Hledej Zobraz: Univerzity Kategorie Rozšířené vyhledávání

12 659   projektů
0 nových

Institucionalizace smrti v postmoderní společnosti

«»
Přípona
.doc
Typ
bakalářská práce
Stažené
1 x
Velikost
0,3 MB
Jazyk
český
ID projektu
3321
Poslední úprava
09.05.2014
Zobrazeno
1 634 x
Autor:
josef.trousil
Facebook icon Sdílej na Facebooku
Detaily projektu
Popis:
Jestliže bychom se zaměřili na hledání nejvýznačnějších charakteristik, odlišující chování člověka od zvířete, získáme nepřeberné množství takových vlastností. Namátkou zmiňme praktikování pohlavního styku nejen za účelem zachování existence druhu, dále například smysl pro humor a v neposlední řadě také — představa smrti, konečnosti vlastní existence.. A to přesto, že představa smrti je mnohem méně určitá, než by se mohlo na první pohled zdát; znamená představu nepředstavitelného.1
Strohá formulace definuje smrt (mors) jako „zánik organismu jako celku, trvalé nevratné zastavení všeho dění v těle, … přirozený důsledek života“.2 Haškovcová na toto téma dodává, že smrt vystupuje v životě člověka ve dvou rovinách: jednak smrt jako faktum, jež je člověku nevyhnutelně dáno jakožto organismu podléhajícímu zákonům přírody, a jednak právě ono zmíněné vědomí budoucí smrti, s nímž jsme nuceni žít.3
Smrt jako fenomén odnepaměti přitahovala mimořádnou pozornost, vyvolávala v lidech ambivalentní pocity. Fascinovala a děsila zároveň, v daleké historii stejně jako dnes. Tato skutečnost je důvodem, proč se smrt a její reflexe v myšlení a konání člověka stane ústředním námětem této práce.
Několik poznámek k bližšímu vymezení tématu. Vstupní část práce bude věnována teoretickým východiskům institucionalizace, kdy bude koncept institucionalizace přiblížen prostřednictvím teorií některých autorů, jež se tímto jevem v minulosti zabývali. Na tomto místě je nutné podotknout, že pojem institucionalizace bude pro potřeby této práce využit ve svém širším významu, tedy k postihnutí toho, jak se společnost stará a jak přistupuje k určité problematice, v našem případě k fenoménu smrti. Následně bude nastíněn vývoj přístupu k umírání a smrti jako nezbytný předpoklad bližšího pochopení současného stavu. Poté se posuneme na časové ose směrem k současnosti, což vystihuje název dílčí kapitoly Institucionalizace smrti a současnost a v jejímž rámci budou pojednány jevy, jež jsou pro dnešní společnost z hlediska institucionalizace příznačné. Rád bych ještě podotknul, že ačkoli je na následujících stránkách obecné charakteristice postmodernity věnován určitý prostor, přesto je sousloví „postmoderní společnost“ v textu užíváno víceméně jako pracovního pojmu, jenž má odkazovat na určité charakteristiky soudobé západní civilizace.
Pokud jde o fenomén smrti, ten v této práci bude vystupovat ve dvou základních rovinách: jednak jako aspekt vymezující cílovou skupinu nevyléčitelně nemocných, ohrožených na životě, k nimž směřují specifické, dobově podmíněné formy společenské péče. Druhou významovou rovinu představuje smrt jako jev, jenž je neustále přítomen ve vědomí člověka, a zároveň který podléhá proměnlivým společenským normám a jenž se demonstruje na úrovni individua v konkrétních vzorcích jednání.
Cílem práce je tedy zmapovat přístupy společnosti ke smrti, potažmo umírajícím v závislosti na současné fázi společenského vývoje, a také popsat důsledky a okolnosti aktuálně převládajícího chápání faktu smrti s ohledem na fungování jedince ve společnosti. Na takto definovaný cíl navazuje praktická část práce, jež si klade za cíl pomoci kvantitativního průzkumu nastínit postoje veřejnosti ke smrti a finální fázi lidského života, s důrazem na komparaci postojů k tématům souvisejících se smrtí u dvou věkově protichůdných skupin, jež budou reprezentovány podsouborem studentů střední školy a podsouborem seniorů.

