Popis:
		1) Pedagogika a její význam, význam studia pedagogické teorie pro pedagogickou praxi
Pedagogika 
- je společenská věda - (z řec. paidagógos - pův. otrok, který doprovázel syna svého pána do školy a pečoval o něj; později převzala latina jako paedagogus - posun k významu učitel, vychovatel).
- věda a výzkum zabývající se vzděláním a výchovou v nejrůznějších sférách života společnosti. V zahraničí se používá pojem - pedagogická věda.
Pedagogická teorie a její zdroje
Pedagogická teorie se utvářela po celá staletí. Pedagogická teorie se utvářela z několika zdrojů: 
1. Tradice a zkušenosti - v rodinách a společnosti. Často byly písemně zaznamenávány. 
2. Poznatky příbuzných společenských věd - filosofie, psychologie, sociologie apod.
3. Současné empirické (zkušenostní) poznatky
4. Vědecké současné zkoumání
Význam studia pedagogické teorie pro pedagogickou praxi
Pedagogická teorie
- představuje poznatkovou základnu pro pedagogickou praxi. Pedagogická teorie pomáhá k praktickému rozvíjení a institucionalizaci vzdělávacího systému na vědeckém základě v souladu s aktuálními poznatky příbuzných věd.
Prakticismus
 - pedagogiku nelze odvíjet jednostranně pouze od praktické zkušenosti, ani jen z teoretických poznatků. Pedagog by měl mít svůj individuální pedagogický systém založený na teoretických znalostech, vlastních zkušenostech a osobních předpokladech
- konfrontací teorie se skutečností si pedagog tvoří své pedagogické vědomí. Toto vědomí se po celý profesní život pedagoga vyvíjí. V praxi se setkáváme se situacemi, kdy i lidé, kteří nikdy pedagogiku nestudovali, mají v činnostech souvisejících s výchovou a vzděláváním velmi dobré výsledky
- důležitou roli zde sehrává jejich pedagogický talent. Na druhé straně ale i ti, kteří takovým výjimečným talentem neoplývají, mohou dosáhnout díky znalostem pedagogické teorie velmi dobrých výsledků.
		
        
    
    Klíčová slova:
		
		  		  teorie kultury
		  		  antropologie
		  		  náboženství
		  		  ekologie
		  		  hospodářství
		  		  manželství
		  		  společnost
		  		  teorie státu
		  		
		
				
		
		Obsah:
		
				- 1. Předmět, kulturní a sociální antropologie, základní pojmy
 2. Ekologie a hospodářství
 3. Náboženství a rituál
 4. Studium kultury a jeho metody, rané teorie kultury
 5. Od Benedictové k Lévi-Straussovi - Od konfiguracionismu ke strukturalismu
 6. Teorie kultury na začátku 21. století
 7. Základní funkce manželství a typologie rodiny
 8. Komparace a historický vývoj rodiny a příbuzenských forem v semitských a antických společnostech
 9. Pojetí manželství a rodiny v dějinách západní Evropy
 10. Základní subsistenční formy společnosti
 11. Teorie složitých společností a civilizací
 12. Základní teorie státu
 13. Jazyk jako předmět kulturních studií, prostředky, typologie a struktura jazyka
 14. Studium národa: identita versus ideologie
 15. Sebeurčení skrze jazyk a národ v dnešním světě
 16. Město, vesnice, krajina
 17. Vznik a vývoj městského života v západní kultuře
 18. Vesnické formy osídlení
 19. Právní tvary
 20. Atributy práva
 21. Pojem práva v antropologii
 22. Pojetí interkulturní psychologie
 23. Základní pojmy interkulturní psychologie
 24. Psychologické problémy akulturace a adaptace
 25. Obecné zdroje identity etnických menšin a jejich konstituování v Evropě
 26. Historie národnostních menšin v českých zemích a jednotlivé etnické menšiny v ČR v současnosti
 27. Legislativní postavení etnických menšin v ČR a EU