Hledej Zobraz: Univerzity Kategorie Rozšířené vyhledávání

12 628   projektů
1 nových

Vypracované zkouškové otázky z předmětu Ekonomika veřejné správy

«»
Přípona
.doc
Typ
vypracované otázky
Stažené
15 x
Velikost
0,4 MB
Jazyk
český
ID projektu
8166
Poslední úprava
06.06.2016
Zobrazeno
596 x
Autor:
dana.lapackova
Facebook icon
Detaily projektu
Popis:
1. Uveďte instituce, které tvoří veřejný sektor.
Instituce státní správy a samosprávy

Kancelář prezidenta republiky, policie, justice, armáda, parlament, vláda, orgány samosprávy

2. Charakterizujte příkazový a tržní systém alokace zdrojů.

zvykový Nejstarší systém alokace zdrojů. Jedná se koordinaci pomocí dědičného sociálního postavení. V rámci tohoto postavení jsou jasně nastaveny role pro jednotlivé účastníky, sloužící k zajištění ekonomických aktivit. O hlavních ekonomických otázkách rozhoduje náčelník, popř. rada kmene. V současné době se tento systém využívá pouze u původních domorodých kmenů v Amazonii.

příkazový Systém, který je ve své extrémní poloze představován centrálně plánovanou ekonomikou. Veškeré ekonomické aktivity jsou řízeny či plánovány shora. Trh měl být nahrazen celospolečenským plánovitým řízením. Stát rozhoduje o tom, co se bude vyrábět, pro koho a jak budou přijímána rozhodnutí o výrobě. Výroba probíhá na základě plánu. Nevýhodou příkazového systému je jeho neschopnost se přizpůsobovat okamžitým potřebám. O potřebách obyvatel rozhodují jednotlivci, kteří ve většině případů nebyli demokraticky zvoleni a jejichž znalosti a zkušenosti jsou pochybné. Příkazový systém má však i jednu výhodu - rychlou reakci v krizových situacích (např. živelné katastrofy). V tomto případě je neexistence demokratických rozhodovacích principů výhodou a vláda dokáže velmi rychle reagovat v případě ohrožení. V současné době je tento systém částečně aplikovaný v Severní Koreji.

tržní -tento systém je založen na existenci tržního mechanismu. O alokaci zdrojů se rozhoduje na trhu prostřednictvím nabídky a poptávky. Statek se vyrábí, pokud splňuje požadavky trhu, tj. je-li někdo ochoten za něj zaplatit více, než byly náklady na jeho výrobu. Trh by nám tedy měl zajistit uspokojování našich potřeb. Efektivnost výroby je zajištěna konkurencí, tj. neefektivní firma je z trhu vytlačena. Trh by měl zabezpečit optimální alokaci a využití zdrojů v oblastech, kde tržní mechanismus selhává, pak nastupuje stát. Tržní selhání představuje jeden z důvodů zásahu státu do ekonomiky.

Klíčová slova:

