Etika učitele, právní odpovědnost

ETIKA UČITELE, PRÁVNÍ ODPOVĚDNOST

Výraz „etika“ pochází z řecky slova ethos = obyčej, zvyk

Obecný požadavek vyjádřený slovy: „učitel má být pro žáky vzorem v uznávání etických hodnot“ je založen na způsobu vykonávání praktických učitelských činností v souvislosti s nepsanými etickými normami.


Etické (mravní) kodexy
Jsou souborem obecných regulativních pravidel (norem):
- tyto normy vystihují nejpodstatnější rysy platné morálky,
- mají funkci ideálního modelu jednání,
- normy slouží jako hodnotové regulátory jednání.

Mají návodný charakter; říkají, že je žádoucí, abychom jednali v souladu s tím, co uvedená zásada označuje za mravně správné. Podle nich se určuje, co je správné, nesprávné, špatné, dobré.

Příklad 1: Desatero.

Pojmu etika se užívá v nejrůznějších kontextech, např. etika společnosti, politická etika, etické - neetické chování, etika jako předmět výuky, lékařská etika, občanská etika, etika sportu atd. Takto nazývané etiky jsou tzv. aplikovanými etikami