Hledej
Zobraz:
Univerzity
Kategorie
Rozšířené vyhledávání
12 659 projektů
0 nových
Logika a interpretační procesy - studijní materiál
«»
| Přípona .doc |
Typ studijní materiál |
Stažené 1 x |
| Velikost 0,4 MB |
Jazyk český |
ID projektu 4733 |
| Poslední úprava 08.12.2014 |
Zobrazeno 1 688 x |
Autor: northfinder |
Sdílej na Facebooku |
||
| Detaily projektu | ||
- Cena:
4 Kreditů - kvalita:
92,3% -
Stáhni
- Přidej na srovnání
- Univerzita:Univerzita Jana Amose Komenského Praha
- Fakulta:-
- Kategorie:Humanitní vědy » Pedagogika
- Předmět:Logika a interpretační procesy
- Studijní obor:-
- Ročník:2. ročník
- Formát:MS Office Word (.doc)
- Rozsah A4:48 stran
Význam termínu (slova) logika:
V běžném jazyce poměrně často užívané slovo, používá se v řadě odlišných významů (i když vnitřně nepochybně spřízněných)
- „Ona věc má nějakou logiku“
- „To či ono jednání je či není logické“
- „Ten či onen řečník argumentuje respektive neargumentuje logicky“ (nejblíže modernímu pojetí logiky je používání ve smyslu správné argumentace)
Termín logika je odvozen od řeckého slova LOGOS.
(Slovník cizích slov: logos - výraz označující slovo, řeč, také pojem, větu, výrok, myšlenku, úsudek, zákon, rozum)
slovo LOGIKA
Slovník cizích slov:
Logika - výraz označující
1. věda o zákonech správného myšlení,
2. zákonité vyplývání následující věci z věci předcházející,
3. praktické používání zákonů správného myšlení,
4. historicky název prvního ročníku někdejší filozofie
Formální logika - nauka o zákonech a pravidlech nutných pro vyvozování správných závěrů při usuzování, nauka o myšlení v pojmech, původní označení logiky v řecké filozofiii je dialektika jako umění dojít dialogem k vyjasnění pojmů
V běžném jazyce poměrně často užívané slovo, používá se v řadě odlišných významů (i když vnitřně nepochybně spřízněných)
- „Ona věc má nějakou logiku“
- „To či ono jednání je či není logické“
- „Ten či onen řečník argumentuje respektive neargumentuje logicky“ (nejblíže modernímu pojetí logiky je používání ve smyslu správné argumentace)
Termín logika je odvozen od řeckého slova LOGOS.
(Slovník cizích slov: logos - výraz označující slovo, řeč, také pojem, větu, výrok, myšlenku, úsudek, zákon, rozum)
slovo LOGIKA
Slovník cizích slov:
Logika - výraz označující
1. věda o zákonech správného myšlení,
2. zákonité vyplývání následující věci z věci předcházející,
3. praktické používání zákonů správného myšlení,
4. historicky název prvního ročníku někdejší filozofie
Formální logika - nauka o zákonech a pravidlech nutných pro vyvozování správných závěrů při usuzování, nauka o myšlení v pojmech, původní označení logiky v řecké filozofiii je dialektika jako umění dojít dialogem k vyjasnění pojmů
Klíčová slova:
logika
interpretace
komunikace
argumenty
disjunkce
negace
Obsah:
- 1. úvod do logiky
co je logika (ve smyslu její definice)
průřez dějinami logiky
tradiční logika (Aristotelská logika (pojem, soud, úsudek))
moderní logika (matematická logika, symbolická logika, filozofická logika)
základní pojmy (argument, premisa, závěr, sémiotika (syntax, sémantika, pragmatika), vyplývání, logická forma)
teorie logického usuzování (induktivní, deduktivní způsoby)
teorie argumentace (důkaz, argument, kvaziargumentace)
2. výroková logika
jazyk, symboly a názvosloví
podmínky pravdivosti (negace, konjunkce, disjunkce, implikace, ekvivalence)
formule (jednoduché, složené) a jejich pravdivostní hodnota
splnitelná formule, tautologie
pravidla správného usuzování
vlastnosti výrokové logiky
výroková logika a přirozený jazyk
vícehodnotové výrokové počty (trojhodnotová logika)
3. predikátová logika
jazyk, symboly
množinové pojetí vlastností a vztahů
predikáty, individua
obecná a existenční tvrzení, kvantifikátory
pravidla správného usuzování a základní představy o odvozování
definice (formální správnost, pravdivost), definice kruhem
4. myšlení, jazyk a logika
logika jako metodologie vědních disciplín
myšlení a jazyk
povrchová a hloubková struktura v myšlení
vnímání slov, metamodel jazyka
formulace otázek (neurčitá podstatná jména a slovesa, srovnání, úsudky, nominalizace, modální operátory možnosti a nutnosti, všeobecné kvantifikátory, složená ekvivalence, předpoklady, příčina a následek)