Mezinárodní vztahy a evropská studia - vypracované zkouškové otázky ke státnicím

1. Teoretické přístupy (paradigmata) k evropské integraci:

• škála představ o charakteru evropské integrace po 2. světové válce byla opravdu široká
• potřeba klasifikovat základní alternativy integrace vedla k zformulování tzv. integračních paradigmat, jež mají představovat koherentní pozice k zásadním bodům integrace jak z hlediska metody a struktur, tak z hlediska cílů sjednocení
• ale: pokus obsáhnout sjednocovací proces přes řady integračních paradigmat není zcela úspěšný
• hlavně charakter evropské integrace a neustálý vývoj evropských struktur jsou důvodem k prolínání jednotlivých paradigmat
• docházelo i k střídání naprosto antagonistických pozic
• užití paradigmat: 1. vodítko k porozumění jednotlivých vlivů, které působily na sjednocování Evropy
2. pro klasifikaci jednotlivých integračních stádií a cílů

• základní východisko pro jejich členění je změna charakteru národních států
• dělí se teda podle zásahů do nedělitelné suverenity národního státu do 2 základních skupin:

1. národnostní = supranacionální - chce posílení nadnárodních orgánů
2. intergovernmentalismus - chce zachovat stávající suverenitu spolupracujících států

Nadnárodní paradigma:
• pouze supranacionalita může stabilizovat a usměrnit partikulární zájmy suverénních států
• chce vznik politického centra, kterému všechny zúčastněné země dají část své suverenity
• nadnárodní orgány přijímají rozhodnutí, která jsou závazná pro tyto státy
• toto paradigma existovalo v různých modifikacích podle oblastí delegované suverenity nebo podle motivů vedoucím k vzniku integračních útvarů
• shod a vždy panovala na stanoveném cíli: politická či federální unie ( evropská federace)
• vnitřní členění: podle metod, které mají vést k vzniku politické unie
• způsob výstavby, funkce orgánů se liší od koncepce federalistů či neofunkcionalismu