Hledej
Zobraz:
Univerzity
Kategorie
Rozšířené vyhledávání
12 659 projektů
0 nových
Home » Státnicové otázky » Vypracované otázky ke státní závěrečné zkoušce z předmětu Teorie bezpečnosti
Vypracované otázky ke státní závěrečné zkoušce z předmětu Teorie bezpečnosti
«»
| Přípona .docx |
Typ státnicové otázky |
Stažené 6 x |
| Velikost 0,4 MB |
Jazyk český |
ID projektu 11877 |
| Poslední úprava 09.04.2018 |
Zobrazeno 1 283 x |
Autor: royal.cut |
Sdílej na Facebooku |
||
| Detaily projektu | ||
- Cena:
16 Kreditů - kvalita:
92,3% -
Stáhni
- Přidej na srovnání
- Univerzita:CEVRO Institut
- Fakulta:-
- Kategorie:Nezařazené » Bezpečnost
- Předmět:Teorie bezpečnosti
- Studijní obor:-
- Ročník:3. ročník
- Formát:MS Office Word (.docx)
- Rozsah A4:33 stran
1. Teoreticko-metodologická východiska, charakteristika a aspekty klasické teorie bezpečnosti
Bezpečnost = z hlediska negativního vymezení:
• Nepřítomnost hrozby či její neexistence
• Opak stavu ohrožení, interakce akterů, kteří mají protichůdné preference a jsou odhodláni k jejich dosažení použít i sílu (politickou, vojenskou, hospodářskou)
Z hlediska pozitivního vymezení:
• Váže se k určitému předmět. Člověku, obci, státu, společenství, ke sdíleným hodnotám
• Subjekt má zajištěnou možnost dalšího rozvoje a své přežití
Bezpečnost není nikdy absolutní. Je to neexistence hrozby vůči základním hodnotám státu (zdraví, majetek, demokratické zřízení…), je to nepřítomnost strachu, že by tyto hrozby byly ohroženy. Bezpečnost je přímo úměrná vnějším hrozbám, nebo podstupovaným riziků, není absolutní.
Bezpečnost ovlivňují faktory:
objektivní
• Geografické (vzdálenost hrozby, ostrovní stát x kontinenátlí stát)
• Terén
• Dějiny
Subjektivní
• Aktivní opatření státu (vojenské opatření = ozbrojené síly x nevojenské = diplomatická jednání)
• Bezpečnostní strategie státu (rozdílné politiky států)
Každý stát má zájem na tom, aby prostředí, ve kterém působí, bylo co nejstabilnější, cílem je eliminace hrozeb z vnějšího prostředí:
» Terorismus
» Šíření zbraní hromadného ničení
» Regionální války
» Chudoba
» Nestabilita
» Zhoršování životního prostředí
Bezpečnost = z hlediska negativního vymezení:
• Nepřítomnost hrozby či její neexistence
• Opak stavu ohrožení, interakce akterů, kteří mají protichůdné preference a jsou odhodláni k jejich dosažení použít i sílu (politickou, vojenskou, hospodářskou)
Z hlediska pozitivního vymezení:
• Váže se k určitému předmět. Člověku, obci, státu, společenství, ke sdíleným hodnotám
• Subjekt má zajištěnou možnost dalšího rozvoje a své přežití
Bezpečnost není nikdy absolutní. Je to neexistence hrozby vůči základním hodnotám státu (zdraví, majetek, demokratické zřízení…), je to nepřítomnost strachu, že by tyto hrozby byly ohroženy. Bezpečnost je přímo úměrná vnějším hrozbám, nebo podstupovaným riziků, není absolutní.
Bezpečnost ovlivňují faktory:
objektivní
• Geografické (vzdálenost hrozby, ostrovní stát x kontinenátlí stát)
• Terén
• Dějiny
Subjektivní
• Aktivní opatření státu (vojenské opatření = ozbrojené síly x nevojenské = diplomatická jednání)
• Bezpečnostní strategie státu (rozdílné politiky států)
Každý stát má zájem na tom, aby prostředí, ve kterém působí, bylo co nejstabilnější, cílem je eliminace hrozeb z vnějšího prostředí:
» Terorismus
» Šíření zbraní hromadného ničení
» Regionální války
» Chudoba
» Nestabilita
» Zhoršování životního prostředí
Klíčová slova:
moderní teorie
OSN
NATO
hromadné ničení
náboženství
technologie
bezpečnostní dilemata
správná vláda
Obsah:
- 1. Teoreticko-metodologická východiska, charakteristika a aspekty klasické teorie bezpečnosti.
2. Moderní teorie bezpečnosti (období po skončení studené války a 11. září 2001). Charakteristika a přínosy Kodaňské školy teorie bezpečnosti.
3. Podstata triády bezpečnosti. Objektivní a subjektivní faktory a obecné charakteristiky bezpečnosti. Charakteristika systému, bezpečnostního systému, bezpečnostního společenského systému; úrovně a oblasti bezpečnostního systému lidstva.
4. Evropský model bezpečnosti - Stockholmský program - PĚT STRATEGICKÝCH CÍLŮ V OBLASTI VNITŘNÍ BEZPEČNOSTI. Mezinárodní výzkumné instituce míru a bezpečnosti. Charakteristika GPI a GTI.
5. Základní dokumenty bezpečnostní a obranné strategie ČR, včetně napojení na dokumenty EU a NATO.
6. Příčiny a následky obou světových válek ve 20. století. Paralely s dnešním světem a identifikace trendů v současné společnosti.
7. Silové nástroje bezpečnostní politiky. Jejich účel, připravenost, omezení jejich použití, následná rizika pro post-konfliktní společnost.
8. Druhy měkkých nástrojů bezpečnostní politiky. Vliv na atraktivitu bezpečnostního subjektu. Možnosti použití a jejich omezení.
9. OSN. Úloha, omezení Rady Bezpečnosti OSN. Vztah Charty OSN k bezpečnostní politice státu. OBSE a její úloha v minulosti a současnosti.
10. NATO. Úloha a možnosti NATO. Severoatlantická rada. Omezení aliančních operací.
11. EU. Bezpečnostní rozměr EU. Smlouva Berlin Plus. Důvody pro vojenské operace EU. Očekávaný vývoj.
12. Transatlantická vazba. Podstata, praktické dopady. Vliv na bezpečnostní politiku státu. Očekávaný budoucí vývoj.
13. Soupeření o zdroje. Vliv technologií na soupeření o zdroje. Očekávané spektrum budoucích zdrojů a technologií.
14. Zbraně hromadného ničení. Omezení jejich použití. Postoj odstrašení v diplomacii.
15. Vliv náboženství na bezpečnostní politiku státu. Vztah k hodnotovému žebříčku. Sekty. Očekávaný budoucí vývoj náboženství. Vliv menšin na bezpečnostní politiku. Syndrom menšiny. Zakázané nástroje při potlačení menšin. Asimilace menšin.
16. Vliv nevládních organizací na bezpečnostní politiku. Klasifikace nevládních organizací. Možnosti a limity jejich působení v míru i při vojenské operaci.
17. Organizovaný zločin. Drogy, obchod s lidmi.
18. Nové technologie a jejich využití. Kybernetická bezpečnost.
19. Aktuální bezpečnostní dilemata západní liberální společnosti.
20. Správná vláda. Nástroje vlády na ovlivnění hodnot společnosti. Pozitivní a negativní trendy rozvoje společnosti. Index lidského rozvoje (Human Development Index).