veřejný sektor

externality

stimulace

alokace zdrojů

trojpilířový systém

příjmy SR



Obsah:
  • 1. Uveďte instituce, které tvoří veřejný sektor.
    2. Charakterizujte příkazový a tržní systém alokace zdrojů.
    3. Vysvětlete, proč tržní selhání představuje důvod pro zásahy státu do ekonomiky.
    4. Uveďte stručnou charakteristiku veřejného sektoru.
    5. Uveďte rozdíl mezi merkantelisty a fyziokraty.
    6. Vysvětlete, co znamená Paretovsky optimální alokace zdrojů.
    7. Uveďte mikroekonomické příčiny tržních selhání.
    8. Vysvětlete, proč existence negativních externalit představuje důvod pro zásahy státu do ekonomiky.
    9. Uveďte alespoň tři možnosti řešení negativních externalit.
    10. Uveďte funkce veřejného sektoru.
    11. Uveďte rozdíl mezi termíny "veřejné zabezpečování" a "veřejná produkce".
    12. Uveďte tři fiskální nástroje politiky rozdělování.
    13. Vysvětlete k čemu používáme Lorenzovu křivku a Gini koeficient.
    14. Jaké nástroje slouží k naplnění stabilizační funkce veřejného sektoru?
    15. Charakterizujte teorii ovládnutého strážce.
    16. Charakterizujte regulační funkci veřejného sektoru.
    17. Vysvětlete, proč by alokační funkce veřejného sektoru měla být decentralizována.
    18. Charakterizujte stimulační funkci veřejného sektoru.
    19. Stručně charakterizujte modely sociálního zabezpečení
    20. Stručně charakterizujte koncepce uplatňované při konstrukci invalidního důchodu.
    21. Charakterizujte stimulační a preventivní funkce sociální politiky.
    22. Vysvětlete pojem „trojpilířový systém financování sociálního zabezpečení“
    23. Charakterizujte veřejné statky netržní a polotržní.
    24. Stručně charakterizujte čistě veřejné a smíšené statky.
    25. Uveďte členění statků podle ekonomických vlastností. Každý typ stručně charakterizujte.
    26. Při spotřebě čistě veřejných statků platí, že mezní užitek (MU) je:
    27. Vysvětlete termín "nedělitelnost ve spotřebě".
    28. Uveďte členění veřejných statků dle způsobu spotřeby.
    29. Vysvětlete, proč u polotržních veřejných statků stát zasahuje do produkce či spotřeby.
    30. Charakterizujte poručnické veřejné statky a teorii paternalismu.
    31. Vysvětlete, co znamená termín "rozpočtové omezení spotřebitele".
    32. Uveďte nástroje přidělování veřejných statků sloužící k omezení nadměrné spotřeby.
    33. Vysvětlete, proč dobře fungující vláda představuje nejlepší příklad čistě veřejného statku.
    34. Vysvětlete termín "černý pasažér" používaný ve veřejném sektoru.
    35. Vymezte velikost výdajů a velikost užitku.
    36. Uveďte kritéria rozdělení finančních prostředků při fixním objemu rozpočtu mezi nedělitelné projekty.
    37. Uveďte druhy reálných užitků veřejných projektů. Charakterizujte pojem "reálný užitek".
    38. Uveďte alespoň 5 faktorů, které působí na růst veřejných výdajů.
    39. Uveďte základní postupy veřejné volby.
    40. Uveďte problémy veřejné volby.
    41. Vysvětlete problém efektivnosti u veřejných výdajů.
    42. Jaký je rozdíl mezi daní a odvodem?
    43. Podle jakých kritérií se posuzuje velikost veřejného dluhu?
    44. Inflace snižuje reálnou hodnotu veřejného dluhu
    45. Uveďte příčiny vzniku deficitu státního rozpočtu.
    46. Uveďte a stručně charakterizujte negativní dopady velikosti placených úroků ve vazbě na velikost státního dluhu.
    47. Vyjmenujte možné dopady státního dluhu
    48. Maastrichtská smlouva stanovila jako kritérium přijetí země do Evropské měnové unie maximální podíl schodku veřejných rozpočtů ve výši 60 % HDP
    49. Uveďte možnosti vyloučení u následujících typů statků:
    50. Zvolte správná rozpočtová pravidla:
    51. Mezi rozpočtové zásady nepatří:
    52. Za nedaňový příjem státního rozpočtu se považuje:
    53. Státní rozpočet plní v ekonomice funkci:
    54. Mezi rozpočtové zásady patří:
    55. Vysvětlete pojem státní závěrečný účet.
    56. Co je příčinou vzniku státního dluhu
    57. Uveďte daňové příjmy státního rozpočtu.
    58. Uveďte členění výdajů státního rozpočtu podle funkcí státu.
    59. Stručně charakterizujte pojem "finanční plán" a "ekonomický vztah" týkající se pojmu státní rozpočet.
    60. Uveďte dva základní přístupy k otázce vyrovnanosti státního rozpočtu a stručně je vymezte.
    61. Stručně charakterizujte pojem „daňové incidence“.
    63. V čem spočívá substituční efekt daní?
    62. uveďte typy užitků plynoucích z veřejných projektů (výdajů). Uveďte na příkladech.