Hledej
Zobraz:
Univerzity
Kategorie
Rozšířené vyhledávání
12 659 projektů
0 nových
Home » Státnicové otázky » Vypracované okruhy ke státní závěrečné magisterské zkoušce - předmět Teorie bezpečnosti
Vypracované okruhy ke státní závěrečné magisterské zkoušce - předmět Teorie bezpečnosti
«»
| Přípona .docx |
Typ státnicové otázky |
Stažené 15 x |
| Velikost 0,7 MB |
Jazyk český |
ID projektu 11876 |
| Poslední úprava 09.04.2018 |
Zobrazeno 1 472 x |
Autor: royal.cut |
Sdílej na Facebooku |
||
| Detaily projektu | ||
- Cena:
16 Kreditů - kvalita:
92,3% -
Stáhni
- Přidej na srovnání
- Univerzita:CEVRO Institut
- Fakulta:-
- Kategorie:Nezařazené » Bezpečnost
- Předmět:Teorie bezpečnosti
- Studijní obor:-
- Ročník:5. ročník
- Formát:MS Office Word (.docx)
- Rozsah A4:89 stran
1. Teoreticko-metodologická východiska, charakteristika a aspekty klasické teorie bezpečnosti
- Období do konce studené války
- pouze vojenské hrozby (Propast mezi realismem a liberalismem, bipolární svět)
Formování bezpečnostních studií
» Zformování na pozadí začínající studené války.
» Meziválečné období (‚prehistorie‘)
» Poválečná dekáda (‚formování oboru‘)
» 1955 - 1965 (‚zlatý věk‘)
» 1965 - 1980 (‚úpadek‘)
» 1980 - 1989/90 (‚renesance‘)
» 1990 - současnost (‚rozvoj‘)
- zachování původní podoby BS (S. Walt, J. Mearsheimer)
- umírněná změna konceptu bezpečnosti (R. Schultz, R. Greenwood, P. Katzenstein)
- radikální změna konceptu bezpečnosti (R. Ullman, B. Buzan, Ch. Kegley, E. Kolodziej)
Bezpečnostní studia - definice - Penguinovův slovník mezinárodních vztahů, (Evans, Newnham 1998: 496) „podobor mezinárodních vztahů, který se zabývá osvětlením konceptu bezpečnosti, jeho implementací při vytváření zahraniční politiky a jejím následným efektem na struktury a procesy ve světové politice.“
Strategická studia - „pole výzkumu, jež se zabývá způsoby, kterými aktéři užívají své vojenské prostředky pro dosažení politických cílů.“ (Evans, Newnham 1998: 518). Strategická studia se v průběhu studené války stala jednou z nejvýznamnějších subdisciplín studia mezinárodních vztahů. V USA docházelo ke ztotožňování bezpečnostních a strategických studií
- Období do konce studené války
- pouze vojenské hrozby (Propast mezi realismem a liberalismem, bipolární svět)
Formování bezpečnostních studií
» Zformování na pozadí začínající studené války.
» Meziválečné období (‚prehistorie‘)
» Poválečná dekáda (‚formování oboru‘)
» 1955 - 1965 (‚zlatý věk‘)
» 1965 - 1980 (‚úpadek‘)
» 1980 - 1989/90 (‚renesance‘)
» 1990 - současnost (‚rozvoj‘)
- zachování původní podoby BS (S. Walt, J. Mearsheimer)
- umírněná změna konceptu bezpečnosti (R. Schultz, R. Greenwood, P. Katzenstein)
- radikální změna konceptu bezpečnosti (R. Ullman, B. Buzan, Ch. Kegley, E. Kolodziej)
Bezpečnostní studia - definice - Penguinovův slovník mezinárodních vztahů, (Evans, Newnham 1998: 496) „podobor mezinárodních vztahů, který se zabývá osvětlením konceptu bezpečnosti, jeho implementací při vytváření zahraniční politiky a jejím následným efektem na struktury a procesy ve světové politice.“
Strategická studia - „pole výzkumu, jež se zabývá způsoby, kterými aktéři užívají své vojenské prostředky pro dosažení politických cílů.“ (Evans, Newnham 1998: 518). Strategická studia se v průběhu studené války stala jednou z nejvýznamnějších subdisciplín studia mezinárodních vztahů. V USA docházelo ke ztotožňování bezpečnostních a strategických studií
Klíčová slova:
moderní teorie
měkké nástroje
NATO
OSN
bezpečnostní rozměr
soupěření
hromadné ničení
nové technologie
Obsah:
- 1. Teoreticko-metodologická východiska, charakteristika a aspekty klasické teorie bezpečnosti.
2. Moderní teorie bezpečnosti (období po skončení studené války a 11. září 2001). Charakteristika a přínosy Kodaňské školy teorie bezpečnosti.
3. Podstata triády bezpečnosti. Objektivní a subjektivní faktory a obecné charakteristiky bezpečnosti. Charakteristika systému, bezpečnostního systému, bezpečnostního společenského systému; úrovně a oblasti bezpečnostního systému lidstva.
4. Evropský model bezpečnosti - Stockholmský program - PĚT STRATEGICKÝCH CÍLŮ V OBLASTI VNITŘNÍ BEZPEČNOSTI. Mezinárodní výzkumné instituce míru a bezpečnosti. Charakteristika GPI a GTI.
5. Základní dokumenty bezpečnostní a obranné strategie ČR, včetně napojení na dokumenty EU a NATO.
6. Příčiny a následky obou světových válek ve 20. století. Paralely s dnešním světem a identifikace trendů v současné společnosti.
7. Silové nástroje bezpečnostní politiky. Jejich účel, připravenost, omezení jejich použití, následná rizika pro post-konfliktní společnost.
8. Druhy měkkých nástrojů bezpečnostní politiky. Vliv na atraktivitu bezpečnostního subjektu. Možnosti použití a jejich omezení.
9. OSN. Úloha, omezení Rady Bezpečnosti OSN. Vztah Charty OSN k bezpečnostní politice státu. OBSE a její úloha v minulosti a současnosti.
10. NATO. Úloha a možnosti NATO. Severoatlantická rada. Omezení aliančních operací.
11. EU. Bezpečnostní rozměr EU. Smlouva Berlin Plus. Důvody pro vojenské operace EU. Očekávaný vývoj.
12. Transatlantická vazba. Podstata, praktické dopady. Vliv na bezpečnostní politiku státu. Očekávaný budoucí vývoj.
13. Soupeření o zdroje. Vliv technologií na soupeření o zdroje. Očekávané spektrum budoucích zdrojů a technologií.
14. Zbraně hromadného ničení. Omezení jejich použití. Postoj odstrašení v diplomacii.
15. Vliv náboženství na bezpečnostní politiku státu. Vztah k hodnotovému žebříčku. Sekty. Očekávaný budoucí vývoj náboženství. Vliv menšin na bezpečnostní politiku. Syndrom menšiny. Zakázané nástroje při potlačení menšin. Asimilace menšin.
16. Vliv nevládních organizací na bezpečnostní politiku. Klasifikace nevládních organizací. Možnosti a limity jejich působení v míru i při vojenské operaci.
17. Organizovaný zločin. Drogy, obchod s lidmi.
18. Nové technologie a jejich využití. Kybernetická bezpečnost.
19. Aktuální bezpečnostní dilemata západní liberální společnosti.
20. Správná vláda. Nástroje vlády na ovlivnění hodnot společnosti. Pozitivní a negativní trendy rozvoje společnosti. Index lidského rozvoje (Human Development Index).