Reformní pedagogika

Začátek 20. stol. s těžištěm ve 20. - 30. letech.
Reformní pedagogika jako celosvětový jev.

1. progresivismus - v angl. zemích
2. aktivismus - Itálie
3. reformismus - v něm. mluvících zemích
4. nová výchova - ve frankofonních zemích, hnutí „Nové školy „

Historie: mírová úsilí ve společnosti

• požadavek změnit školu, ale také životní styl
• snaha nabídnout světu lepší školu a společnost
• pedocentrismus jako zákl. orientace výchovy
• změny byly zaměřeny pouze na základní školu
• výchozí idea : Volná škola ( J. J. Rousseau )
• Princip globalismu ( jev jako celek ) , proti atomizaci učiva
• Princip individualizace - každý jedinec má jiný přístup, jiné potřeby a možnosti
• Princip diferenciace - kvalitativní a kvantitativní ( jednotná škola byla diferencována vnitřně na skupiny A, B, C, D )
• Princip samostatnosti a aktivity
• Princip činné a pracovní výchovy - projektová metoda, problémové vyučování
Problém, který budeme řešit vlastním přičiněním i mimo prostory školy
= životné , celostné učení; vědomosti použijeme v praxi.

Reformní pedagogika:

- je zdrojem alternativního myšlení u nás
- vznikla ve 20. - 30. letech v celém světě
- u nás se vyvíjely alternativní školy jinak než v ostatních zemích

Volná škola ( J. J. Rousseau ) : výchova přirozených následků, dítě se do ničeho nenutí, svobodná a přirozená výchova
Pedocentrismus → dělat jen to, co dítě chce.