Studijní materiály - Italská renesanční architektura

Italská renesanční architektura

Renesance jako styl vznikla ve Florencii kolem roku 1420. Šlo o výraz nových vztahů občanů vůči vyvíjející se florentské republice (obracení se k antickému Římu jako ke vzoru prakticky všeho). Renesance vznikla na základě společenské zakázky inspirovaná literárním humanismem jako kolektivní výtvor několika významných umělců, konkrétně architekta a sochaře Filippa Brunelleschiho, sochaře Donatella, malíře Masaccia a sochaře a architekta Lorenza Ghibertiho. Tito umělci, alespoň zpočátku, spolupracovali a během několika let vytvořili zcela nový výtvarný styl.
Jako inspirující zdroje sloužily místní antikizující projevy starší architektury, tedy gotické stavby Arnolfa di Cambio, zejména florentský kostel Santa Croce a Sant Miniato al Monte, stavby tzv. florentské protorenesance.

Filippo Brunelleschi

Otcem italské renesanční architektury byl Filippo Brunelleschi. Přišel s tzv. konstruovanou perspektivou založenou na racionálních metodě úběžníků, která byla historickou novinkou. Slavná je zejména perspektivní konstrukce florentského baptisteria. Perspektiva dokázala přesně zobrazit dosud neexistující prostory.