Hledej Zobraz: Univerzity Kategorie Rozšířené vyhledávání

12 659   projektů
0 nových

Vypracované státnicové otázky z Mezinárodních vztahů

«»
Přípona
.doc
Typ
státnicové otázky
Stažené
39 x
Velikost
1,4 MB
Jazyk
český
ID projektu
9364
Poslední úprava
09.01.2017
Zobrazeno
2 084 x
Autor:
clean.bandit
Facebook icon Sdílej na Facebooku
Detaily projektu
Popis:
1) Filosofické a právní základy mezinárodních vztahů: Myšlenky a názory předních filosofů od antiky po současnost

Hlavní historické směry vývoje teoretické reflexe MV. K zachycení hlavní směrů teoretické reflexe budou použity terminologie běžné pro současné teorie MV (realismus, liberálně-idealistická…)

1) Antika: řecká reálpolitika a římský idealismus - za praotce teoretické reflexe MV je považován Athéňan Thukydides (5. století př. Kr.), aktivní účastník peloponéských válek. Svou analýzu konfliktu podává v díle Dějiny peloponéské války. Je zakladatelem realistické tradice v relexi MV. Válku chápe jako mocenskou a radionální záležitost vyplývající z nutného rozporu zájmů různých polis. Konkrétní příčinou peloponéské války je preventivní útok Sparty, která se obává mocenského nárůstu Athén. Považuje za rozhodující mocenské a materiální aspekty politky a ukazuje, že mají navrch nad ideologií (náboženstvím), mezinárodním právem (dodržování spojeneckých závazků), etikou, rétorikou, které slouží pouze jako nástroje materiální moci. Jeho podled na lidskou přirozenost je pesimistický, upozorňuje na její mocichtivost a pomstychtivost. K řeckým filosofům lze uvést, že Platon a Aristoteles se problematikou vztahů mezi jednotlivými polis příliš nezabývali.
V Řecku má však své kořeny také filozofie stoiků (Zenon z Kithia), která zažívá pravý rozkvět v Římě, kde k jejím stoupencům patřili konzul Marcuc Tullius Cicero, senátor Seneca či císař Marcus Aurelius. Univerzalistický pohled stoické filozofie lépe odpovída povaze pax Romana, zahrnující větší část světa známého Římanům, než řecký pohled nepřesahující hranice městského útvaru. Římští stoikové byli přesvědčení, že existují všeobecné lidské hodnoty a zákony vztahující se na každého. Vycházejí z toho, že lidem je společný rozum, na jehož základě je možné pozna jakési přirozené právo (natural law) společné všem. Cicero o mluví o stejných zákonech v Římě i Athénách, stejných dnes i v budoucnosti. Objevuje se tak rovněž myšlenka univerzálního politického celku fungujícího v souladu s přirozeným právem, který umožňuje harmonické soužítí lidstva. Marcus Aurelius mluví o světových zákonech, které ze všech lidí dělají světoobčany a ze světa jednu velkou polis. Aplikace přirozené práva na problémy války vede již u Cicera k odlišení válek spravedlivých (just war), zahájených a vedených v souladu s přiozeným právem a nespravedlivých, zahájených či vedených v rozporu s přirozeným právem. Otázka spravedlivé války jasně kontrastuje s řeckým realistkám myšlením, které odlišuje, zda je válka úspěšná, či neúspěšná, aniž by se však pokoušelo o její hodnocení co do spravedlnosti. Stoikové tak kladou základy pozdější liberálně-idealistické tradici, která vychází z jednoty lidstva, respektu k jedinci a z možnosti jeho trvalé mírové spolupráce.

Klíčová slova:

mezinárodní vztahy

studená válka

debata

geopolitika

zbrojení

kontrola

způsoby

terorismus



Obsah:
  • 1) Filosofické a právní základy mezinárodních vztahů: Myšlenky a názory předních filosofů od antiky po současnost
    2) Vývoj MV do I. světové války: Klíčové mezníky a aktéři
    3) Příčiny, průběh a následky I. světové války
    4) Formování a fungování mezinárodního systému mezi I.a II světovou válkou (hlavní aktéři, konflikty, klíčové reformy MV)
    5) Příčiny, průběh a následky II. světové války
    6) Příčiny a počátky Studené války
    7) Průběh Studené války a její nejdůležitější mezinárodně-politické krize
    8) Konec Studené války a rozpad bipolárního systému MV
    9) Systém OSN (vznik, vývoj, reformy a problémy)
    10) Klíčové etapy a charakteristika procesu dekolonizace
    11) Euroatlantické vztahy ve 20. století, role a význam NATO
    12) Perspektivy vývoje mezinárodního systému na počátku 21. století (hlavní aktéři,konflikty, procesy, struktury, globální vláda versus globální vládnutí)
    13) První velká debata v teoriích MV, její "aktéři" a témata
    14) Druhá velká debata v teoriích MV, její "aktéři" a témata
    15) Třetí a čtvrtá velká debata v teoriích MV, jejich "aktéři" a témata
    16) Alternativní pojetí MV: sociální konstruktivismus, feminismus, postkolonialismus, zelená teorie, poststrukturalismus
    17) Mapa a politická mapa, zkreslení na mapách, mentální mapa
    18) Stát v chápání politické geografie, atributy teritoriálního státu, vestfálský stát
    19) Geopolitické koncepce a jejich představitelé
    20) Geopolitika evropské integrace
    21) Geopolitická analýza studentem zvoleného krizového regionu (např. Blízký východ,Jihovýchodní Asie atd.)
    22) Vývoj konceptu bezpečnosti v teorii a praxi MV
    23) Vývoj bezpečnostní architektury v Evropě po skončení konfliktu Východ-Západ
    24) Neutralita, nezúčastněnost, kolektivní bezpečnost a kolektivní obrana jako bezpečnostní strategie
    25) Zbrojení a kontrola zbrojení ve 20. století
    26) Vývoj terorismu od konce 19. století do 11. září 2001: Specifika jednotlivých vln
    27) Terorismus po 11. září 2001 a boj proti terorismu
    28) Aktuální otázky mezinárodní bezpečnosti: Nové bezpečnostní hrozby (regionální konflikty, nefungující státy, organizovaný zločin, privátní vojenské firmy)
    29) Příčiny konfliktů v MV a teoretické přístupy k řešení konfliktů
    30) Způsoby, metody a aktéři prevence a řešení konfliktů v MV