Teorie mezinárodních vztahů - výpisky ke zkoušce

Úvod do studia disciplíny MV

Definice předmětu: sociální vědy obecně (i MV) jsou spekulativní, neexistuje pol. neutrální definice politiky…
- disciplína si sama definuje objekt studia, objekt si neurčuje disciplínu

Vědecké otázky:
a) otázka ontologická: otázka po bytí jsoucna, existuje reálný svět?, je závislý na našem poznání?
X ? nezávislý svět neE, neboť čl. poznává sám svět a jeho atributy poznání ovlivňují
b) otázka epistemologická: otázka o poznatelnosti světa - teorie poznání
? může pozorovatel identifikovat reálné/objektivní sociální jevy? pokud ano, jak?

a) POZITIVISMUS: nezávislý/reálný svět existuje, není ovlivněn naším poznáním
(např. ve spol. EXISTUJÍ urč. struktury, které nelze ovlivnit, např. lidská přirozenost určujíe lid. chování v soc. vztazích)
- lze oddělit normativní a empirické otázky (lze zkoumat bez hodnotících kritérií, filosofického zkoumání normativních otázek)
- sociální vědy se zabývají převážně empirickými otázkami
- vědecké poznání může formulovat zákony a zákonistosti, které ve spol. fungují (á la přírodní vědy)

Kritika pozitivistické pozice:
- je nutné mít nástroj k interpretaci empirických dat (informace musí být skrze něco interpretovány) - teoretické poznání vždy obsahuje počáteční myšlenkový rámec, do kterého zasazujeme data
- věda je také tendenční, vždy v oboru existuje „dominantní paradigma“
- předmět zkoumání je jiný u přírodních/sociálních věd, výsledek sociální interakce se společností ji může změnit

společné: odmítají E reálného / nezáv. světa na činnosti a poznání člověka
svět je sociálně konstruován = výsl. fungování spol. struktur (ty jsou výsledkem vzájemného působení soc. aktérů)
svět je diskursivně konstruován = svět je to, o čem mluvíme (slova, myšl. pochody) --- vliv na ostatní (podle našeho soudu se ostatní řídí)

b) INTERPRETATIVNÍ / HERMENEUTICKÝ PŘÍSTUP:
- neexistuje reálný svět, nezávislý na lidském pozorování a činnosti- sociální vědy záleží na našem přístupu
také negativní odpověď na epist. otázku: není možné poznat okolní svět, ovlivňujeme společenské poznání tak, že nemůžeme vyprodukovat objektivní pravdu
- svět je sociálně nebo diskurzivně konstruován (je výsledkem sociálních struktur a působení soc. aktérů a jejich vnímání - „svět je to, o čem mluvíme“, naše pojmy svět utváří
» v metodologii snaha o vysvětlení logiky procesů, které konstruují soc. „realitu“ (soc. instituce, nebo diskurs)

- Snaha o nalezení rovnováhy mezi těmito přístupy: sociální konstruktivismus (najít přijatelné z pozice pozitivistické a interpretativní), protože vyhrocené pozice nepřinášejí posun, nové poznatky, proto propojení přínosných přístupů