Ivan Blecha - Filosofie

Nauka o bytí

Řecká přírodní filosofie
- základem je hledání pralátka = ARCHÉ
- Milétská škola
 Tháles – voda
 Anaximénes – vzduch
 Anaximandros – apeiron (neomezenost) a peras (mez)
- Herakleitos – oheň
- protože v těchto pojetích vystupuje pralátka téměř jako živý princip, označují se jako hýlozoismus
- Pythagoras – za základ světa považoval čísla

Eleaté
- zakladatel Xenofanés (odpůrce řeckého náboženství)
- Parmenidés: je nutné odlišovat dvě oblasti: 
1. oblast mínění, založeného na smyslovém názoru, které zachycuje vždy jen proměnlivé a nestále věci a je tak vlastně jenom zdáním = DOXA
2. oblast vědění a myšlení, jímž jde dosáhnout sféry neproměnného a stálého, to jest pravé skutečnosti a pravdy = EPISTÉMÉ
- myslet a být je totéž
- položil základy ontologie. Některými je považován za prvního filosofa.
- Zenón – snažil se Parmenidovo učení potvrdit důkazy o nemožnosti pohybu – APORIE (letící šíp, Achilles a želva)

Atomisté
- předchůdci: Empedoklés (za prazáklad považoval 4 živly sjednocovány Láskou a rozdělovány Nenávistí)
Anaxagoras (princip NÚS – řídící rozum stojící nad nekonečným množstvím semen)
- Demokritos – atomy

6. století > doba, kdy se lidstvo začíná zabývat otázkou filosfie.

Východní filosofie
Indie
- 1500 – 500 př. n. l. védy 
- upanišady – jejich učení později upravil učenec Šankara do systému védánta
- átman a brahman
- karman a mókša (spása, které lze dosáhnout askezí a s ní spjatým poznáním átmanu jako brahma)
- buddhismus