Hledej
Zobraz:
Univerzity
Kategorie
Rozšířené vyhledávání
12 659 projektů
0 nových
Úvod do Sociologie - studijní materiál
«»
| Přípona .doc |
Typ studijní materiál |
Stažené 0 x |
| Velikost 0,9 MB |
Jazyk český |
ID projektu 4516 |
| Poslední úprava 10.11.2014 |
Zobrazeno 1 477 x |
Autor: northfinder |
Sdílej na Facebooku |
||
| Detaily projektu | ||
- Cena:
4 Kreditů - kvalita:
90,5% -
Stáhni
- Přidej na srovnání
- Univerzita:Vysoká škola finanční a správní
- Fakulta:Fakulta ekonomických studií
- Kategorie:Humanitní vědy » Sociologie
- Předmět:Sociologie
- Studijní obor:-
- Ročník:-
- Formát:MS Office Word (.doc)
- Rozsah A4:85 stran
1. Sociologie jako věda o společnosti
1.1. Předmět a funkce sociologie
Hlavním cílem této kapitoly je objasnit společenské souvislosti vzniku sociologie, přiblížit předmět jejího zájmu (čím se zabývá), metodu její práce a její společenské funkce.
Předběžná definice sociologie: věda o společnosti jako celku, o společenských jevech, strukturách, vztazích a procesech a jejich vzájemných vztazích'.
Předmět sociologie. Sociologie se tedy zabývá studiem sociálního života, což je velmi široká oblast zahrnující každodenní chování člověka na jedné straně a zkoumání globálních společenských procesů na straně druhé. Mohli bychom namátkou uvést řadu konkrétních příkladů předmětu zájmu sociologie jako: rodina a rodinný život, způsob získávání vzdělání, vztahy mezi muži a ženami, vztahy mezi lidmi v zaměstnání, sociální souvislosti politického rozhodování, volební chování, postoje lidí, stav jejich vědomí atd.
Je možno říci, že prakticky každý společenský jev může být předmětem zájmu sociologie, neboť v každém společenském (sociálním) jevu působí lidé, jejich zájmy, vztahy, jednání a tedy i důsledky mající vliv na jiné lidi. Ne všechny společenské jevy jsou ovšem v daný čas zajímavé, nebo natolik významné, aby se staly předmětem sociologického výzkumu, nebo dokonce předmětem zájmu dlouhodobého a systematického studia. Sociologická práce se často soustřeďuje na sociální problémy, tj. takový stav sociálních vztahů, který obsahuje napětí konflikt, nebo jinak ohrožuje stabilitu sociálního celku.
Shrneme-li pak předmětem zájmu sociologie jsou zejména:
- aktivity lidí (jednotlivců a skupin) a jejich zamýšlené i vedlejší, nezamýšlené účinky; - podmínky života lidské společnosti a vliv jednání lidí na tyto podmínky;
- interakce a vztahy mezi lidmi, jak k nim dochází, co je jejich příčinou, jak probíhají, jak se lidé prostřednictvím vztahů navzájem ovlivňuji apod.;
- sociální struktura a sítě vztahů, které vznikají v důsledku opakovaní určitých činností a vznik vazeb mezi lidmi, vliv těchto strukturálních celků na chování jednotlivců atd.;
- procesy organizování vztahů mezi lidmi, vznik institucí a organizací, principy jejich fungování, vliv organizace na jednání lidí;
- úloha kultury ve společnosti, procesy její tvorby, fungování a osvojování kulturních norem a hodnot jednotlivci;
- problémy moci, politiky a řízení společenských procesů a úlohy politiky v organizaci společnosti;
- společenské vědomí jako komplex způsobu myšlení, skupinové a individuální ideologie, dále postoje a názory lidí, veřejné mínění apod.
1.1. Předmět a funkce sociologie
Hlavním cílem této kapitoly je objasnit společenské souvislosti vzniku sociologie, přiblížit předmět jejího zájmu (čím se zabývá), metodu její práce a její společenské funkce.
Předběžná definice sociologie: věda o společnosti jako celku, o společenských jevech, strukturách, vztazích a procesech a jejich vzájemných vztazích'.
Předmět sociologie. Sociologie se tedy zabývá studiem sociálního života, což je velmi široká oblast zahrnující každodenní chování člověka na jedné straně a zkoumání globálních společenských procesů na straně druhé. Mohli bychom namátkou uvést řadu konkrétních příkladů předmětu zájmu sociologie jako: rodina a rodinný život, způsob získávání vzdělání, vztahy mezi muži a ženami, vztahy mezi lidmi v zaměstnání, sociální souvislosti politického rozhodování, volební chování, postoje lidí, stav jejich vědomí atd.
Je možno říci, že prakticky každý společenský jev může být předmětem zájmu sociologie, neboť v každém společenském (sociálním) jevu působí lidé, jejich zájmy, vztahy, jednání a tedy i důsledky mající vliv na jiné lidi. Ne všechny společenské jevy jsou ovšem v daný čas zajímavé, nebo natolik významné, aby se staly předmětem sociologického výzkumu, nebo dokonce předmětem zájmu dlouhodobého a systematického studia. Sociologická práce se často soustřeďuje na sociální problémy, tj. takový stav sociálních vztahů, který obsahuje napětí konflikt, nebo jinak ohrožuje stabilitu sociálního celku.
