Úvod do studia disciplíny MVDefinice předmětu: sociální vědy obecně (i MV) jsou spekulativní, neexistuje pol. neutrální definice politiky…- disciplína si sama definuje objekt studia, objekt si neurčuje disciplínuVědecké otázky:a) otázka ontologická: otázka po bytí jsoucna, existuje reálný svět?, je závislý na našem poznání?X ? nezávislý svět neE, neboť čl. poznává sám svět a jeho atributy poznání ovlivňujíb) otázka epistemologická: otázka o poznatelnosti světa - teorie poznání? může pozorovatel ...

Barbara Koremenos, Charles Lipson, and Duncan SnidalInternational institutions are central features of modern international relations. This is true of trade, international debt and nancial restructuring, and even national security, once the exclusive realm of pure state action. It was certainly true of the two major military engagements of the 1990s, the wars in Kosovo and the Persian Gulf. As international institutions have gained prominence in the political landscape, they have increasingly be...

Reakce na Gramsciho-italský komunista 1920s- řešil problém kapitalismu a hledal alternativu státu uspořádaném na dělnické třídě- nebylo o MV, ale dobré poznámky k pochopení Mez organizacíPráce o tom, co si Gramsci myslel o Mez. Vztazích (MV)- Jeho koncept ale nebyl moc pružný a odpovídal jen jedné historické periodě.Vycházel odkazuje se na Marxismum, ale ne radikálníÚstřední téma koncept HegemoniePůvod konceptu hegemonieZdroje- 1) Debata 3. internacionály - idea hegemonie proletariátu - dělníci ...

Introduction• why is it that a nearly hypertrophic concern with epistemological issues continues to characterize the field of international relations• since neither the ‘order of being’ nor the categories of the mind provide an unproblematic and trans-historically valid Archimedean point that allows for an incontestable ‘view from nowhere’, the traditional epistemological project cannot make good on its promise• Kratochwil tries to refute the twin fallacies that fuel hypertrophic concern with ep...

Brams a Togman:• zkoumají strategickou situaci v Severním Irsku na základě dynamického přístupu k teorii her, který označují jako „teorii pohybů“ (Theory of Moves). S její pomocí ukazují, proč IRA na konci 90. let nejdříve přerušila ozbrojené aktivity, následně je obnovila a pak opět přerušila před dosažením dohody z roku 1998.• chtějí ukázat, že hrozby mohou vést k trvalému kompromisu i přes obecný předpoklad, že hrozby vedou ke konfliktu• zaměřují se výhradně na interakci mezi Sinn Féin/IRA a ...