Hledej
Zobraz:
Univerzity
Kategorie
Rozšířené vyhledávání
12 659 projektů
0 nových
Portugalsko: vleklé krize a radikální východiska na cestě k demokracii
«»
| Přípona .doc |
Typ studijní materiál |
Stažené 2 x |
| Velikost 0,4 MB |
Jazyk český |
ID projektu 10459 |
| Poslední úprava 19.06.2017 |
Zobrazeno 990 x |
Autor: quadra |
Sdílej na Facebooku |
||
| Detaily projektu | ||
- Cena:
6 Kreditů - kvalita:
92,3% -
Stáhni
- Přidej na srovnání
- Univerzita:Univerzita Karlova v Praze
- Fakulta:Fakulta sociálních věd
- Kategorie:Humanitní vědy » Politologie
- Předmět:-
- Studijní obor:-
- Ročník:2. ročník
- Formát:MS Office Word (.doc)
- Rozsah A4:40 stran
1. Vytváření politického systému
Portugalsko, malý stát s velkou a pohnutou minulostí na západní výspě Evropy, existuje ve svých současných hranicích takřka bez teritoriálních změn od 14. století. S výjimkou let 1580-1640, kdy bylo fakticky včleněno do Španělska, si vždy přísně střežilo státní suverenitu a na úsvitu novověku se dokonce stalo jednou z předních evropských velmocí. V době, kdy se u nás schylovalo k husitským válkám, se portugalští mořeplavci s podporou královského domu vydali do severní Afriky, aby nalezli jižní cestu do Indie. Poloha země s geostrategickou orientací do severního a jižního Atlantiku a zakořeněná nedůvěra v užší vazby se sousedním Španělskem na dlouhou dobu určovaly mezinárodní hospodářské a politické vazby Portugalska, které spíše než do Evropy směřovaly do zámoří.
Slavná éra zámořských objevů, která vyvrcholila roku 1500 objevením Brazílie, byla pro zemi požehnáním a prokletím zároveň. Setkávání s jinými kulturami Portugalsko nesmírně obohatilo, a to jak v materiálním smyslu toho slova, tak i v nemateriální rovině. Portugalština se dnes používá jako oficiální jazyk v osmi zemích světa na čtyřech kontinentech s celkovým počtem kolem 240 milionů obyvatel. Na druhou stranu, možnost čerpání ekonomického bohatství ze zámořských držav a orientace zejména na obchod s nimi vedly k výrobnímu zaostávání samotné evropské metropole. S příchodem koloniální konkurence (Holanďanů a později Angličanů) se tak projevily vážné slabiny hospodářského modelu, který se během staletí v Portugalsku ustavil. S ekonomickým zaostáváním za západní Evropou se Portugalsko ostatně potýká dodnes.
Portugalsko, malý stát s velkou a pohnutou minulostí na západní výspě Evropy, existuje ve svých současných hranicích takřka bez teritoriálních změn od 14. století. S výjimkou let 1580-1640, kdy bylo fakticky včleněno do Španělska, si vždy přísně střežilo státní suverenitu a na úsvitu novověku se dokonce stalo jednou z předních evropských velmocí. V době, kdy se u nás schylovalo k husitským válkám, se portugalští mořeplavci s podporou královského domu vydali do severní Afriky, aby nalezli jižní cestu do Indie. Poloha země s geostrategickou orientací do severního a jižního Atlantiku a zakořeněná nedůvěra v užší vazby se sousedním Španělskem na dlouhou dobu určovaly mezinárodní hospodářské a politické vazby Portugalska, které spíše než do Evropy směřovaly do zámoří.
