Hledej
Zobraz:
Univerzity
Kategorie
Rozšířené vyhledávání
12 659 projektů
0 nových
Vypracované státnicové otázky z okruhu Teorie a analýza demokracie
«»
| Přípona .rar |
Typ státnicové otázky |
Stažené 5 x |
| Velikost 0,5 MB |
Jazyk český |
ID projektu 10474 |
| Poslední úprava 19.06.2017 |
Zobrazeno 1 030 x |
Autor: quadra |
Sdílej na Facebooku |
||
| Detaily projektu | ||
- Cena:
14 Kreditů - kvalita:
92,3% -
Stáhni
- Přidej na srovnání
- Univerzita:Univerzita Karlova v Praze
- Fakulta:Fakulta sociálních věd
- Kategorie:Humanitní vědy » Politologie
- Předmět:Teorie a analýza demokracie
- Studijní obor:-
- Ročník:3. ročník
- Formát:Archiv souborů (.rar)
- Rozsah A4:159 stran
KONSOCIAČNÍ (KONSENSUÁLNÍ) DEMOKRACIE
Poprvé tento pojem použil Arend Lijphart, který v 60. létech, zkoumal systémy některých západoevropských zemíVšiml si, že v některých zemích existují oddělené segmenty (jakési menšiny) ve společnosti, které mezi sebou nekomunikují -> jak je však možné, že tento systém i přesto funguje? -> Jestliže mezi sebou nekomunikují, pak toto musí být nahrazeno zvýšenou komunikací a spoluprací jejich politických elit, nevzniká pocit ohrožení menších skupin
Konsociační demokracie:
1. typ sociální struktury společnosti (vyznačuje se rozpory -> rozdělení na menšiny, každá je jiná)
2. kulturní tradice - ve společnosti zakořeněn typ rozhodování
3. způsob chování elit - elity hrají klíčovou roli, reprezentují menšiny -> jejich snahou je se dohodnout (domluva na úrovni elit)
4 základní pravidla umožňující zachování celku společnosti:
1. proporcionalita (poměrnost) - nejde jen o poměrný volební systém, poměrné zastoupení relevantních skupin ve společnosti (každá menšina svého zástupce)
2. menšinová autonomie - zachována jinakost každé menšiny ve společnosti, každá menšina si o některých záležitostech rozhoduje sama (náboženství, sociální politika,…), oddělenost menšin -> setkávání členů různých menšin co nejméně
3. velká koalice - spojení vládnoucích elit => dohoda; o všem v menšinách by měly rozhodovat elity -> jejich zájem je udržet systém jako celek
4. menšinové veto - ve všech otázkách má mít každá menšina možnost vetovat rozhodnutí, které by ji ohrozilo -> pojistka proti tomu, aby elity nemohly rozhodovat, jak chtějí, právo veta mohou menšiny jen v ohrožení autonomie, pokud by se využívalo často -> zablokování systému
- pro demokratické režimy je podstatné: 1. struktura společnosti (rozdělená, homogenní)
2. chování elit (konsensus, konkurenční chování)
- z tohoto odvodil v 80. letech model konsensuální a většinové demokracie
Poprvé tento pojem použil Arend Lijphart, který v 60. létech, zkoumal systémy některých západoevropských zemíVšiml si, že v některých zemích existují oddělené segmenty (jakési menšiny) ve společnosti, které mezi sebou nekomunikují -> jak je však možné, že tento systém i přesto funguje? -> Jestliže mezi sebou nekomunikují, pak toto musí být nahrazeno zvýšenou komunikací a spoluprací jejich politických elit, nevzniká pocit ohrožení menších skupin
Konsociační demokracie:
1. typ sociální struktury společnosti (vyznačuje se rozpory -> rozdělení na menšiny, každá je jiná)
2. kulturní tradice - ve společnosti zakořeněn typ rozhodování
3. způsob chování elit - elity hrají klíčovou roli, reprezentují menšiny -> jejich snahou je se dohodnout (domluva na úrovni elit)
4 základní pravidla umožňující zachování celku společnosti:
1. proporcionalita (poměrnost) - nejde jen o poměrný volební systém, poměrné zastoupení relevantních skupin ve společnosti (každá menšina svého zástupce)
2. menšinová autonomie - zachována jinakost každé menšiny ve společnosti, každá menšina si o některých záležitostech rozhoduje sama (náboženství, sociální politika,…), oddělenost menšin -> setkávání členů různých menšin co nejméně
3. velká koalice - spojení vládnoucích elit => dohoda; o všem v menšinách by měly rozhodovat elity -> jejich zájem je udržet systém jako celek
4. menšinové veto - ve všech otázkách má mít každá menšina možnost vetovat rozhodnutí, které by ji ohrozilo -> pojistka proti tomu, aby elity nemohly rozhodovat, jak chtějí, právo veta mohou menšiny jen v ohrožení autonomie, pokud by se využívalo často -> zablokování systému
- pro demokratické režimy je podstatné: 1. struktura společnosti (rozdělená, homogenní)
2. chování elit (konsensus, konkurenční chování)
- z tohoto odvodil v 80. letech model konsensuální a většinové demokracie
Klíčová slova:
teorie demokracie
konsolidace
stranické rodiny
inženýrství
politické systémy
Obsah:
- 1. Teorie demokracie
Koncepty a definice demokracie, její zdroje demokracie.
Definiční kriteria demokracie.
2. Teorie nedemokratických režimů.
Definice a kritéria nedemokratických režimů.
Autoritářské a totalitní režimy.
Nedemokratické režimy ve středovýchodní Evropě a zejména Československu.
3. Problematika demokratizace a politické tranzice. Konsolidace demokracie.
Demokratizace a transformace politických režimů.
Tranzice jako proces.
Přechody k demokracii a jejich typologizace.
Tranzice, demokratizace a konsolidace v Československu a ve středovýchodní Evropě.
4. Typy stranických systémů. Typologizace a klasifikace stranických systémů v Československu a v postkomunistických zemích.
Klasifikace a typologie stranických systémů (komparativní perspektiva).
Klasifikační kritéria.
Typologie Sartoriho, Duvergera, Blondela aj.
Vývojová specifika stranických systémů postkomunistických zemí.
5. Stranické rodiny, ideologie jako nástroj klasifikace politických stran. Noví aktéři na politické scéně. Postavení komunistických stran a jejich proměna.
Proměny politických stran a role ideologie.
Politické strany a stranictví v postkomunistických zemích.
6. Ústavní inženýrství. Podoby a modely institucionálního uspořádání politických systémů a interakce mezi politickými institucemi.
Politické instituce a jejich vnitřní analýza: exekutiva a legislativa v politických systémech.
Formy vlád v demokraciích.
7. Problematika decentralizace. Podoby a ne-/výhody modelů decentralizace.
Problematika secese a identit ve společnosti.
Česká republika z pohledu decentralizace a historický vývoj decentralizace.
Decentralizační trendy v Evropě.
8. Vládní modely v demokratických režimech. Ustavování vlád. Problematika portfolia. Koaliční struktury a političtí aktéři.
Struktury vládnutí a možnosti koaličních uspořádání.
Koaliční vládnutí v postkomunistických zemích, České republice a západní Evropě.
9. Deviantní formy vládnutí: menšinové vlády, nadměrně velké koalice, úřednické vlády. Příčiny a metodologické problémy.
Úřednické kabinety a deviantní formy vládnutí ve střední a východní Evropě.
Problematika periodizace vlád.
10. Administrativní uspořádání státu. Státní správa a samospráva. Komunální a regionální uspořádání v České republice.
Vnitřní uspořádání státu ve střední a východní Evropě s důrazem na Českou republiku.