Hledej
Zobraz:
Univerzity
Kategorie
Rozšířené vyhledávání
12 659 projektů
0 nových
Vypracované otázky z předmětu Ekonomika
«»
| Přípona .docx |
Typ vypracované otázky |
Stažené 0 x |
| Velikost 2,4 MB |
Jazyk český |
ID projektu 11860 |
| Poslední úprava 03.04.2018 |
Zobrazeno 873 x |
Autor: royal.cut |
Sdílej na Facebooku |
||
| Detaily projektu | ||
- Cena:
10 Kreditů - kvalita:
90,6% -
Stáhni
- Přidej na srovnání
- Univerzita:Vysoká škola ekonomická v Praze
- Fakulta:Fakulta podnikohospodářská
- Kategorie:Ekonomika » Ekonomie
- Předmět:Základy ekonomiky podniku
- Studijní obor:-
- Ročník:3. ročník
- Formát:MS Office Word (.docx)
- Rozsah A4:36 stran
1. Základní pojmy - mikroekonomie a makroekonomie, koloběh statků a peněz v ekonomice, dělba práce, trh, průměrné a mezní veličiny, cena, užitek, externality.
Mikroekonomie zkoumá chování jednotlivých subjektů, tedy zákazníků a výrobců. To souvisí s pojmy nabídka a poptávka. Každý výrobní subjekt má 3. základní problémy a to: co, jak a pro koho bude vyrábět. Makroekonomie se zabývá chováním celé ekonomiky, zejména z pohledu státu. Rozeznáváme dva druhy ekonomik: Tržní, kde o produkci rozhodují jednotlivci (spotřebitelé) a soukromé subjekty (firmy), důležitým pojmem je neviditelná ruka trhu. Opakem je potom příkazová ekonomika, kde všechna důležitá rozhodnutí provádí vláda, která vlastní všechny výrobní faktory - půdu a kapitál. V žádné ze současných společností nefunguje dokonale ani jeden z uvedených druhů. Většinou se jedná o kombinace výše uvedených - produkci určuje trh, ale také vláda schvalováním zákonů atd. Vzhledem k omezenosti zdrojů se musí zodpovědět ještě otázka jak s nimi zacházet (kolik půdy zastavíme továrnami a kolik jich využijeme k zemědělství).
Práce je výrobní činnost, jejímž nositelem je člověk. Hodnotíme kvalitu a množství, přičemž důchodem z práce je mzda. Důchodem plynoucím z vlastnictví půdy je pozemková renta. Kapitálem nazýváme statky, které byly vyrobeny, aby se podíleli na výrobě jiných statků. Příkladem budiž stroje nebo peníze. Důchodem z kapitálu je zisk, případně úrok.
Pod pojmem externalita označujeme dopad ekonomického rozhodnutí (resp. činnosti), jehož následky nese někdo jiný. Typickým příkladem je znečištění životního prostředí. Možným řešením je zákaz, ten však není obvykle ideální. Typickým příkladem je zákaz použití freonů nebo zákaz řízení auta po požití alkoholu. Další možností je tedy příkazové řešení, které subjektům stanovuje, kolik znečišťující látky mohou vyprodukovat. Jistou modifikací příkazu je například povinnost vybudovat čističku nebo mít v autě katalyzátor. Toto se zatím týkalo pouze negativních externalit. Pozitivní externalitou můžeme nazvat výstavbu silniční sítě, podporu výzkumu nebo získání vzdělání ve škole, za což firmy v okolí školám neplatí, ale využívají toho.
Cena je směnná hodnota statku nebo služby, v tržním hospodářství má několik funkcí: informační, alokační, motivační. Pokud se jeden ze zdrojů stane vzácným, zvýší se jeho cena a to informuje spotřebitele. Výrobce je následně motivován k použití jiného statku. Stanovení ceny se provádí buď s ohledem na náklady, konkurenci nebo s ohledem na poptávku. To znamená, že buď si k ceně vstupů připočteme přirážku, určíme cenu porovnáním s konkurencí nebo jí vypočteme z ochoty spotřebitele koupit si právě náš produkt. Jistým extrémem je potom cena dumpingová, tedy taková, která likviduje konkurenci, protože je hluboko pod hranicí nákladů. Příkladem budiž ceny některých druhů zboží v supermarketech likvidujících trhovce v centru města.
