Hledej Zobraz: Univerzity Kategorie Rozšířené vyhledávání

12 628   projektů
0 nových

Úvod do sociální a masové komunikace - skripta

«»
Přípona
.pdf
Typ
skripta
Stažené
3 x
Velikost
0,6 MB
Jazyk
český
ID projektu
4725
Poslední úprava
08.12.2014
Zobrazeno
618 x
Autor:
northfinder
Facebook icon
Detaily projektu
Popis:
Komunikace (sdělování, dorozumívání) [lat. communicatio - sdělení, sdílení] je přenos (vysílání a příjem) informace pomocí znakového systému jazykového (verbální k.) nebo jiného (signály), uskutečňovaný mezi lidmi přímo nebo pomocí technicko-organizačních prostředků. Termín informace v této souvislosti znamená každý obsah procesu komunikace, tedy nejen informaci ve smyslu snížení neurčitosti (nejistoty), jak tento termín chápe informatika, nýbrž také např. sdílení pocitů, a také předávání sdělení, která objektivně mohou znamenat snížení určitosti a správnosti poznání (desinformace). Informací je tedy zpráva, referát, komentář, popis, ale též každé literární či výtvarné nebo hudební dílo… - U zvířat, ale též např. u počítačů nacházíme podobné procesy dobře odpovídající definici, takže také v těchto případech se používá termín komunikace, a to nejen v přeneseném smyslu. Další použití téhož slova např. v technických oborech (doprava, přenos energie atd.) i jinde je založeno na široce použitelných nebo přenesených významech téhož slova.
Každá komunikace zahrnuje kromě vysílatele (komunikátora) a příjemce (recipienta) informace dále pramen (zdroj) informace, který může a nemusí být totožný s vysílajícím, dále sdělení samotné a jeho (materiální) nosič - signál nebo kanál pro přenos sdělení. Příjemce může být v některých případech i neznámý - rozhodující je záměr komunikátora vyslat sdělení, i kdyby konkrétní partner nebyl dostupný.

Znakový systém je obecně nazýván „jazyk“ i v případech, kdy nejde o řečovou komunikaci; to se stalo běžným v počátcích práce s počítači.

Psychologie shodně se sociologií chápe komunikaci jako předpoklad a nejdůležitější formu sociálního styku, který je v podstatě právě vysíláním a přijímáním signálů nejrůznějšího typu. Komunikace náleží k podstatným znakům člověka jako sociální bytosti, jejíž utváření v raném dětství probíhá právě komunikací s rodiči a okolím. Komunikace je podmínkou osobního vývoje a osobnostního růstu. Poruchy komunikace patří k nejzávažnějším zdravotním postižením.

Zakladatel kybernetiky Norbert Wiener jako prvý výslovně a důsledně chápe informaci a komunikaci jako mechanismy, organizující lidskou společnost stejně podstatně a účinně jako veškeré „společenské“ útvary v živočišné říši. V závěrečné kapitole své fundamentální knihy „Kybernetika neboli řízení a sdělování v živých organismech a strojích“ rozšiřuje pojetí dané titulem knihy právě na formy lidské společnosti a dospívá k pronikavým postřehům z oblasti politiky, obchodu, zábavy a sdělovacích prostředků.

Klíčová slova:

komunikace

média

informace

reklama

žurnalistika

regulace



Obsah:
  • 1. Komunikace jako (vše)lidský fenomén a její reflexe ve společenských vědách 3
    2. Vývoj komunikace a její druhy 4
    3. Sociální a masová komunikace 5
    4. Média, jejich role a působení 7
    4.1 Vývoj mezilidské komunikace a média 7
    4.2 Tisk, rozhlas, televize a nová média 9
    4.3 Působení médií ve společnosti 11
    4.3.1 Přínosy a rizika médií 11
    4.3.2 Média a zodpovědnost 13
    4.3.3 Základní role elektronických médií v informační společnosti 17
    4.3.3.1 Informační funkce médií 19
    4.3.3.2 Zábavná funkce médií 20
    4.3.3.3 Reklama a komerční vysílání v elektronických médiích 22
    4.4 Vliv elektronických médií na děti a mládež 26
    4.4.1 Elektronická média a četba u dětí a mládeže 28
    4.5 Mediální kultura 29
    5. Politický vliv elektronických médií (propaganda, volby) 30
    5.1 Mediální propaganda a média ve volbách 30
    5.2 Žurnalisté a politika 37
    6. Současná mediální legislativa a regulace 38
    6.1 Mediální legislativa a regulace 38
    6.1.1 Základní koncepce regulace elektronických médií 39
    6.1.2 Regulace přístupu k vysílání 41
    6.1.3 Regulace obsahu vysílání 41
    6.1.4 Regulační orgán 44
    6.1.4.1 Regulace vysílání veřejné služby 45
    6.1.4.2 Regulace médií v ČR 45
    7. Přehled základních pojmů z oblasti médií 46