Hledej Zobraz: Univerzity Kategorie Rozšířené vyhledávání

12 646   projektů
1 nových

Výpisky - Emerich Coreth: Co je člověk?

«»
Přípona
.rar
Typ
studijní materiál
Stažené
20 x
Velikost
0,2 MB
Jazyk
český
ID projektu
9711
Poslední úprava
20.02.2017
Zobrazeno
1 059 x
Autor:
kungs
Facebook icon
Detaily projektu
Popis:
FILOSOFICKÉ MYŠLENÍ vyrůstá odedávna ze základní potřeby člověka. Člověk se stále ptá na ZÁKLAD A SMYSL světa -> z toho vyplývá filosofická otázka raných řeckých myslitelů po „arché pantón“ = principu všeho. Tato otázka určuje úlohu filosofického myšlení - u všeho se tázat na základ, všemu jít na kořen. Otázku si klade člověk a kvůli člověku - aby prozkoumal veškerou skutečnost, v níž prožívá sám sebe a aby poznal své vlastní postavení a úlohu v tomto celku bytí. Filosofické myšlení je vždycky svým původem i cílem určováno ANTROPOLOGICKY, - ovšem antropologické východisko není vždycky stejně zřetelné, protože o tom co se jeví jako samozřejmé, se většinou mluví nejméně. ČLOVĚK VTŠINOU NENÍ VÝSLOVNÝM A UŽ VŮBEC NE ÚSTŘEDNÍM TÉMATEM FILOSOFIE. Filosofická antropologie do nejnovější doby neexistovala, ačkoli se filosofické myšlení odedávna zabývá lidským myšlením - LOGIKOU, mravním jednáním - ETIKOU, i postavením člověka v přírodě - FYZIKOU, a v celku bytí - METAFYZIKOU.

I. ČLOVĚK V ŘECKÉM MYŠLENÍ
Filosofie řecké antiky byla převážně určována objektivním myšlením - pohled je upřen na svět, kosmos, universum. Tato filosofie se snaží prozkoumat podstatu, formy a zákony bytí věcí. Dochází k poznání STUPŇOVITÉHO ŘÁDU BYTÍ, který vystupuje od neživých věcí přes živé bytosti až po bytí a činnost ducha. V tomto univerzálním řádu PŘIPADÁ ČLOVĚKU CENTRÁLNÍ POSTAVENÍ. Je jednotícím středem, který je už od 5. století přnl. označován jako „MIKROKOSMOS“. V něm se spojují všechny stupně bytí a života ve vyšší jednotu, který je odrazem univerza. Člověk se vyznačuje vlastní podstatou, kterou tvoří jeho DUŠE. Spis o člověku (který byl ve středověku neustále komentován) je Aristotelovo dílo „O duši“ (Peri psychés), nikoli o člověku. Slovo DUŠE se v antickém myšlení stává klíčovým. Jde primárně o duši, nikoli o celého člověka. O PSYCHO-logii, nikoli o ANTROPO-logii.

Klíčová slova:

dějinné pozadí

člověk a svět

chování člověka

mravní jednání

duše

tělo

personální vztah

transcendence

náboženství



Obsah:
  • Dějinné pozadí
    Člověk a svět
    Svět člověka
    Chování člověka
    Bytí sebou
    Duchovní poznání
    Svobodné chtění
    Mravní jednání
    Teorie a praxe
    Tázání po podstatě
    Duše a tělo
    Duch jako duše těla
    Personální celek
    Personální vztah
    Jednotlivec a společenství
    Člověk a dějiny prezentace
    Tázání po smyslu a základ smyslu
    Transcendence a náboženství