Hledej Zobraz: Univerzity Kategorie Rozšířené vyhledávání

12 659   projektů
0 nových

Vypracované otázky z předmětu Obecné právní dějiny

«»
Přípona
.pdf
Typ
vypracované otázky
Stažené
4 x
Velikost
2,0 MB
Jazyk
český
ID projektu
12779
Poslední úprava
08.10.2018
Zobrazeno
1 120 x
Autor:
snoopydogg
Facebook icon Sdílej na Facebooku
Detaily projektu
Popis:
otázka č. 1 - raně starověké státy a jejich zřízení

Obecná charakteristika
Státní organizace často nahrazovala starší rodovou organizaci. Vznik nejstarších státních útvarů spadá do 4. tisíciletí př. n. l. Charakteristickými znaky nejstarších států jsou zejména:
o soustředění moci do rukou panovníka
o existence otroctví
o obyčejové právo a jeho postupné nahrazování legislativou právotvorných orgánů
o spojování státu a náboženství (panovník často ztotožněn s bohem)
o dělení společnosti na nerovné skupiny
Starověké státy můžeme dělit na: raně otrokářské státy (Mezopotámie, Izrael, Asýrie … někdy také nazývány „orientální despocie“) a klasické otrokářské státy (řecké státy a Řím).

Mezopotámie
Od 4. tisíciletí dochází v oblasti Mezopotámie (mezi řekami Eufrat a Tigris) k osidlování kmeny Sumerů (v deltě řek) a Akkadů (severněji). Již v této době vznikají nejstarší městské státy (např. Ur, Uruk, Eridu či Nippur), hegemonii nad nimi nakonec získává Lagaš. Kolem roku 2350 př. n. l. sjednocuje Sumer a Akkad Sargon Akkadský. Tato říše byla vyvrácena kmeny Gutejců.
K rozkvětu země došlo za vlády první babylonské dynastie, jehož vrcholem byla vláda panovníka Chammurapiho (1792-1750 př. n. l.). Došlo k silné centralizaci, stavbě zavodňovacích kanálů a dalším hospodářským reformám, které si vynutili sjednocení právních předpisů. Pod náporem Kassitů však byla i babylonská říše vyvrácena, nicméně Kassité z velké části přejali babylonskou kulturu. Postupně docházelo k bojům mezi různými národy (Asyřané, Chaldejci), roku 539 byla Babylonie dobyta Kýrem Velikým a začleněná k Perské říši.
Hlavním zaměstnáním obyvatelstva bylo zemědělství. Patriarchální společnost se dělila na avíly, muškény (obě skupiny svobodné) a vardy (otroky). V čele městského státu stál kníže (ensi), byla-li však říše rozsáhlejší, používat titul panovník (lugal). V jeho rukou byla soustředěna veškerá státní moc, správu hospodářského života zajišťoval nobunda. Správu chrámového majetku zajišťoval hlavní kněz (sangu).

Klíčová slova:

