Vypracované zkouškové otázky - předmět Obchodní právo

1. Charakteristika obchodních závazků, způsob jejich právní regulace. Prameny právní úpravy obchodních závazků, kogentní a dispozitivní normy, obchodní zvyklosti, judikatura. Zásady soukromého práva a jejich uplatnění v úpravě podnikání. Korektivy a limity smluvní svobody. Hlavní rozdíly mezi jednostrannými a dvoustrannými obchody.

ZÁVAZEK
„Závazkový právní vztah (závazek) je vztahem mezi dvěma či více individuálně určenými subjekty, jejichž majetkové zájmy jsou stejné povahy, ale opačné orientace.“
• NOZ zdůrazňuje majetkovou povahu závazku (§ 1722: „Plnění, které je předmětem závazku, musí být majetkové povahy a odpovídat zájmu věřitele, i když tento zájem není jen majetkový.“)
• Relativní povaha závazkového vztahu určuje, že věřitel je z tohoto vztahu oprávněn požadovat příslušné chování vůči dlužníku z tohoto vztahu a nikoli vůči třetím osobám (závazkový vztah je vztahem jen mezi individuálně určenými subjekty). Z této zásady nicméně existují výjimky - smlouva ve prospěch třetího (§ 1767 a násl.), relativní neúčinnost/odporovatelnost (§ 589 a násl.), poukázka (§ 1939 a násl.) aj.
Definice závazku v NOZ - § 1721: „Ze závazku má věřitel vůči dlužníku právo na určité plnění jako na pohledávku a dlužník má povinnost toto právo splněním dluhu uspokojit.“
a) pojem závazek (obligace) označuje vztah mezi věřitelem a dlužníkem, jehož obsahem jsou práva a povinnosti těchto dvou (či více) osob v rámci tohoto vztahu.
b) pojem věřitel označuje toho, kdo má pohledávku vůči dlužníku, tj. oprávnění/právo po dlužníku požadovat určité plnění;
c) pojem dlužník označuje toho, kdo má dluh vůči věřiteli, tj. povinnost věřiteli poskytnout určité plnění;
d) pojem pohledávka znamená subjektivní právo věřitele po dlužníku požadovat určité plnění (dare, facere, omitrere, pati). Pojem pohledávka se nesmí ztotožňovat s pojmem nárok, který odpovídá oprávnění věřitele dosáhnout realizace svojí pohledávky prostřednictvím státního donucení a ve specifických případech i svépomocí.;
e) pojem dluh odpovídá povinnosti dlužníka věřiteli toto plnění poskytnout (ve staré úpravě byl pro tento pojem používán také pojem závazek) - dluh nemůže existovat bez pohledávky a pohledávka nemůže existovat bez dluhu.

(Obsahem závazku je dvojice subjektivních práv a subjektivních povinností. Pohledávka a dluh jsou základním obsahem závazkového právního vztahu. Vedle nich však existuje i další dvojice práv a povinností, tj. právo a povinnost poskytnout druhé straně závazku součinnost k jejímu řádnému plnění -> Věřitel je tak nejen oprávněn požadovat od dlužníka svou pohledávku, ale i povinen dlužníkem řádně nabídnuté plnění přijmout; dlužník nejen, že má povinnost plnit vůči věřiteli svůj dluh, ale i právo od něj požadovat od něj součinnost k převzetí plnění.)