Popis:
		1. Domácí produkt a metody měření, agregátní výdaje, národní úspory a národní investice.
(hrubý) Domácí produkt je souhrn produkce (v peněž. vyjádření) vytvořený a realizovaný (prodaný) na daném území (např. v ČR) během jednoho roku. (je to tok, jde o přírůstek bohatství což je stav).
Hrubý vs. čistý – hrubý produkt obsahuje i obnovu kapitálu (amortizaci neboli odpisy) – jsou vydávány prostředky, aby se udržovaly výrobní prostředky, co zde jsou z minulých let. Čistý produkt je bez této částky – tj. jen to, co bylo přidáno navíc.
Národní produkt = domácí produkt + produkce vytvořená tuzemci (lidmi z ČR) v cizině – produkce cizozemců (zahraničních subjektů) v ČR.
Domácí produkt (statisticky vykazovaný) neobsahuje netržní činnosti (to co se neprodává za peníze – např. to co si člověk udělá sám (kutilství), co vymění s přáteli protislužbou apod., dále zde nejsou činnosti neevidované (práce načerno- melouchy), prostituce, nelegální činnosti) – šedá ekonomika resp. černá ekonomika (jsou snahy odhadnout a zahrnout do HDP). Obsahuje např. imputované nájemné – tj. pomyslné platby které by člověk platil za nájem, kdyby nebydlel ve vlastním domě.
Metody měření domácího produktu:
a) výrobková metoda – je součet hodnot výrobků vyrobených nově v daném roce (nutno započíst jen jednou, tj. ne hodnoty všech meziproduktů, ale jen finální produkci; a nebo sčítat jen přidané hodnoty na jednotlivých stupních výroby). Primární, sekundární a terciární sektor.
b) výdajová metoda – založená na tom, že hodnota zb. a služeb je rovna peněžním výdajům, které na ně byly vynaloženy. Jde o spotřební výdaje (C), investiční výdaje (I), vládní výdaje na statky a služby (G), výdaje na exportované zboží snížené o to, co jsme zaplatili za importované (NX, tj. čistý export). Musí jít jen o výdaje na finální produkci; investice jsou jen ty, které byly pořízeny v daném roce atd. Agregátní výdaje.
c) důchodová metoda – založená na tom, že každý výdaj je něčím důchodem (příjmem). Tzn. agregátní výd. = agr. důch. (tj. mzdy, nájemné tj. renty, úroky a zisky). Jde o sčítání odměn za využívání výrobních faktorů (práce, půda, kapitál, podnikání..). Čistý domácí produkt v cenách výrobních faktorů. Obsahuje imputované nájemné. Odpisy a nerozdělený zisk firem jsou započítány jako příjmy (zisky) vlastníků těchto firem. Dále se přičítají nepřímé daně (např. DPH) a odečítají subvence (podpora firem od vlády).
Tyto tři metody dávají stejný výsledek (hrubý domácí produkt v tržních cenách).
Role veřejných rozpočtů v HDP: 
stát vybírá daně (TA)
domácí produkt = nepřímé daně + národní důchod
domácí produkt = nepřímé daně + přímé daně + důchody po zdanění.
Výdajová strana: 
stát nakupuje statky a služby (dostává protihodnotu) = G (spotřební, investiční)
stát platí transferové platby (transfery) – např. starobní důchody, neúčelové dotace, podpory v nezam. – není žádná protihodnota. Zvýší příjmy domácností a ty pak mohou zvýšit spotřební výdaje (C).
pozn: pojem „čisté daně“ (T) = daně (TA) – transfery (TR).
disponibilní důchod(YD) = domácí produkt(Y) – přímé a nepřímé daně (TA) + transfery (TR).
		
        
    
    Klíčová slova:
		
		  		  agregátní výdaje
		  		  peněžní zásoba
		  		  neoklasický model růstu
		  		  Phillipsova křivka
		  		  monetární cykly
		  		
		
				
		
		Obsah:
		
				- 1.	Domácí produkt a metody měření, agregátní výdaje, národní úspory a národní investice.	1
 2.	Spotřební funkce, keynesiánská spotřební funkce, model časové volby, hypotéza životního cyklu, hypotéza permanentního důchodu, funkce úspor.	3
 3.	Investiční funkce, Tobinovo q, trh zapůjčitelných fondů, zahraniční investice a čistý vývoz, rovnováha trhu zboží a služeb.	6
 4.	Poptávka po penězích, tvorba peněz a peněžní zásoba, rovnováha trhu peněz, transmisní mechanismus, kvantitativní teorie peněz, neutralita peněz, infalce.	6
 5.	Platební bilance, vnější rovnováha, čistý vývoz a reálný měnový kurz, účinky obchodního ochranářství, teorie parity kupní sily, režim stabilního kurzu.	6
 6.	Produkční funkce, poptávka po práci, trh práce a přirozená míra nezaměstnanosti.	6
 7.	Hospodářský růst, neoklasický model růstu, stálý stav, růst populace a hospodářský růst, exogenní technologický pokrok, Cobb-Douglasova produkční funkce.	6
 8.	Teorie endogenního růstu, společenské instituce a hospodářský růst.	7
 9.	Keynesiánský kříž, model IS-LM, rozpočtová stimulace poptávky (multiplikační efekt a efekt vytěsňování), měnová stimulace poptávky.	7
 10.	Efekt reálných peněžních zůstatků, agregátní poptávka v uzavřené ekonomice.	7
 11.	Mundell-Flemingův model, stimulace poptávky v režimu stabilního kurzu, agregátní poptávka v otevřené ekonomice.	7
 12.	Agregátní nabídka klasická, agregátní nabídka rostoucí, mzdové strnulosti, mylné vnímání cenové hladiny, neúplné informace a Lucasova křivka.	7
 13.	Model AD-AS, potenciální produkt, změny agregátní poptávky, změny agregátní nabídky, účinky změn AD a AS v krátkém a v dlouhém období.	7
 14.	Phillipsova křivka, Okunův zákon, poptávková inflace, inflační očekávání a setrvačná inflace.	7
 15.	Phillipsova křivka rozšířená o očekávání, adaptivní očekávání, racionální očekávání, účinky poptávkové stimulace v krátkém a v dlouhém období, nákladová inflace.	7
 16.	Hospodářský cyklus, monetární cykly, reálné cykly, noví klasikové a noví keynesiánci.	7
 17.	Měnový kurs a úroková parita, přestřelování měnových kursů v krátkém období.	8
 18.	Měnová politika – cíle a nástroje, aktivistická měnová politika, volnost v rozhodování a politická pravidla, neúčinnost politiky při racionálních očekáváních, desinflační politika a koeficient obětování.	8
 19.	Režimy měnové politiky: režim stabilního měnového kursu, pravidlo stálého měnového růstu, inflační cílování.	8
 20.	Veřejné rozpočty, vliv rozpočtového schodku na agregátní poptávku – tradiční teorie a Ricardova-Barroova teorie, daně a hospodářský růst, veřejný dluh.	8