starověké státy

translatio imperii

partikularismus

středověk

revoluce

právní dějiny



Obsah:
  • otázka č. 1 - raně starověké státy a jejich zřízení 4
    otázka č. 2 - právo raně starověkých států, právní památky 5
    otázka č. 3 - Řecko v archaickém a klasickém období vývoje 6
    otázka č. 4 - ústřední orgány a právo starověké římské republiky 8
    otázka č. 5 - ústřední správa starověkého římského impéria v 1. - 5. století a tvorba práva . 10
    otázka č. 6 - státní aparát a právo raného středověku - obecná charakteristika 11
    otázka č. 7 - vztah státu a církve ve středověku 11
    otázka č. 8 - „translatio imperii“ a středověká římsko-německá říše 12
    otázka č. 9 - středověké stavovské monarchie 15
    otázka č. 10 - prameny středověkého práva a významné právní památky 16
    otázka č. 11 - sociální struktura společnosti vrcholného a pozdního středověku 17
    otázka č. 12 - středověký právní partikularismus 17
    otázka č. 13 - práva osob a věcná práva ve středověku 17
    otázka č. 14 - podoby lenního systému ve středověké Evropě 18
    otázka č. 15 - trestní právo ve středověku 19
    otázka č. 16 - Magna charta libertatum 20
    otázka č. 17 - charakteristika absolutistických monarchií 20
    otázka č. 18 - změny v právu v době absolutistických monarchií 21
    otázka č. 19+20 - přirozenoprávní koncepce 17. a 18. století (vývoj státu a práva) 22
    otázka č. 21 - význam revolucí 16. - 19. století 23
    otázka č. 22 - Francie v letech 1789 - 1791 a Deklarace práv člověka a občana 25
    otázka č. 23 - nástin francouzského ústavního vývoje v letech 1789 - 1799 26
    otázka č. 24 - kodifikace z doby francouzské revoluce a císařství 28
    otázka č. 25 - Code civil a jeho význam pro vývoj práva ve světě 28
    otázka č. 26 - pojetí a základní rysy přirozenoprávních kodifikací 29
    otázka č. 27 - občanskoprávní kodifikace na přelomu 19. a 20. stol - BGB, ZGB 29
    otázka č. 28 - pojetí anglické ústavy a její významné součásti 30
    otázka č. 29 - anglická parlamentní demokracie (v 17. a 18. století) 31
    otázka č. 30 - americké prohlášení nezávislosti a následný ústavní vývoj 31
    otázka č. 31 - revoluce let 1848 až 1849 - charakteristika, význam 33
    otázka č. 32 - ústavní uspořádání a právo sjednoceného Německa 34
    otázka č. 33 - německá historická škola a její význam 35
    otázka č. 34 - francouzská III. republika (vznik, ústava, vývoj) 35
    otázka č. 35 - charakteristika ruského státu a práva (1850-1917) 36
    otázka č. 36 - ruské revoluce roku 1917 a tzv. říjnové dekrety 37
    otázka č. 37 - ústavy sovětského Ruska a SSSR 37
    otázka č. 38 - charakteristické rysy sovětského práva v porevolučních letech 38
    otázka č. 39 - systém sovětského práva, důvody vzniku nových odvětví 39
    otázka č. 40 - prameny sovětského práva po revoluci 40
    otázka č. 41 - kult osobnosti a jeho dopad na sovětské právo 41
    otázka č. 42 - sovětské trestní právo 41
    otázka č. 43 - zásahy do vlastnického práva a pojetí vlastnictví v SSSR 42
    otázka č. 44 - Společnost národů 42
    otázka č. 45 - panevropské hnutí 43
    otázka č. 46 - ústavní systém Výmarské republiky a SRN 43
    otázka č. 47 - ústavní a politický vývoj v německých státech po r. 1945 45
    otázka č. 48 - ústavní systém SRN a NDR 46
    otázka č. 49 - Výmarská republika - analýza ústavního systému 47
    otázka č. 50 - příčiny neúspěchu Výmarské republiky 47
    otázka č. 51 - nacistické právo - základní charakteristické rysy 47
    otázka č. 52 - uchopení moci nacisty 47
    otázka č. 53 - Versailleský mírový systém 48 otázka č. 54 - vývoj státu a práva v Británii (1. pol. 20. stol) 50
    otázka č. 55 - politický a ústavní vývoj ve Francii v první polovině 20. století 51
    otázka č. 56 - pátá francouzská republika 52
    otázka č. 57 - politický a ústavní vývoj v Itálii v první polovině 20. století 53
    otázka č. 58 - ústavní, právní a politický systém fašistické Itálie 55
    otázka č. 59 - integrační tendence a úsilí o sjednocení německých států (do 1850) 55
    otázka č. 60 - proces sjednocení Německa ve druhé polovině 19. Století 56
    otázka č. 61 - ústavní systém sjednoceného Německa v 19. století 57
    otázka č. 62 - proces sjednocení Itálie 57
    otázka č. 63 - vývoj integračních snah v Evropě po roce 1945 58
    otázka č. 64 - Rada Evropy, NATO, RVHP, Varšavská smlouva 59
    otázka č. 65 - historie integrace ESUO, EHS a Euratom do roku 1993 61