Klíčová slova:

smrt

fenomén

institucionalizace

postmodernismus

hypotézy

specializace v pedagogice



Obsah:
  • 1. Úvod
    2. Teoretická část: Smrt jako fenomén soudobé společnosti
    2.1 Teoretická východiska institucionalizace
    2.2 Vývoj institucionalizace smrti
    2.3 Institucionalizace smrti a současnost
    2.3.1 Charakteristika postmodernismu
    2.3.2 Strach ze smrti
    2.3.3 Pravda a (nebo) milosrdná lež
    2.4 Institucionalizované umírání
    2.4.1 Paliativní medicína
    2.4.2 Hospic
    2.4.3 Příprava pracovníka na konfrontaci se smrtí
    2.5 Smysl smrti
    3. Praktická část: průzkum postojů veřejnosti ke smrti a finální fázi lidského života
    3.1 Projekt průzkumu
    3.1.1 Cíl průzkumu
    3.1.2 Charakteristika zkoumaného souboru
    3.1.3 Metody použité v průzkumu
    3.1.4 Hypotézy a jejich zdůvodnění
    3.1.5 Vlastní realizace průzkumu
    3.2 Analýza výsledků průzkumu
    3.3 Porovnání výsledků s hypotézami
    4. Závěr
    Seznam použité literatury
    Seznam příloh

Zdroje:
  • ARIÈS, P. Dějiny smrti II. 1. vyd. Praha: Argo, 2000. 410 s. ISBN 80-7203-293-3.
  • BAUMAN, Z. Individualizovaná společnost. 1. vyd. Praha: Mladá fronta, 2004. 296 s. ISBN 80-204-1195-X.
  • ELIAS, N. O osamělosti umírajících. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Franze Kafky, 1998. 72 s. ISBN 80-85844-39-7.
  • ELIAS, N. O procesu civilizace I. 1. vyd. Praha: Argo, 2006. 338 s. ISBN 80-7203-838-9.
  • FRANKL, V. E. Lékařská péče o duši. 1. vyd. Brno: Cesta, 2006. 237 s. ISBN 80-7295-085-1.
  • GRENZ, S. Úvod do postmodernismu. 1. vyd. Praha: Návrat domů, 1997. 199 s. ISBN 80-85495-74-0
  • HAŠKOVCOVÁ, H. Rub života - líc smrti. 1. vyd. Praha: Orbis, 1975. 176 s.
  • HAŠKOVCOVÁ, H. Spoutaný život. 1. vyd. Praha: Panorama, 1985. 380 s.
  • HAŠKOVCOVÁ, H. Thanatologie. Nauka o umírání a smrti. 2. přeprac. vyd. Praha: Galén, 2007. 243 s. ISBN 978-80-7262-471-3.
  • KALVACH, Z. et al. Umírání a paliativní péče v ČR (situace, reflexe, vyhlídky) . Praha: Cesta domů, 2004, s  31.
  • KELLER, J. Úvod do sociologie. 4. rozšíř. vyd. Praha: Sociologické nakladatelství, 1997. 181 s. ISBN 80-85850-25-7.
  • KOL. AUTORŮ. Malý encyklopedický slovník A-Ž. 1. vyd. Praha: Academia, 1972. 1456 s.
  • LIPOVETSKY, G.. Éra prázdnoty. 1. vyd. Praha: Prostor, 1998. 272 s. ISBN 80-85190-74-5.
  • MUNZAROVÁ, M. Eutanazie, nebo paliativní péče? 1. vyd. Praha: Grada, 2005. 108 s. ISBN 80-247-1025-0.
  • SCHERER, G. Smrt jako filosofický problém. 1. vyd. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 2005. 271 s. ISBN 80-7192-914-X.
  • SOUKUP, V. Dějiny sociální a kulturní antropologie. 2. rozšíř. vyd. Praha: Karolinum, 1996. 303 s. ISBN 80-7184-158-7.
  • ŠULC, J., DVOŘÁK, J. a MORÁVEK, M. Člověk na pokraji svých sil. 2. dopl. a přeprac. vyd. Praha: Avicenum, 1984. 176 s.
  • VORLÍČEK, J. et al. Paliativní medicína. 2. přeprac. a dopl. vyd. Praha: Grada, 2004. 537 s. ISBN 80-247-0279-7.
  • YALOM, I. D. Existenciální psychoterapie. 1. vyd. Praha: Portál, 2006. 528 s. ISBN 80-7367-147-6.