Hledej
Zobraz:
Univerzity
Kategorie
Rozšířené vyhledávání
12 659 projektů
0 nových
Vypracované státnicové otázky z okruhu Teorie kultury
«»
| Přípona .rar |
Typ státnicové otázky |
Stažené 7 x |
| Velikost 1,8 MB |
Jazyk český |
ID projektu 9801 |
| Poslední úprava 06.03.2017 |
Zobrazeno 1 182 x |
Autor: kungs |
Sdílej na Facebooku |
||
| Detaily projektu | ||
- Cena:
16 Kreditů - kvalita:
92,3% -
Stáhni
- Přidej na srovnání
- Univerzita:Univerzita Hradec Králové
- Fakulta:Pedagogická fakulta
- Kategorie:Umění » Kultura
- Předmět:Základní teorie kultury
- Studijní obor:-
- Ročník:3. ročník
- Formát:Archiv souborů (.rar)
- Rozsah A4:90 stran
1) Pedagogika a její význam, význam studia pedagogické teorie pro pedagogickou praxi
Pedagogika
- je společenská věda - (z řec. paidagógos - pův. otrok, který doprovázel syna svého pána do školy a pečoval o něj; později převzala latina jako paedagogus - posun k významu učitel, vychovatel).
- věda a výzkum zabývající se vzděláním a výchovou v nejrůznějších sférách života společnosti. V zahraničí se používá pojem - pedagogická věda.
Pedagogická teorie a její zdroje
Pedagogická teorie se utvářela po celá staletí. Pedagogická teorie se utvářela z několika zdrojů:
1. Tradice a zkušenosti - v rodinách a společnosti. Často byly písemně zaznamenávány.
2. Poznatky příbuzných společenských věd - filosofie, psychologie, sociologie apod.
3. Současné empirické (zkušenostní) poznatky
4. Vědecké současné zkoumání
Význam studia pedagogické teorie pro pedagogickou praxi
Pedagogická teorie
- představuje poznatkovou základnu pro pedagogickou praxi. Pedagogická teorie pomáhá k praktickému rozvíjení a institucionalizaci vzdělávacího systému na vědeckém základě v souladu s aktuálními poznatky příbuzných věd.
Prakticismus
- pedagogiku nelze odvíjet jednostranně pouze od praktické zkušenosti, ani jen z teoretických poznatků. Pedagog by měl mít svůj individuální pedagogický systém založený na teoretických znalostech, vlastních zkušenostech a osobních předpokladech
- konfrontací teorie se skutečností si pedagog tvoří své pedagogické vědomí. Toto vědomí se po celý profesní život pedagoga vyvíjí. V praxi se setkáváme se situacemi, kdy i lidé, kteří nikdy pedagogiku nestudovali, mají v činnostech souvisejících s výchovou a vzděláváním velmi dobré výsledky
- důležitou roli zde sehrává jejich pedagogický talent. Na druhé straně ale i ti, kteří takovým výjimečným talentem neoplývají, mohou dosáhnout díky znalostem pedagogické teorie velmi dobrých výsledků.
Pedagogika
- je společenská věda - (z řec. paidagógos - pův. otrok, který doprovázel syna svého pána do školy a pečoval o něj; později převzala latina jako paedagogus - posun k významu učitel, vychovatel).
- věda a výzkum zabývající se vzděláním a výchovou v nejrůznějších sférách života společnosti. V zahraničí se používá pojem - pedagogická věda.
Pedagogická teorie a její zdroje
Pedagogická teorie se utvářela po celá staletí. Pedagogická teorie se utvářela z několika zdrojů:
1. Tradice a zkušenosti - v rodinách a společnosti. Často byly písemně zaznamenávány.
2. Poznatky příbuzných společenských věd - filosofie, psychologie, sociologie apod.
3. Současné empirické (zkušenostní) poznatky
4. Vědecké současné zkoumání
Význam studia pedagogické teorie pro pedagogickou praxi
Pedagogická teorie
- představuje poznatkovou základnu pro pedagogickou praxi. Pedagogická teorie pomáhá k praktickému rozvíjení a institucionalizaci vzdělávacího systému na vědeckém základě v souladu s aktuálními poznatky příbuzných věd.
Prakticismus
- pedagogiku nelze odvíjet jednostranně pouze od praktické zkušenosti, ani jen z teoretických poznatků. Pedagog by měl mít svůj individuální pedagogický systém založený na teoretických znalostech, vlastních zkušenostech a osobních předpokladech
- konfrontací teorie se skutečností si pedagog tvoří své pedagogické vědomí. Toto vědomí se po celý profesní život pedagoga vyvíjí. V praxi se setkáváme se situacemi, kdy i lidé, kteří nikdy pedagogiku nestudovali, mají v činnostech souvisejících s výchovou a vzděláváním velmi dobré výsledky
- důležitou roli zde sehrává jejich pedagogický talent. Na druhé straně ale i ti, kteří takovým výjimečným talentem neoplývají, mohou dosáhnout díky znalostem pedagogické teorie velmi dobrých výsledků.
Klíčová slova:
teorie kultury
antropologie
náboženství
ekologie
hospodářství
manželství
společnost
teorie státu
Obsah:
- 1. Předmět, kulturní a sociální antropologie, základní pojmy
2. Ekologie a hospodářství
3. Náboženství a rituál
4. Studium kultury a jeho metody, rané teorie kultury
5. Od Benedictové k Lévi-Straussovi - Od konfiguracionismu ke strukturalismu
6. Teorie kultury na začátku 21. století
7. Základní funkce manželství a typologie rodiny
8. Komparace a historický vývoj rodiny a příbuzenských forem v semitských a antických společnostech
9. Pojetí manželství a rodiny v dějinách západní Evropy
10. Základní subsistenční formy společnosti
11. Teorie složitých společností a civilizací
12. Základní teorie státu
13. Jazyk jako předmět kulturních studií, prostředky, typologie a struktura jazyka
14. Studium národa: identita versus ideologie
15. Sebeurčení skrze jazyk a národ v dnešním světě
16. Město, vesnice, krajina
17. Vznik a vývoj městského života v západní kultuře
18. Vesnické formy osídlení
19. Právní tvary
20. Atributy práva
21. Pojem práva v antropologii
22. Pojetí interkulturní psychologie
23. Základní pojmy interkulturní psychologie
24. Psychologické problémy akulturace a adaptace
25. Obecné zdroje identity etnických menšin a jejich konstituování v Evropě
26. Historie národnostních menšin v českých zemích a jednotlivé etnické menšiny v ČR v současnosti
27. Legislativní postavení etnických menšin v ČR a EU