Shrneme-li pak předmětem zájmu sociologie jsou zejména:
- aktivity lidí (jednotlivců a skupin) a jejich zamýšlené i vedlejší, nezamýšlené účinky; - podmínky života lidské společnosti a vliv jednání lidí na tyto podmínky;
- interakce a vztahy mezi lidmi, jak k nim dochází, co je jejich příčinou, jak probíhají, jak se lidé prostřednictvím vztahů navzájem ovlivňuji apod.;
- sociální struktura a sítě vztahů, které vznikají v důsledku opakovaní určitých činností a vznik vazeb mezi lidmi, vliv těchto strukturálních celků na chování jednotlivců atd.;
- procesy organizování vztahů mezi lidmi, vznik institucí a organizací, principy jejich fungování, vliv organizace na jednání lidí;
- úloha kultury ve společnosti, procesy její tvorby, fungování a osvojování kulturních norem a hodnot jednotlivci;
- problémy moci, politiky a řízení společenských procesů a úlohy politiky v organizaci společnosti;
- společenské vědomí jako komplex způsobu myšlení, skupinové a individuální ideologie, dále postoje a názory lidí, veřejné mínění apod.
Klíčová slova:
sociologie
lidská společnost
sociální vztahy
sociologie organizace
politika
pospolitost
Obsah:
- 1. Sociologie jako věda o společnosti 2
1.1. Předmět a funkce sociologie 2
1.2. Vznik sociologie 6
1.3. Etapy vývoje sociologie 8
1.4. Česká sociologie 13
2. Základy lidské společnosti 16
2.1. Přírodně-historická podmíněnost existence lidské společnosti 16
2.2. Lidská společnost jako organizační proces 21
2.3. Kultura 26
3. Sociální vztahy a pospolitosti 35
3.1. Sociální interakce 35
3.2. Společenské vztahy 37
3.3. Sociální pospolitosti 40
4. Sociální struktura společnosti 45
4.1. Pojem sociální struktura společnosti 45
4.2. Teorie sociální stratifikace a mobility 46
4.3. Třídní struktura společnosti 50
4.4. Teorie společenského a symbolického prostoru 52
5. Sociologie organizace 56
5.1. Organizace - předběžná definice pojmu 56
5.2. Druhy organizací a jejich místo ve společnosti 59
5.3. Formální organizace 61
5.4. Pracovní skupina 72
6. Sociologie politiky 76
6.1. Moc jako základ politiky 76
6.2. Historická podmíněnost forem politiky 81
6.3. Problém legitimity moci 88
Zdroje:
- Šamalfk, F.: Člověk a instituce, Svoboda, Praha, 1967, s.24 " Velký sociologický slovník, Karolinum, Praha, 1996, str. 723 4' Tamtéž: stn 435
- Keller J.: Sociologie byrokracie a organizace, SLON, Praha, 1996, s. 27.
- J. Fox Chomsky a globalizace, Triton, Praha, 2003, S. Sim : 1 yotard a nelidské, Triton, Praha, 2003
- Srovnej se strukturou podnikové kultury v práci Nový, L, Surynek, A.: Sociologie pro ekonomy a manažery, Grada, Praha 2002, s. 128
- Velký sociologický slovník, Karolinum, Praha, 1996, s. 639
- Potřeba zdůvodnění principu dělby moci ve státě vzniká v na přelomu 17. a 18. století jako protiváha absolutismu. Francouz Ch. Montesquie (1689-1755) v době osvícenské v boji proti královské absolutní moci usiluje o zdůvodnění různých forem r~wei a zavádí tyto tři její formy. Podobně v Anglii John. Locke.
- Machonin, P., Tuček > M., 7rod a další vývoj nových elit v České republice, .Sociologické texty 2 2002, Sociologický ústav AV ~R, Praha.
- Novák, M. Aristotelova politická sociologie a moderní representativní demokracie, Sociologický časopis č. 4/2001, Sociologický ústav AV ČR, Praha
- Pecka, E.:Zcíklady sociologie politiky,VŠE, Praha, 1995
- Mezi významné práce zabývající se problémem politiky těchto autorů patří zejména: K židovské otázee, Komunistický manifest, Němeeká ideologie, Kapitál a další.
- Jeho kniha The Lonely Crowd z roku 1950 vyšla česky. Viz: Riesman, D.: Osame~ý dav, Mladcí fronta, Praha, 1968
- Keller, J. Vzestup a pcíd středníeh vrstev, SLON, Praha, 2000, s. 53
- Reich, R., Dílo národů , Příprava na kapitalismus 21. století, Prostor, Praha,1995 '8 Keller J., c.d. s. J03
- Fox, J.: Chomky a glohalizace, Triton, Praha, 2002, s. 32. 8° Giddens, A. Sociologie, Argo, Praha, 1999, s. 496
- Převzato z publikace Zpráva o vývoji české společnostil989-1998, Academia, 1998, Praha, s. 237
- Vlachová K., Stranická identifikace v české republice, Sociologické texty, č.5/2000, Sociolgický ústav AV CR