Hledej Zobraz: Univerzity Kategorie Rozšířené vyhledávání

12 644   projektů
0 nových

Technologie II - návod do cvičení

«»
Přípona
.pdf
Typ
manuál
Stažené
0 x
Velikost
2,8 MB
Jazyk
český
ID projektu
5874
Poslední úprava
08.06.2015
Zobrazeno
905 x
Autor:
petr.cerny
Facebook icon
Detaily projektu
Popis:
1 ZÁKLADY STROJÍRENSKÉ METROLOGIE
Metrologie v obecném významu je vědní a technická disciplína, která se zabývá všemi poznatky a činnostmi týkajícími se měření. Cílem metrologie je zabezpečení jednotnosti a správnosti měření v celosvětovém měřítku. Metrologie zahrnuje veškeré aspekty jak teoretické, tak i praktické ve vztahu k měřením; bez ohledu na to, jaká je nejistota těchto měření a v jaké oblasti vědy nebo techniky se tato měření vyskytují.
Význam metrologie roste v souladu se zvyšujícími se poţadavky na kvalitu, rozvoj vědy a techniky, zavádění nových technologií výroby, které vyţadují větší přesnost měření ve všech oblastech metrologie.
Strojírenská metrologie se zabývá stanovováním hodnot veličin důleţitých pro sledování a zajištění kontroly kvality výrobků ve všech fázích výrobního procesu. Vzhledem k charakteru strojírenské výroby zde výrazně převaţuje měření délek a rovinných úhlů.
1.1 Základní pojmy
V této části se zaměříme na některé vybrané termíny a jejich definice ve znění terminologické normy, která odpovídá mezinárodnímu metrologickému slovníku.

Metrologie je věda zabývající se měřením.
Měření je soubor činností, jejichţ cílem je stanovit hodnotu veličiny.
Měřicí přístroj, měřidlo - zařízení určené k měření; samotné nebo ve spojení s přídavným zařízením. Pozn.: Podle české verze jsou termíny "měřicí přístroj" a "měřidlo" povaţovány za synonyma.
Metoda měření je logický sled po sobě následujících genericky posloupně popsaných činností, které jsou pouţívány při měřeních. Metody měření lze blíţe určit různými způsoby, např. substituční metoda, diferenciální metoda, nulová metoda.
Postup měření je soubor specificky popsaných činností, které jsou pouţívány při blíţe určených měřeních podle dané metody měření.
Měřená veličina je blíţe určená veličina, která je předmětem měření, např. tlak páry daného vzorku vody při 20 °C. Specifikování měřené veličiny můţe vyţadovat údaje o dalších veličinách jako je čas, teplota a tlak.
Hodnota je velikost blíţe určené veličiny obecně vyjádřená jako (měřicí) jednotka násobená číselnou hodnotou, např. délka tyče je 5,34 m; hmotnost tělesa je 0,152 kg. Pozn.: Hodnota veličiny můţe být kladná, záporná nebo nulová.
Pravá hodnota je hodnota, která je ve shodě s definicí dané blíţe určené veličiny. Pozn.: Jedná se o hodnotu, která by byla získána naprosto přesným (perfektním) měřením. V podstatě nelze pravé hodnoty určit.
Konvenčně pravá hodnota je hodnota, která je přisuzována blíţe určené veličině a přijatá, jako hodnota jejíţ nejistota je vyhovující pro daný účel.
Přesnost měření je těsnost shody mezi výsledkem měření a pravou hodnotou měřené veličiny.
Přesnost měřicího přístroje je schopnost měřicího přístroje poskytovat výstupní signály blízké pravé hodnotě. Pozn.:Termín "přesnost" je kvalitativní pojem.
Nejistota měření je parametr přidruţený k výsledku měření, který charakterizuje rozptyl hodnot, které by mohly být důvodně přisuzovány k měřené veličině. Pozn.: Tímto parametrem můţe být např. směrodatná odchylka (nebo její daný násobek) nebo polovina šířky intervalu, jehoţ konfidenční úroveň je stanovena.
Chyba (měření) je výsledek měření mínus pravá hodnota měřené veličiny. Pozn.: Protoţe pravou hodnotu nelze určit, v praxi se pouţívá konvenčně pravá hodnota.
Výsledek měření je hodnota získaná měřením přisouzená měřené veličině. Pozn. Pokud se jedná o výsledek, mělo by být zřejmé, zda se jedná o: indikaci; nekorigovaný výsledek; korigovaný výsledek, a zda se jedná o průměr získaný z několika hodnot. Úplný údaj výsledku měření obsahuje informaci o nejistotě měření.

