Popis:
		1) Přesnost měření
Přesnost prováděného měření se obvykle vyjadřuje pomocí chyby měření.
Absolutní chyba je definována jako rozdíl mezi naměřenou XM a skutečnou hodnotou XS. ∆=X_M-X_S
Absolutní chyba se obvykle používá při vyhodnocení výsledků měření, protože má stejný rozměr jako měřená veličina. Při udávání přesnosti měřicí metody se nejčastěji používá poměrné (relativní) chyby měření 
δ=∆/X_M [ - ] nebo δ=∆/X_M .100 [ % ] nebo δ= ∆/X_M .〖10〗^6 [p.p.m.] 
p.p.m. - z anglického označení parts per million - jednotek z milionu (tak jako jsou procenta jednotky ze sta.)
Třída přesnosti
Kalibrací přístroje se stanoví korekční křivka, pomocí které se naměřené hodnoty opravují. Pro většinu sériově vyráběných přístrojů udává výrobce jejich největší absolutní chybu. Tak zaručuje, že hodnota veličiny naměřená přístrojem bude v celém rozsahu mít chybu zpravidla menší, ale nanejvýš rovnou maximální chybě. Maximální chyba je pro analogové měřicí přístroje výrobcem udávána pomocí třídy přesnosti. Podle normy existují tyto třídy přesnosti (údaj je v procentech): 0,05; 0,1; 0,2; 0,3; 0,5; 1; 1,5; 2; 2,5; 3; 5.
		
        
    
    Klíčová slova:
		
		  		  měření
		  		  signál
		  		  transformátory
		  		  osciloskop
		  		  výkon
		  		  kmitočet
		  		  magnetická měření
		  		
		
				
		
		Obsah:
		
				- 1) Přesnost měření
 2) Nejistota měření
 3) Typy signálů
 4) Měřicí přístroje
 5) Měřící transformátory
 6) Analogové měřicí přístroje
 7) Analogový osciloskop
 8) Číslicové měřicí přístroje
 9) Číslicový osciloskop
 10) Virtuální měřicí přístroje
 11) Měření aktivních veličin
 12) Zapisovací měřicí přístroje
 13) Měření jednofázového výkonu
 14) Měření třífázového výkonu
 15) Měření kmitočtu a fázového posunu
 16) Měření pasivních veličin
 17) Magnetická měření
 18) Měření magnetických charakteristik feromagnetických materiálů
 19) Rušení při měření stejnosměrných signálů
 20) Rušení při měření střídavých signálů