Základním předpokladem, s nímž pracujeme, je racionálně uvažující zákazník - takový, který jedná efektivně (vysoký užitek s nízkými náklady). Racionalita zákazníka tedy nespočívá ve volbě cílů, ale ve způsobech vedoucích k jejich dosažení. Užitek znamená uspokojení. Celkový užitek je z celého množství statku, mezní užitek s rostoucí spotřebou klesá (8. pivo neuspokojí tolik, jako 1.).
Mikroekonomie zkoumá chování jednotlivých subjektů, tedy zákazníků a výrobců. To souvisí s pojmy nabídka a poptávka. Každý výrobní subjekt má 3. základní problémy a to: co, jak a pro koho bude vyrábět. Makroekonomie se zabývá chováním celé ekonomiky, zejména z pohledu státu. Rozeznáváme dva druhy ekonomik: Tržní, kde o produkci rozhodují jednotlivci (spotřebitelé) a soukromé subjekty (firmy), důležitým pojmem je neviditelná ruka trhu. Opakem je potom příkazová ekonomika, kde všechna důležitá rozhodnutí provádí vláda, která vlastní všechny výrobní faktory - půdu a kapitál. V žádné ze současných společností nefunguje dokonale ani jeden z uvedených druhů. Většinou se jedná o kombinace výše uvedených - produkci určuje trh, ale také vláda schvalováním zákonů atd. Vzhledem k omezenosti zdrojů se musí zodpovědět ještě otázka jak s nimi zacházet (kolik půdy zastavíme továrnami a kolik jich využijeme k zemědělství).
Práce je výrobní činnost, jejímž nositelem je člověk. Hodnotíme kvalitu a množství, přičemž důchodem z práce je mzda. Důchodem plynoucím z vlastnictví půdy je pozemková renta. Kapitálem nazýváme statky, které byly vyrobeny, aby se podíleli na výrobě jiných statků. Příkladem budiž stroje nebo peníze. Důchodem z kapitálu je zisk, případně úrok.
Pod pojmem externalita označujeme dopad ekonomického rozhodnutí (resp. činnosti), jehož následky nese někdo jiný. Typickým příkladem je znečištění životního prostředí. Možným řešením je zákaz, ten však není obvykle ideální. Typickým příkladem je zákaz použití freonů nebo zákaz řízení auta po požití alkoholu. Další možností je tedy příkazové řešení, které subjektům stanovuje, kolik znečišťující látky mohou vyprodukovat. Jistou modifikací příkazu je například povinnost vybudovat čističku nebo mít v autě katalyzátor. Toto se zatím týkalo pouze negativních externalit. Pozitivní externalitou můžeme nazvat výstavbu silniční sítě, podporu výzkumu nebo získání vzdělání ve škole, za což firmy v okolí školám neplatí, ale využívají toho.
Cena je směnná hodnota statku nebo služby, v tržním hospodářství má několik funkcí: informační, alokační, motivační. Pokud se jeden ze zdrojů stane vzácným, zvýší se jeho cena a to informuje spotřebitele. Výrobce je následně motivován k použití jiného statku. Stanovení ceny se provádí buď s ohledem na náklady, konkurenci nebo s ohledem na poptávku. To znamená, že buď si k ceně vstupů připočteme přirážku, určíme cenu porovnáním s konkurencí nebo jí vypočteme z ochoty spotřebitele koupit si právě náš produkt. Jistým extrémem je potom cena dumpingová, tedy taková, která likviduje konkurenci, protože je hluboko pod hranicí nákladů. Příkladem budiž ceny některých druhů zboží v supermarketech likvidujících trhovce v centru města.
Základním předpokladem, s nímž pracujeme, je racionálně uvažující zákazník - takový, který jedná efektivně (vysoký užitek s nízkými náklady). Racionalita zákazníka tedy nespočívá ve volbě cílů, ale ve způsobech vedoucích k jejich dosažení. Užitek znamená uspokojení. Celkový užitek je z celého množství statku, mezní užitek s rostoucí spotřebou klesá (8. pivo neuspokojí tolik, jako 1.).
Klíčová slova:
výkonnost ekonomiky
monetární politika
marketingový mix
řízení zásob
organizace podniku
lidské zdroje
Obsah:
- 1. Základní pojmy - mikroekonomie a makroekonomie, koloběh statků a peněz v ekonomice, dělba práce, trh, průměrné a mezní veličiny, cena, užitek, externality.
