Projektování účelových komunikací v krajině - Metodika

Účelová komunikace je dle Zákona o pozemních komunikacích (13/1997 Sb.) označení pro kategorii pozemních komunikací, které slouží ke spojení jednotlivých nemovitostí pro potřeby vlastníků těchto nemovitostí nebo ke spojení těchto nemovitostí s ostatními pozemními komunikacemi nebo obhospodařování zemědělských a lesních pozemků.
Metodika aktualizuje problematiku trasování a projektování lesních a polních cest v krajině, jakožto souhrn vzájemně na sebe navazujících terénních a kancelářských prací, jejichž výstupem je projektová dokumentace stavby.
Projektování účelových komunikací je komplexní činností, neboť každá cesta musí respektovat řadu nejen hospodářských, technických a ekonomických kritérií, ale i ekologických, estetických a krajinotvorných. Trasa účelové komunikace není pouze souborem technických návrhových prvků, zabezpečujících svými vazbami bezpečnost dopravy, ale i zásadním dlouhodobým a novým zásahem do krajiny. Ten může být v kulturní krajině žádoucí pouze za předpokladu, že celkové řešení cesty odpovídá citlivému, jemnému a harmonickému zakomponování do krajiny.
Metodika je určena především studentům předmětu Účelové komunikace v krajině, vyučovaného v rámci akreditovaného oboru krajinné inženýrství na Lesnické a dřevařské fakultě Mendelovy univerzity v Brně. Výstupem každého studenta v rámci praktického výukového bloku je vyhotovená projektová dokumentace účelové komunikace, na níž student prokazuje schopnost aplikace obecných teoretických základů v konkrétním řešeném úkolu s přispěním vlastní kreativity.
Text navazuje na teoretické poznatky i praktické zkušenosti z projektování komunikací pro účely lesního hospodářství a zemědělství a slouží jako studijní opora pro účely praktického bloku předmětu.