Hledej
Zobraz:
Univerzity
Kategorie
Rozšířené vyhledávání
12 659 projektů
0 nových
Vypracované otázky ke státnicím z předmětu Teorie bezpečnosti
«»
| Přípona .docx |
Typ státnicové otázky |
Stažené 39 x |
| Velikost 0,3 MB |
Jazyk český |
ID projektu 11878 |
| Poslední úprava 09.04.2018 |
Zobrazeno 2 250 x |
Autor: royal.cut |
Sdílej na Facebooku |
||
| Detaily projektu | ||
- Cena:
16 Kreditů - kvalita:
92,3% -
Stáhni
- Přidej na srovnání
- Univerzita:CEVRO Institut
- Fakulta:-
- Kategorie:Nezařazené » Bezpečnost
- Předmět:Teorie bezpečnosti
- Studijní obor:-
- Ročník:5. ročník
- Formát:MS Office Word (.docx)
- Rozsah A4:76 stran
1. TEORETICKO-METODOLOGICKÁ VÝCHODISKA, CHARAKTERISTIKA A ASPEKTY KLASICKÉ TEORIE BEZPEČNOSTI.
BEZPEČNOST- stav, kdy jsou na nejnižší možnou míru eliminovány hrozby pro objekt (zpravidla národní stát, popř. i mezinárodní organizaci) a jeho zájmy a tento objekt je k eliminaci stávajících i potenciálních hrozeb efektivně vybaven a ochoten při ní spolupracovat.
- vojenská, ekonomická, ekologická, sociální, lidská
tradicionalisté- v rámci bezpečnosti se stále zaměřují pouze na vojenské atributy (Stephen Walt)
rozšiřovatelé- pojetí bezpečnosti rozšiřují do nových geografických prostorů, odkud hrozí nebezpečí i pro západní státy a celou planetu, např. do třetího světa (Michael Klare)
prohlubovatelé- bezpečnost i z hlediska bezpečnostních studií vnášejí do oblastí, ve kterých se dosud tyto otázky neřešily; např. feminizace security studies přináší koncept ženské bezpečnosti (Spike Peterson), a to jak ve smyslu bezpečnosti žen jako potenciálních civilních obětí ve válkách (znásilňování, sexuální otroctví), tak i v rámci vnitřní bezpečnosti (násilí na ženách)
Realismus
- Na mezinárodní bezpečnostní vztahy nahlížejí realisté jako na trvalé soupeření států o moc a o bezpečnost. Za hlavní nástroje k dosahování bezpečnostních zájmů považují ekonomickou a zejména pak vojenskou sílu. Od postbipolárního světa očekávali návrat k otevřenému soupeření o moc a vliv na světovou politiku.
- Realisté docházejí k závěru, že nevyhnutným rysem mezinárodních bezpečnostních vztahů jsou střety zájmů, konflikty a války. Jsou přesvědčeni, že mír může existovat pouze na základě rovnováhy sil. Tu sice nepovažují za ideální řešení a uznávají, že není synonymem spravedlnosti. Zároveň s tím však na rovnováhu sil nahlížejí jako na jedinou účinnou ochranu proti egoismu, výbojům a sklonům k hegemonismu.
- Neorealisté „se zříkají antropologické premisy ve prospěch systémového imperativu: potřeba zajistit přežití v anarchickém prostředí bez suveréna, který by zajišťoval bezpečnost, znamená, že státy se samy musí starat o prostředky, jež jim zajistí jejich trvání“
- Morgentau, Waltz
BEZPEČNOST- stav, kdy jsou na nejnižší možnou míru eliminovány hrozby pro objekt (zpravidla národní stát, popř. i mezinárodní organizaci) a jeho zájmy a tento objekt je k eliminaci stávajících i potenciálních hrozeb efektivně vybaven a ochoten při ní spolupracovat.
- vojenská, ekonomická, ekologická, sociální, lidská
tradicionalisté- v rámci bezpečnosti se stále zaměřují pouze na vojenské atributy (Stephen Walt)
rozšiřovatelé- pojetí bezpečnosti rozšiřují do nových geografických prostorů, odkud hrozí nebezpečí i pro západní státy a celou planetu, např. do třetího světa (Michael Klare)
prohlubovatelé- bezpečnost i z hlediska bezpečnostních studií vnášejí do oblastí, ve kterých se dosud tyto otázky neřešily; např. feminizace security studies přináší koncept ženské bezpečnosti (Spike Peterson), a to jak ve smyslu bezpečnosti žen jako potenciálních civilních obětí ve válkách (znásilňování, sexuální otroctví), tak i v rámci vnitřní bezpečnosti (násilí na ženách)
Realismus
- Na mezinárodní bezpečnostní vztahy nahlížejí realisté jako na trvalé soupeření států o moc a o bezpečnost. Za hlavní nástroje k dosahování bezpečnostních zájmů považují ekonomickou a zejména pak vojenskou sílu. Od postbipolárního světa očekávali návrat k otevřenému soupeření o moc a vliv na světovou politiku.
