tehdy se léčivé a aromatické rostliny získávali z klášterních zahrad, kořenáři se stali apatikáři a nakonec léčiteli
- V 15.st. se objevili Portugalci jako konkurenti Arabů, narazili však na pevnou muslimskou moc