Hledej
Zobraz:
Univerzity
Kategorie
Rozšířené vyhledávání
12 659 projektů
0 nových
Home » Státnicové otázky » Vypracované státnicové otázky z okruhu Obnova a ochrana lesů - Základy ochrany lesa
Vypracované státnicové otázky z okruhu Obnova a ochrana lesů - Základy ochrany lesa
«»
| Přípona .rar |
Typ státnicové otázky |
Stažené 8 x |
| Velikost 4,7 MB |
Jazyk český |
ID projektu 9608 |
| Poslední úprava 13.02.2017 |
Zobrazeno 1 128 x |
Autor: clean.bandit |
Sdílej na Facebooku |
||
| Detaily projektu | ||
- Cena:
14 Kreditů - kvalita:
92,3% -
Stáhni
- Přidej na srovnání
- Univerzita:Mendelova univerzita v Brně
- Fakulta:Lesnická a dřevařská fakulta
- Kategorie:Přírodní vědy » Lesnictví
- Předmět:Základy ochrany lesa
- Studijní obor:Lesnictví
- Ročník:3. ročník
- Formát:Archiv souborů (.rar)
- Rozsah A4:60 stran
72. Významní abiotičtí a biotičtí škodliví činitelé (druhy a způsoby poškození, základní přehled).
Poškození dřevin = porušení zdárného vývoje dřevin, snížení produkce dřevní hmoty. Fyziologická újma (loupání, žír, imise..); mechanické poškození (sněh.polom).
Škoda = snížení užitné hodnoty stromů, porostů. Přímá (požáry), nepřímá (vznik podmínek pro přemnožení škůdce).
Škodliví činitelé- nepůsobí izolovaně!
I. přírodní - a) abiotičtí- vítr, sníh, sucho..
b) biotičtí- kambiofágní, listožravý či savý hmyz; viry, houby, bakterie
II. antropogenní - a) přímé (nešetrná těžba, smolaření)
b) nepřímé (imise, chov nadměr.stavu zvěře)
Ad Ia) abiotičtí činitelé: působí- mechanicky (vítr), fyzikálně (oheň), fyziologicky (nedostatek vlhka). » vyznačují se určitou aktivitou
Ad Ib) biotičtí činitelé: živoč., rostl., houby, bakterie, viry » vyznačují se aktivizací.
Rezistence = pasivní odolnost- ovlivněna genetikou; schopnost organismu vzdorovat napadení škůdce nebo neumožnit stát se prostředím pro působení a vývoj škůdce (trny, pozdější rašení..)
Imunita = vyšší stupeň odolnosti; schopnost organismu aktivně se bránit škůdci. Přirozená (dědí se), získaná (po předchozím onemocnění).
Integrovaná ochrana lesů = systém ekol.,ekon. metod aplikovaných při ochraně. Cílem je snížení populační hustoty škůdce na hranici pod práh hospod.škodlivosti. Volba šetrných přípravků, vhodných dávek a aplikací.
Odolnostní potenciál = přirozená schopnost lesn.porostů bránit (tlumit) aktivizaci a aktivitu škodlivých činitelů. Ukazatel ekol.stability. Závisí na stupni stanovištní vhodnosti dřevin, výstavbě porostů, sanitárním kvocientu (poměr počtu trvale poškozených stromů k celk.počtu dřevin).
Poškození dřevin = porušení zdárného vývoje dřevin, snížení produkce dřevní hmoty. Fyziologická újma (loupání, žír, imise..); mechanické poškození (sněh.polom).
Škoda = snížení užitné hodnoty stromů, porostů. Přímá (požáry), nepřímá (vznik podmínek pro přemnožení škůdce).
Škodliví činitelé- nepůsobí izolovaně!
I. přírodní - a) abiotičtí- vítr, sníh, sucho..
b) biotičtí- kambiofágní, listožravý či savý hmyz; viry, houby, bakterie
II. antropogenní - a) přímé (nešetrná těžba, smolaření)
b) nepřímé (imise, chov nadměr.stavu zvěře)
Ad Ia) abiotičtí činitelé: působí- mechanicky (vítr), fyzikálně (oheň), fyziologicky (nedostatek vlhka). » vyznačují se určitou aktivitou
Ad Ib) biotičtí činitelé: živoč., rostl., houby, bakterie, viry » vyznačují se aktivizací.