- Realisté docházejí k závěru, že nevyhnutným rysem mezinárodních bezpečnostních vztahů jsou střety zájmů, konflikty a války. Jsou přesvědčeni, že mír může existovat pouze na základě rovnováhy sil. Tu sice nepovažují za ideální řešení a uznávají, že není synonymem spravedlnosti. Zároveň s tím však na rovnováhu sil nahlížejí jako na jedinou účinnou ochranu proti egoismu, výbojům a sklonům k hegemonismu.
- Neorealisté „se zříkají antropologické premisy ve prospěch systémového imperativu: potřeba zajistit přežití v anarchickém prostředí bez suveréna, který by zajišťoval bezpečnost, znamená, že státy se samy musí starat o prostředky, jež jim zajistí jejich trvání“
- Morgentau, Waltz
Klíčová slova:
moderní teorie
teorie bezpečnosti
identifikace
bezpečnostní politika
zbraně hromadního ničení
správná vláda
Obsah:
- 1. Teoreticko-metodologická východiska, charakteristika a aspekty klasické teorie bezpečnosti.
2. Moderní teorie bezpečnosti (období po skončení studené války a 11. září 2001). Charakteristika a přínosy Kodaňské školy teorie bezpečnosti.
3. Podstata triády bezpečnosti. Objektivní a subjektivní faktory a obecné charakteristiky bezpečnosti. Charakteristika systému, bezpečnostního systému, bezpečnostního společenského systému; úrovně a oblasti bezpečnostního systému lidstva.
4. Evropský model bezpečnosti - Stockholmský program - PĚT STRATEGICKÝCH CÍLŮ V OBLASTI VNITŘNÍ BEZPEČNOSTI. Mezinárodní výzkumné instituce míru a bezpečnosti. Charakteristika GPI a GTI.
5. Základní dokumenty bezpečnostní a obranné strategie ČR, včetně napojení na dokumenty EU a NATO.
6. Příčiny a následky obou světových válek ve 20. století. Paralely s dnešním světem a identifikace trendů v současné společnosti.
7. Silové nástroje bezpečnostní politiky. Jejich účel, připravenost, omezení jejich použití, následná rizika pro post-konfliktní společnost.
8. Druhy měkkých nástrojů bezpečnostní politiky. Vliv na atraktivitu bezpečnostního subjektu. Možnosti použití a jejich omezení.
9. OSN. Úloha, omezení Rady Bezpečnosti OSN. Vztah Charty OSN k bezpečnostní politice státu. OBSE a její úloha v minulosti a současnosti.
10. NATO. Úloha a možnosti NATO. Severoatlantická rada. Omezení aliančních operací.
11. EU. Bezpečnostní rozměr EU. Smlouva Berlin Plus. Důvody pro vojenské operace EU. Očekávaný vývoj.
12. Transatlantická vazba. Podstata, praktické dopady. Vliv na bezpečnostní politiku státu. Očekávaný budoucí vývoj.
13. Soupeření o zdroje. Vliv technologií na soupeření o zdroje. Očekávané spektrum budoucích zdrojů a technologií.
14. Zbraně hromadného ničení. Omezení jejich použití. Postoj odstrašení v diplomacii.
15. Vliv náboženství na bezpečnostní politiku státu. Vztah k hodnotovému žebříčku. Sekty. Očekávaný budoucí vývoj náboženství. Vliv menšin na bezpečnostní politiku. Syndrom menšiny. Zakázané nástroje při potlačení menšin. Asimilace menšin.
16. Vliv nevládních organizací na bezpečnostní politiku. Klasifikace nevládních organizací. Možnosti a limity jejich působení v míru i při vojenské operaci.
17. Organizovaný zločin. Drogy, obchod s lidmi.
18. Nové technologie a jejich využití. Kybernetická bezpečnost.
19. Aktuální bezpečnostní dilemata západní liberální společnosti.
20. Správná vláda. Nástroje vlády na ovlivnění hodnot společnosti. Pozitivní a negativní trendy rozvoje společnosti. Index lidského rozvoje (Human Development Index).