Vojenské dějiny - Vojenské umění ve válkách starověku

Základní pojmy

Vojenská věda- řeší problematiku zajišťování bezpečnosti s důrazem na ozbrojený zápas a bojovou činnost vojsk v něm (zabezpečení bezpečnosti- celá řada věd. oborů jejichž sloučení toto zajišťuje)
Vojenské umění- teorie i praxe přípravy a vedení ozbrojeného zápasu. Ze zkoumání jeho zákonů a zákonitostí vyvozuje principy, zásady a způsoby použití ozbrojených sil a jejich všestranné zabezpečení v ozbrojeném zápase. Člení se na vojenskou strategii, operační umění a taktiku (To že člověka naučím ovládat zbraň, neznamená že z něj udělám vojáka)
Vojenská strategie- tvoří především obecné principy výstavby, přípravy a použití armády (ozbrojených sil) vcelku a jejich teoretická reflexe
Operační umění- tvoří soustavu znalostí o zákonitostech, obsahu a charakteru operační činnosti, o metodách a formách její přípravy a provedení- vznik za sovětského svazu
Taktika- soustava znalostí o zákonitostech a charakteru taktické činnosti, o metodách a formách její přípravy- je z nich nestarší