Hledej
Zobraz:
Univerzity
Kategorie
Rozšířené vyhledávání
12 659 projektů
0 nových
Fyzika I - studijní materiál nejen pro studenty Dopravního stavitelství
«»
| Přípona |
Typ studijní materiál |
Stažené 0 x |
| Velikost 4,5 MB |
Jazyk český |
ID projektu 7718 |
| Poslední úprava 29.03.2016 |
Zobrazeno 1 432 x |
Autor: mira.hejda |
Sdílej na Facebooku |
||
| Detaily projektu | ||
- Cena:
6 Kreditů - kvalita:
92,3% -
Stáhni
- Přidej na srovnání
- Univerzita:Univerzita Pardubice
- Fakulta:Dopravní fakulta Jana Pernera
- Kategorie:Přírodní vědy » Fyzika
- Předmět:Fyzika
- Studijní obor:-
- Ročník:1. ročník
- Formát:PDF dokument (.pdf)
- Rozsah A4:273 stran
1. ÚVOD
1.1 Fyzikální veličiny a jejich jednotky
1.1.1 Přírodní jev a fyzikální veličina
Fyzika je přírodní vědou, jež zkoumá nejjednodušší, ale současně i nejobecnější zákonitosti přírodních jevů, stavbu a vlastnosti hmoty a zákony jejího pohybu. Při tomto zkoumání zjišťujeme, že studované objekty mají určité charakteristiky (vlastnosti), že se nacházejí v jistých stavech a že mezi nimi probíhají nejrůznější děje. K vystižení těchto skutečností nám slouží fyzikální veličiny.
Jestliže chceme zdárně proniknout do tajů fyziky, musíme v první řadě pochopit podstatu daného přírodního jevu.
A teprve poté přistoupíme k definici příslušné fyzikální veličiny, která tento jev jednoznačně charakterizuje.
Např.: 1) Velice často se setkáváme s jevem, kdy jeden hmotný objekt nějakým způsobem ovlivňuje jiný hmotný objekt - uvádí jej do pohybu, brzdí jej, mění směr jeho pohybu, mění jeho polohu nad zemským povrchem, deformuje jej, apod. Tyto nejrůznější případy vzájemného působení mezi hmotnými objekty pak charakterizuje fyzikální veličina síla.
2) Dobře známe a často i využíváme jev, kdy dochází k uspořádanému pohybu nabitých objektů - elektronů v kovech, iontů v elektrolytech, svazku nabitých částic ve vakuu, ale např. i elektronů kolem jádra vlastního atomu. A opět všechny takové případy, ať už je příčina jejich vzniku jakákoli, jednoznačně charakterizuje fyzikální veličina elektrický proud.
Lze tedy říci, že fyzikální veličina je určitý přesně vymezený pojem (většinou to bývá jedno či dvě slova), jímž lze jednoduše kvalitativně i kvantitativně popsat příslušné fyzikální jevy, t.j. vlastnosti, stavy a změny hmotných objektů či soustav hmotných objektů.
1.1 Fyzikální veličiny a jejich jednotky
1.1.1 Přírodní jev a fyzikální veličina
Fyzika je přírodní vědou, jež zkoumá nejjednodušší, ale současně i nejobecnější zákonitosti přírodních jevů, stavbu a vlastnosti hmoty a zákony jejího pohybu. Při tomto zkoumání zjišťujeme, že studované objekty mají určité charakteristiky (vlastnosti), že se nacházejí v jistých stavech a že mezi nimi probíhají nejrůznější děje. K vystižení těchto skutečností nám slouží fyzikální veličiny.
Jestliže chceme zdárně proniknout do tajů fyziky, musíme v první řadě pochopit podstatu daného přírodního jevu.
A teprve poté přistoupíme k definici příslušné fyzikální veličiny, která tento jev jednoznačně charakterizuje.
Např.: 1) Velice často se setkáváme s jevem, kdy jeden hmotný objekt nějakým způsobem ovlivňuje jiný hmotný objekt - uvádí jej do pohybu, brzdí jej, mění směr jeho pohybu, mění jeho polohu nad zemským povrchem, deformuje jej, apod. Tyto nejrůznější případy vzájemného působení mezi hmotnými objekty pak charakterizuje fyzikální veličina síla.
