Archivnictví a spisová služba - Archivní materiál

ARCHIVNÍ MATERIÁL

1 Archiválie v historickém vývoji - středověk
V 1. kapitole jsme upozornili na to, že v archivech jsou přednostně uchovávány integrálně rostlé fondy jako jakési vytříděné „pozůstalosti“ nejrůznějších úředních institucí, které jsou doplňovány sbírkami a osobními fondy. V dalších kapitolách rozvedeme, jak se materiály vybrané k trvalé archivní úchově třídí a zpracovávají a samostatnou pozornost budeme také věnovat jednotlivým základním archivním pojmům.
Na tomto místě chceme souborně naznačit, s jakou šíří dokumentárního materiálu se jak zpracovatel, tak i badatel v archivech může setkat. Do odborné péče archivů jsou tedy svěřovány archiválie jako nejen psané, ale také tištěné i obrazové a zvukové památky dokumentární povahy, vzniklé ze soustavné činnosti svých původců (úřadů, institucí, podniků, právních a fyzických osob ad.), které původci již pro svou běžnou kancelářskou činnost ve svých registraturách nepotřebují, které však byly pro svou mimořádnou dokumentární hodnotu vybrány k trvalé úschově, a to nejen z praktických hledisek (politických, hospodářských, právních a správních), ale především hledisek obecně kulturních a vědeckých (archivní bohatství je dnes v souladu s nazíráním v Evropě i ve světě považováno za jakousi základní paměť lidstva v nejrůznějších ohledech a tedy za prvořadou součást obecného kulturního dědictví).