Mez únavy, Wöhlerova křivka

1. Úvod

Mezním stavem únava je definován stav, kdy v důsledku působení časově proměnných zatížení dojde k poruše funkční způsobilosti konstrukce či jejího elementu. Charakteristické pro tento proces je to, že maximální hladina kmitavého napětí je mnohem nižší než činí statická pevnost daného dílu.

Výzkum začal vlivem zdánlivě nevysvětlitelných poruch náprav železničních vozů. V provozu se totiž nápravy železničních vozů porušovaly při zatíženích, která byla mnohem nižší než zatížení při statických poruchách (počátek 19. stol.)

Hmotnost vozu zatěžující nápravu se ji snaží ohnout způsobem, že kov se na horním povrchu protahuje a na dolním zkracuje. Během 1. otáčky nápravy projde bod na jejím povrchu cyklem: tahové napětí - bez napětí - tlakové - napětí - bez napětí - tahové napětí. Systematický výzkum započal až německý železniční inženýr August Wöhler (1819-1914)-
Zformuloval empirické závěry mající obecnou platnost dodnes: - pro lom součástí, který vzniká v důsledku opakovaného zatížené, je rozhodující počet změn zatížení a nikoli doba provozu;