2) Dobře známe a často i využíváme jev, kdy dochází k uspořádanému pohybu nabitých objektů - elektronů v kovech, iontů v elektrolytech, svazku nabitých částic ve vakuu, ale např. i elektronů kolem jádra vlastního atomu. A opět všechny takové případy, ať už je příčina jejich vzniku jakákoli, jednoznačně charakterizuje fyzikální veličina elektrický proud.
Lze tedy říci, že fyzikální veličina je určitý přesně vymezený pojem (většinou to bývá jedno či dvě slova), jímž lze jednoduše kvalitativně i kvantitativně popsat příslušné fyzikální jevy, t.j. vlastnosti, stavy a změny hmotných objektů či soustav hmotných objektů.
Klíčová slova:
mechanika
fyzika
hmotné body
tekutiny
gravitační pole
elektrické pole
Obsah:
- 1. ÚVOD -5-
1.1 Fyzikální veličiny a jejich jednotky -5-
1.2 Role matematiky ve fyzice -17-
2. MECHANIKA HMOTNÝCH BODŮ -24-
2.1 Kinematika pohybu hmotného bodu -26-
2.2 Dynamika pohybu hmotného bodu -57-
3. MECHANIKA SOUSTAV HMOTNÝCH BODŮ -85-
3.1. Síly působící na soustavu hmotných bodů -85-
3.2 Změna hybnosti soustavy hmotných bodů; zákon zachování hybnosti -86-
3.3 Aplikace zákona zachování hybnosti - centrální ráz dvou těles -87-
3.4 Hmotný střed soustavy hmotných bodů -92-
3.5 Moment hybnosti a moment síly -94-
3.6 Pohybová rovnice rotačního pohybu -102-
3.7 Zákon zachování momentu hybnosti -103-
4. MECHANIKA TĚLES -106-
4.1 Mechanika tuhého tělesa -106-
4.2 Mechanika pružných těles -143-
5. MECHANIKA TEKUTIN -151-
5.1 Hydrostatika a aerostatika -151-
5.2 Hydrodynamika a aerodynamika -161-
6. KMITAVÝ POHYB HMOTNÉHO BODU -170-
6.1 Netlumený kmitavý pohyb hmotného bodu -170-
6.2 Tlumený kmitavý pohyb hmotného bodu -183-
7. GRAVITAČNÍ POLE -187-
7.1 Fyzikální pole - základní charakteristika a popis -187-
7.2 Gravitační síla, intenzita gravitačního pole -188-
7.3 Keplerovy zákony a Newtonův gravitační zákon -191-
7.4 Gravitační pole hmotného bodu a kulového tělesa -195-
7.5 Gravitační síla a síla tíhová -197-
7.6 Práce v radiálním gravitačním poli;
potenciální energie hmotného objektu v radiálním gravitačním poli -198-
7.7 Pohyby těles v radiálním gravitačním poli -200-
8. ELEKTRICKÉ POLE -206-
8.1 Úvod -206-
8.2 Elektrické pole ve vakuu -206-
8.3 Elektrické pole v látkách -227-
9. USTÁLENÝ ELEKTRICKÝ PROUD -244-
9.1 Základní pojmy -244-
9.2 Elektrický proud v kovech -246-
9.2.1 Vznik elektrického proudu v pevném kovovém vodiči -246-
9.2.2 Elektrický odpor látky, Ohmův zákon -248-
9.2.3 Spojování odporů -251-
9.2.4 Práce a výkon elektrického proudu -253-
9.2.5 Uzavřený elektrický obvod -255-
9.2.6 Kirchhoffovy zákony -259-
9.3 Elektrický proud v polovodičích -263-
9.3.1 Charakteristika vlastních polovodičů -263-
9.3.2 Příměsová vodivost polovodičů -264-
9.3.3 Teplotní závislost vodivosti polovodičů -265-
9.3.4 P-N přechod -268-
9.3.5 Fyzikální princip tranzistoru -270-