Hanácký ženský kroj a jeho součásti

„Každé kroj je zrcadlem a vérazem své dobe e svyho kraja, své zeme a svéch ledi. Představoje sedláka, jeho práco a jeho radostě. Névic je to vidět na hanáckym krojo. Nandete v něm hojnosť požehnané Hané a jeji kepré a órodné zeme. Hanácké kroj spivá o tělesnym fortelo osobitéch Hanáku a vábivéch Hanaček. Mlovi z něho hanácké smesl pro tradice a pro verovnané a radostné kolorit.“

Haná je srdcem Moravy a jedněmi z nejkrásnější krojů, které známe, jsou bohatě zdobené hanácké kroje, které dokládaly bohatost a úrodnost tohoto krásného kraje rozkládajícího se na poměrně širokém území v oblasti hornomoravského úvalu, mezi Vyškovem, Kroměříží, Kojetínem, Tovačovem, Prostějovem a Olomoucí.
Podle tohoto geografického měřítka, místních dialektů a krojových hledisek (krojů bylo více variant - místních a časových, často se lišili v drobnostech, např. mužské kalhoty svou barvou, ženské kroje byli vcelku jednotné, avšak zdobení záleželo na místě původu) se Hanáci původně dělili na tři územní skupiny, a to na pravé Hanáky, Blaťáky (Blatňáky) a Zábečáky.