2. Trh a konkurence - ekonomický statek, veřejný statek, charakteristika jednotlivých typů konkurence, poptávka, nabídka, tržní rovnováha, elasticity nabídky a poptávky, vývoj nabídky a poptávky v čase, trh výrobních faktoru
3. Výkonnost ekonomiky a technický pokrok jako faktor dlouhodobého růstu - produkční schopnosti ekonomiky, HNP, HDP, hospodářský růst, spotřeba a úspory, sklon ke spotřebě a k úsporám, produktivita, investiční výdaje, intenzivní a extenzivní rozvoj, potenciální produkt.
4. Hospodářská politika a hospodářský cyklus - subjekty hospodářské politiky, úloha vlády v ekonomice, cíle a nástroje hospodářské politiky, základní přístupy k hospodářské politice, fáze hospodářského cyklu, multiplikátor a akcelerátor, teorie ekonomického růstu, Okunův zákon.
5. Monetámi politika - funkce a vlastnosti peněz, peněžní trh, peněžní agregáty, cena peněz, centrální batika, CNB, cíle a nástroje monetární politiky
6. Fiskální politika - státní rozpočet, struktura státního rozpočtu, transferové platby, daňová politika, dificilní. přebytkový a vyrovnaný rozpočet, Lafferova křivka.
7. Trh práce - poptávka po práci, nabídka práce, Phillipsova křivka, přirozená míra nezaměstnanosti, typologie nezaměstnanosti, důsledky nezaměstnanosti, Lorenzova křivka
8. Mezinárodni obchod - směnné systémy měn a jejich režimy, platební bilance, otevřenost ekonomiky, překážky mezinárodního obchodu, ekonomická integrace.
9. Základy marketingu - marketing a jeho role v podniku, marketing jako nástroj konkurenčního boje, marketingová koncepce, marketingové strategické plánováni cenové politiky a strategie, studie vhodných segmentů trhu.
10. Marketingový mix - definice 4P. životni cyklus, zavádění výrobku, zavádění značky, řízení Výrobkového portfolia, distribuční cesty, komunikační mix.
11. Vymezeni podniku - podnik jako systém, cíle podnikaní, vnitřní vazby, vnější vazby, podnik jako součást národního hospodářství, členěni a struktura podniků, základní majetková a kapitálová struktura podniku, likvidnost, kapitálová náročnost
12. Vztah finančních a hmotných toků v podnikáni - výnosy, náklady, zisk. příjmy, výdaie, cash flow analýza peněžních toků
13. Provozně-ekonomické hodnoceni podniku - hlavni činnost podniku a ostatní činnosti, výrobkové portfolio, kalkulace nákladů, poměrové ukazatele, varianty, základy srovnávání, výrobní kapacity.
14. Finanční řízení podniku, finanční plánováni - úkoly finančního managementu, zdroje financování, řízeni oběžného majetku, závazkové vztahy, výnosnost, likvidita a ukazatele likvidity, zadluženost, trendová a pyramidová analýza, tržní hodnota podniku, mezipodnikové srovnáváni, hodnoceni rizik.
15. Řízeni zásob - řízeni optimální výrobní kapacity, zásobováni, just in time, diferencované řízeni zásob (ABC), kapacita skladu, dodávkový cyklus, doby obratu zásob a meziproduktů
16. Hmotné investice - hmotné investice v podniku, projektováni a realizace investiční činnosti, nová výstavba, rekonstrukce, modernizace, investiční náklady, hodnoceni efektivnosti investic
17. Strategie podniku - analýza silných a slabých stránek podniku, možnosti zaměření podniku, strategické cíle (vztahy k zákazníkům, majitelům, zaměstnancům).
18. Manažerské činnosti - vymezení managementu, úloha manažera v podniku, úrovně managementu, rozhodováni, systémy pro podporu rozhodováni, párové porovnávání, kontrola, controlling.
19. Organizace podniku - typy organizačních struktur, útvarové, procesní, maticové organizace, zásady tvorby organizačního uspořádáni.
20. Lidské zdroje - personalistika, získáváni a výběr pracovníků, vnitropodnikové vzděláváni, péče o pracovníky, hodnoceni, motivace, odměňování, formy a složky mzdy, kariéra, kariérní růst.