Klíčová slova:

strojírenská metrologie

technologie

protokol

cvičení

geometrie

řezné nástroje

závit

drsnost

měřidla



Obsah:
  • 1 ZÁKLADY STROJÍRENSKÉ METROLOGIE -3-
    1.1 Základní pojmy -3-
    1.2 Základní měřicí jednotky -4-
    1.3 Chyby měření, jejich příčiny a členění -7-
    1.3.1 Chyby hrubé -8-
    1.3.2 Chyby systematické -9-
    1.3.3 Chyby náhodné -10-
    1.4 Struktura povrchu -11-
    1.4.1 Výškové parametry -12-
    1.4.2 Délkové (šířkové) parametry -13-
    1.4.3 Tvarové parametry -13-
    1.4.4 Měření drsnosti povrchu -13-
    1.5 Základní měřidla -15-
    2 MĚŘIDLA POUŽÍVANÁ V PŘEDMĚTU TECHNOLOGIE II -16-
    2.1 Koncové měrky a kalibry -16-
    2.2 Komunální měřidla -17-
    2.3 Měření úhlů -18-
    3 CO MÁ OBSAHOVAT PROTOKOL -19-
    4 ÚLOHA Č. 1 - DVOUOBODOVÁ A TŘÍBODOVÁ METODA -20-
    4.1 Zadání úlohy -20-
    4.2 Vypracování úlohy -20-
    5 ÚLOHA Č. 2 - KONTROLA MEZNÍHO KALIBRU -25-
    5.1 Zadání úlohy -25-
    5.2 Vypracování úlohy -25-
    6 ÚLOHA Č. 3 - KONTROLA ÚHLOMĚRNÝCH MĚŘIDEL -31-
    6.1 Zadání úlohy -31-
    6.2 Vypracování úlohy -31-
    7 ÚLOHA Č. 4 - KONTROLA ZÁVITŮ ŠROUBU -35-
    7.1 Zadání úlohy -35-
    7.2 Vypracování úlohy -35-
    8 ÚLOHA Č. 5 - KONTROLA OZUBENÍ OZUBENÉHO KOLA -44-
    8.1 Zadání úlohy -44-
    8.2 Vypracování úlohy -48-
    9 ÚLOHA Č. 6 - STANOVENÍ DRSNOSTI POVRCHU -54-
    9.1 Zadání úlohy -54-
    9.2 Vypracování úlohy -54-
    2
    10 ÚLOHA Č. 7 - GEOMETRIE BŘITU ŘEZNÉHO NÁSTROJE -60-
    10.1 Nástrojové roviny -60-
    10.2 Pracovní roviny -61-
    10.3 Nástrojové úhly -62-
    10.3.1 Nástrojové úhly polohy ostří -62-
    10.3.2 Nástrojové úhly čela -63-
    10.3.3 Nástrojové úhly hřbetu -63-
    10.3.4 Matematické závislosti mezi nástrojovými úhly -63-
    10.4 Praktické příklady nástrojových rovin na konkrétních nástrojích -64-
    10.5 Zadání úlohy -66-
    10.6 Vypracování úlohy -67-
    11 ÚLOHA Č. 8 - TECHNOLOGICKÝ POSTUP -72-
    11.1 Technologický postup a jeho členění -72-
    11.2 Sled operací -73-
    11.3 Zásady pro vypracování technologického postupu -73-
    11.4 Technologičnost konstrukce výrobku -74-
    11.5 Zadání úlohy -75-
    11.6 Příklad technologického postupu -75-
    12 Použitá a doporučená literatura -80-