Rezistence = pasivní odolnost- ovlivněna genetikou; schopnost organismu vzdorovat napadení škůdce nebo neumožnit stát se prostředím pro působení a vývoj škůdce (trny, pozdější rašení..)
Imunita = vyšší stupeň odolnosti; schopnost organismu aktivně se bránit škůdci. Přirozená (dědí se), získaná (po předchozím onemocnění).
Integrovaná ochrana lesů = systém ekol.,ekon. metod aplikovaných při ochraně. Cílem je snížení populační hustoty škůdce na hranici pod práh hospod.škodlivosti. Volba šetrných přípravků, vhodných dávek a aplikací.
Odolnostní potenciál = přirozená schopnost lesn.porostů bránit (tlumit) aktivizaci a aktivitu škodlivých činitelů. Ukazatel ekol.stability. Závisí na stupni stanovištní vhodnosti dřevin, výstavbě porostů, sanitárním kvocientu (poměr počtu trvale poškozených stromů k celk.počtu dřevin).
Klíčová slova:
obnova a ochrana lesů
základy ochrany lesa
dřeviny
bionomie
houbové choroby
hmyzí škůdci
zvěř
kultury
lesnictví
Obsah:
- 72. Významní abiotičtí a biotičtí škodliví činitelé (druhy a způsoby poškození, základní přehled).
73. Významné skupiny patogenů dřevin (viroidy, viry, bakterie, RLO, MLO, houbám podobná Protista, houby).
74. Rzi Uredinales - významní zástupci na dřevinách, bionomie, hostitelé, možnosti ochrany.
75. Sypavky - významní zástupci na dřevinách, bionomie, hostitelé, možnosti ochrany.
76. Choroby kořenů, vaskulární mykózy, choroby asimilačního aparátu dřevin.
77. Rostlinolékařská péče - mezinárodní a v ČR, dopady rozšíření karanténních škodlivých organismů v lesnictví, zavlečené choroby, příčiny šíření chorob.
78. Ploskohřbetkovití Pamphiliidae - přehled, význam, biologie, nejvýznamnější zástupci.
79. Charakteristika a hospodářský význam pilatkovitých Tenthredinidae, hřebenulovitých Diprionidae, paličatkovitých Cimbicidae a pilořitkovitých Siricidae.
80. Bekyňovití Lymantriidae - přehled, význam, biologie, nejvýznamnější zástupci.
81. Obalečovití Tortricidae, píďalkovití Geometridae, drvopleňovití Cossidae a můrovití Noctuidae - přehled, význam, biologie, nejvýznamnější zástupci.
82. Kůrovcovití Scolytidae a jádrohlodovití Platypodidae - přehled, význam, biologie, nejvýznamnější zástupci na jednotlivých dřevinách.
83. Vrubounovití Scarabaeidae, krascovití Buprestidae a červotočovití Anobiidae - přehled, význam, biologie, nejvýznamnější zástupci na jednotlivých dřevinách.
84. Lesanovití Lymexylonidae a tesaříkovití Cerambycidae - přehled, význam, biologie, nejvýznamnější zástupci na jednotlivých dřevinách.
85. Mandelinkovití Chrysomelidae, dřepčíkovití Attelabidae a nosatcovití Curculionidae - přehled, význam, biologie, nejvýznamnější zástupci na jednotlivých dřevinách.
86. Houbové choroby a hmyzí škůdci na smrku ztepilém.
87. Houbové choroby a hmyzí škůdci na borovici lesní.
88. Houbové choroby a hmyzí škůdci na jedli bělokoré, douglaskách a modřínu opadavém.
89. Houbové choroby a hmyzí škůdci na dubech.
90. Houbové choroby a hmyzí škůdci na buku lesním.
91. Houbové choroby a hmyzí škůdci na bělových listnáčích.
92. Houbové choroby a hmyzí škůdci na vrbách a topolech.
93. Houbové choroby a hmyzí škůdci na semenáčcích a sazenicích, zásady ochranných opatření ve školkách.
94. Škody zvěří na lesních kulturách, druhy poškození, kontrola, stanovení výše škod a její vyčíslení, zodpovědnost za škody zvěří
95. Vyčíslení škody zvěří na lesních porostech, zodpovědnost, vliv na růst a produkci kultury
96. Zásady managementu populací zvěře ve vztahu ke škodám zvěří, ochrana a prevence
97. Zhodnocení zdravotního stavu dřevin v ČR, příčiny chřadnutí vybraných dřevin.