Hledej
Zobraz:
Univerzity
Kategorie
Rozšířené vyhledávání
12 659 projektů
0 nových
Studijní materiál k zápočtu z Obecné psychologie
«»
| Přípona .doc |
Typ studijní materiál |
Stažené 1 x |
| Velikost 0,4 MB |
Jazyk český |
ID projektu 6298 |
| Poslední úprava 27.07.2015 |
Zobrazeno 1 472 x |
Autor: jiri.hosko |
Sdílej na Facebooku |
||
| Detaily projektu | ||
- Cena:
4 Kreditů - kvalita:
92,0% -
Stáhni
- Přidej na srovnání
- Univerzita:Technická univerzita v Liberci
- Fakulta:Ústav zdravotnických studií
- Kategorie:Humanitní vědy » Psychológia
- Předmět:Obecná psychologie
- Studijní obor:-
- Ročník:1. ročník
- Formát:MS Office Word (.doc)
- Rozsah A4:74 stran
Obecná psychologie
Psychologie byla v historii chápána jako věda o duši (psyche=duše, logos=věda), dále i jako věda o chování (Watson), vědomí (Wundt), o mysli atd. Společným jmenovatelem těchto pojetí je pojem zkušenost, kterou Wundt označuje jako vnitřní a podle něho psychologie zkoumá veškerý obsah zkušenosti v jeho vztazích k subjektu a v něm jím bezprostředně připojené vlastnosti.
Psychologie je věda, která studuje lidské chování, mentální procesy a tělesné dění, včetně jejich vzájemných vztahů a interakcí.
Vývoj psychologie, která se vydělila z filosofie ve 2. pol. 19. století, od počátku provází spor o její přírodovědeckou nebo duchovní podstatu. Zakladatel psychologie W. Wundt zastával názor, že psychologie má být empirická a experimentální věda (tzn. vychází z objektivních dat pozorování, srovnává je spolu a činí z toho závěry), vychází ze základu logického pozitivismu, který předmět vědy omezil na říši objektivně pozorovatelných jevů a nezpochybnitelných faktů (ačkoliv jeho psychologie byla ještě také introspekcionistickou). Zastánce přírodovědeckého přístupu byl i H. Ebbinghaus, jenž prosazoval biologicky podloženou, experimentální, analyzující a kauzálně vysvětlující psychologii. Oproti tomu se stavěla tzv. „duchovědná psychologie“ s představitelem W. Dilthey, která usilovala o pochopení významu duševních jevů v určitém kulturním kontextu. Nesnažila se o kauzální vysvětlení duševních jevů ani o abstraktní popis faktů, ale o jejich pochopení, vcítění a znovuprožití. Metodou výkladu se na základě porozumění se stala tzv. hermeneutika, původně vlastně teorie interpretace.
Psychologie byla v historii chápána jako věda o duši (psyche=duše, logos=věda), dále i jako věda o chování (Watson), vědomí (Wundt), o mysli atd. Společným jmenovatelem těchto pojetí je pojem zkušenost, kterou Wundt označuje jako vnitřní a podle něho psychologie zkoumá veškerý obsah zkušenosti v jeho vztazích k subjektu a v něm jím bezprostředně připojené vlastnosti.
Psychologie je věda, která studuje lidské chování, mentální procesy a tělesné dění, včetně jejich vzájemných vztahů a interakcí.
Vývoj psychologie, která se vydělila z filosofie ve 2. pol. 19. století, od počátku provází spor o její přírodovědeckou nebo duchovní podstatu. Zakladatel psychologie W. Wundt zastával názor, že psychologie má být empirická a experimentální věda (tzn. vychází z objektivních dat pozorování, srovnává je spolu a činí z toho závěry), vychází ze základu logického pozitivismu, který předmět vědy omezil na říši objektivně pozorovatelných jevů a nezpochybnitelných faktů (ačkoliv jeho psychologie byla ještě také introspekcionistickou). Zastánce přírodovědeckého přístupu byl i H. Ebbinghaus, jenž prosazoval biologicky podloženou, experimentální, analyzující a kauzálně vysvětlující psychologii. Oproti tomu se stavěla tzv. „duchovědná psychologie“ s představitelem W. Dilthey, která usilovala o pochopení významu duševních jevů v určitém kulturním kontextu. Nesnažila se o kauzální vysvětlení duševních jevů ani o abstraktní popis faktů, ale o jejich pochopení, vcítění a znovuprožití. Metodou výkladu se na základě porozumění se stala tzv. hermeneutika, původně vlastně teorie interpretace.
Klíčová slova:
psychologie
vědomí
pozornost
snění
funkce
nevědomí
spánek
paměť
vnímání
motivace
Obsah:
- Obecná psychologie
Cíle psychologie
Biologický přístup
Behavioristický přístup
Psychodynamický přístup
Kognitivní psychologie
Teoretické obory
Obecné pojmy
Vědomí a nevědomí
Vědomí
Základní pojmy
Funkce vědomí
Nevědomí
Pozornost
Fáze pozornosti:
Vlastnosti pozornosti:
Poruchy pozornosti
Spánek a snění
4 spánková stadia:
REM fáze spánku
Snění
Funkce snu
Determinace lidské psychiky
Biologická determinace lidské psychiky
Nervová soustava (mozkomíšní a vegetativní)
Předpoklady psychofyzických vztahů:
Socializační činitelé:
Socializační proces je zaměřen na:
Socializační působení vrstevnické skupiny
Normy
Role
Členění rolí:
Nadřazené role
Charakter
Motivace
Členění potřeb
Základní pudy a jejich psychologický význam:
Základní psychické potřeby
Vůle
Ve volním aktu rozlišujeme 2 fáze:
Volní vlastnosti
Volní kompetence se rozvíjí:
Schopnosti
Vnímání
Paměť
Paměťové procesy jsou ovlivňovány:
Myšlení
Myšlení a řeč
Významné mezníky ve vývoji myšlení
Funkce řeči:
Inteligence
Cattel rozdělil inteligenci podle typu na:
Měření inteligence
Využití inteligence
Učení
Klasické podmiňování
Operantní podmiňování
Nápodoba neboli imitace
Osobnost
Emotivita
Základní dimenze osobnosti