Základy distribuce televizního vysílání

Schéma televizní přenosové soustavy:
• Blok zdrojového kódování: korekce obrazového signálu; doplnění sync. signálů; režijní zpracování doprovodného zvukového doprovodu; A/D převod, komprese a FEC v základním pásmu
• Blok kanálového kódování: modulační obvodu, kmitočtová konverze, koncové zesilovače; na výstupu je úplný televizní signál UTV.
Přenáší se pomocí směrových spojů (Kabel, RRL, SAT). Používá AM, FM, MPSK, MQAM modulace. Pracuje v pásmu 100vek MHz.
Typy vysílání:
• Pozemní: analogové, digiální DVB-T, mobilní DVB-H
• Satelitní: analogové, digitální DVB-S
• Kabelové: analogové, digitální DVB-C
• Internetové

Vlastnosti lidského oka:
Oko snímá, rozlišuje jas (množství světla dopadajícího na sítnici - kvantitativně). Jsme schopni kvalitativně rozlišit spektrální kvalitu (barvy). Primárně oko vnímá jas.
Schéma TV kamery:
Pomocí hranolu si to rozložím na barvy a ze tří základních barev namíchám jakoukoliv jinou a vytvořím si ucelený obraz. V kameře se světlo rozkládá pomocí dichroických hranolů na složky R,G,B
Jasové přizpůsobení oka:
Schopnost vnímat jednotky světla: kandel/m2.
Rozlišuji 0,001 až 10000 cd/m2. Oko se přizpůsobí střední geometrické hodnotě jasu a kolem ni rozpoznává černou a bílou.
Kontrast (rozsah jasu) závisí na okolním osvětlení (ve tmě je max. jas absolutní = kontrast). Oko je namáhané, neustále se přizpůsobuje střednímu jasu.