Slavná éra zámořských objevů, která vyvrcholila roku 1500 objevením Brazílie, byla pro zemi požehnáním a prokletím zároveň. Setkávání s jinými kulturami Portugalsko nesmírně obohatilo, a to jak v materiálním smyslu toho slova, tak i v nemateriální rovině. Portugalština se dnes používá jako oficiální jazyk v osmi zemích světa na čtyřech kontinentech s celkovým počtem kolem 240 milionů obyvatel. Na druhou stranu, možnost čerpání ekonomického bohatství ze zámořských držav a orientace zejména na obchod s nimi vedly k výrobnímu zaostávání samotné evropské metropole. S příchodem koloniální konkurence (Holanďanů a později Angličanů) se tak projevily vážné slabiny hospodářského modelu, který se během staletí v Portugalsku ustavil. S ekonomickým zaostáváním za západní Evropou se Portugalsko ostatně potýká dodnes.
Klíčová slova:
politický systém
výkonná moc
prezident
vláda
soudní moc
volební systém
politická strana
Portugalsko
Obsah:
- 1. Vytváření politického systému
2. Výkonná moc
2.1 Prezident
2.2 Vláda
3. Zákonodárná moc
4. Soudní moc
5. Místní správa a samospráva, autonomní oblasti
6. Volební systém
7. Politické strany a stranický systém
7.1 Socialistická strana (Partido Socialista - PS)
7.2 Sociálně demokratická strana (Partido Social Democrata - PSD)
7.3 Portugalská komunistická strana (Partido Comunista Português - PCP)
7.4 Sociálně demokratické centrum - Lidová strana (Centro Democrata Social - Partido Popular - CDS-PP)
7.5 Levý blok (Bloco de Esquerda - BE)
8. Zájmové skupiny
Základní doporučená a použitá literatura:
Zdroje:
- Antunes, M. L. (1988): A Assembleia da República e a consolidação da democracia em Portugal. Análise Social, roč. 24, č. 100, str. 77-95.
- Baiôa, M. (ed.) (2004): Elites e Poder. A Crise do Sistema Liberal em Portugal e Espanha (1918-1931) - Elites y Poder. La Crisis del Sistema Liberal en Portugal y España (1918-1931). Lisabon: Colibri/CIDEHUS-UE.
- Braga da Cruz, M. (1994): O Presidente da República na génese e evolução do sistema de governo português. Análise Social, roč. 29, č. 125-126, str. 237-265.
- Freire, A. (2005): Party system change in Portugal, 1974-2005: the role of social, political and ideological factors. Portuguese Journal of Social Science, roč. 4, č. 2, str. 81-100.
- Freire, A., Pinto, A. C. (2005): O Poder dos Presidentes. A República Portuguesa em Debate. Lisabon, Campod de Comunicação.
- Huntington, S. P. (2008): Třetí vlna: Demokratizace na konci 20. století. Brno: CDK.
- Klíma, J. (2007): Dějiny Portugalska. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2.vydání.
- Leston-Bandeira, C. (2004): From Legislation to Legitimation. The Role of the Portuguese Parliament. London, New York: Routledge.
- Linz, J. J., Stepan, A. (1996): Problems of Democractic Transition and Consolidation. Southern Europe, South America, and Post-Communist Europe. Baltimore, London: Johns Hopkins University Press.
- Lucena, M. (1976): A evolução do sistema corporativo português. Vol. I. - O Salazarismo. Lisabon: Perspectivas e Realidades.
- Pinto, A. C. (ed.) (2003): Contemporary Portugal. Politics, Society and Culture. New York: Columbia University Press.
- Rezola, M. I. (2006): Os Militares na Revolução de Abril. O Conselho da Revolução e a transição para a democracia em Portuagal (1974-1976). Lisabon: Campo da Comunicação.
- Rosas, F. (2003): Pensamento e Acção Política. Portugal século XX (1890-1976). Lisabon: Editorial Notícias.
- Sartori, G. (2001): Srovnávací ústavní inženýrství. Zkoumání struktur, podnětů a výsledků. Praha: Sociologické nakladatelství SLON.
- Schmitter, P. C. (1999): Portugal: do Autoritarismu à Democracia. Lisabon: Instituto de Ciências Sociais.