Učební (studijní) styly

Vymezení pojmu styly učení
V sociálním kontextu patrně jako první použil termín styl učení (learning style) Herb Thelen v roce 1954.

Charakteristika stylů učení
(Mareš, J. Skalská, H., 1994, s. 249)

Styly učení
» svébytné postupy při učení
(svébytné svou strukturou, posloupností, kvalitou, pružností aplikace), které mají charakter metastrategie učení
» jedinec je používá v určitém období života ve většině situací pedagogického typu a pravděpodobně jsou relativně nezávislé na obsahu učení, na učivu
» vznikají na vrozeném základě (kognitivní styly) a rozvíjejí se spolupůsobením vnitřních i vnějších vlivů
» můžeme v nich odlišit řadu složek:
- kognitivní,
- motivační,
- sociální,
- enviromentální
- autoregulační
» dají se ovlivňovat a měnit (třebaže ne snadno a rychle)
» styly učení pravděpodobně vedou k výsledkům určitého typu a zabraňují dosažení výsledků jiných