Hledej Zobraz: Univerzity Kategorie Rozšířené vyhledávání

12 659   projektů
0 nových

Vypracované státnicové otázky z předmětu Evropské právo a Mezinárodní právo

«»
Přípona
.doc
Typ
státnicové otázky
Stažené
4 x
Velikost
0,4 MB
Jazyk
český
ID projektu
11882
Poslední úprava
09.04.2018
Zobrazeno
1 195 x
Autor:
royal.cut
Facebook icon Sdílej na Facebooku
Detaily projektu
Popis:
1. Systematika evropských regionálních organizací (vztah EU k Radě Evropy a Evropského sdružení volného obchodu)

Rada Evropy
je mezivládní organizace sdružující v současné době 47 zemí (všechny evropské státy kromě Běloruska, Vatikánu a 6 sporných území). Členství je otevřené všem evropským zemím, které akceptují a zaručují právní stát, základní lidská práva a svobodu pro své občany. Mimo zaručení těchto práv a demokracie (cestou reforem) členové RE dále spolupracují např. v oblastech kultury nebo vzdělávání.
Jedním z hlavních prvních úspěchů bylo dojednání a uzavření Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod v roce 1950, která je právním základem činnosti Evropského soudu pro lidská práva.
Pro takzvané „nové země Evropy“ je RE po Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE, OSCE) dalším mezinárodním fórem, kde se setkávají s jinými zkušenostmi, zásadami a nároky, než těmi, které jsou běžné doma.
Československo vstoupilo do Rady Evropy roku 1991 a do konce roku 1992 ratifikovalo 22 mezinárodních smluv, sjednaných v rámci Rady Evropy, včetně většiny smluv lidskoprávních.
Rada Evropy má od roku svého založení 1949 sídlo ve Štrasburku, stejně jako její nejznámější instituce Evropský soud pro lidská práva.
Evropská společenství
Evropská společenství, zkracováno ES, označovala tři společenství - Evropské hospodářské společenství (EHS), Evropské společenství uhlí a oceli (ESUO) založené 1952 smlouvou podepsanou 1951 (vypršela roku 2002 a její relevantní zbylá ustanovení přešla do smluv ES), a Evropské společenství pro atomovou energii (Euratom) (také ESAE), založené podepsáním druhé ze smluv v Římě roku 1957.
Od roku 1965 byl běžně používán název Evropská společenství pro tato tři společenství dohromady.
Evropská společenství (1. EHS od Maastrichtské smlouvy jako Evropské společenství, 2. ESUO a 3. Euratom) tvořily I. pilíř Evropské unie (měla nadnárodní charakter), která vznikla na základě Maastrichtské smlouvy. II. pilíř Evropské unie tvořila společná zahraniční a bezpečnostní politika a III. pilíř policejní a soudní spolupráce v trestních věcech.
Po ratifikaci Lisabonské smlouvy Evropská společenství zanikla a právním nástupcem se stala Evropská unie. Evropské společenství pro atomovou energii si přesto zachovalo částečně nezávislý statut a existuje nadále.

Klíčová slova:

evropská integrace

právní ochrana

tvorba práva

mezinárodní právo

subjektivita

mezinárodní spory



Obsah:
  • 1. Systematika evropských regionálních organizací (vztah EU k Radě Evropy a Evropského sdružení volného
    2. Vývoj evropské integrace, přínos reformních smluv, hlavní změny struktury a fungování EU obsažené v Lisabonské smlouvě
    3. Vznik, zánik a obsah členství v EU
    4. Rozdělení pavomocí EU a členských států, princip subsidarity a proporcionality v rámci EU, role národních parlamentů
    5. Ústava ČR a evropská integrace (včetně judikatury US ČR)
    6. Organizační struktura Evropské unie (složení a pravomoci hlavních politických orgánů EU)
    7. Systém právní ochrany - soudnictví EU, ochrana základních práv EU, druhy řízení před SDEU
    8. Tvorba práva EU, pojem primárního a sekundárního práva EU, specifika nařízení EU, a směrnic EU
    9. Vnitrostátní účinky práva EU, zásada přímého účinku a přednostní aplikovatelnost práva EU
    10. Pojem vnitřního trhu EU, základní tržní svobody, občanství EU
    11. Definice pojmu mezinárodního práva, vymezení mezinárodního práva vůči vnitrostátnímu a evropskému právu, kodifikace mezinárodního práva
    12. Systematika pramenů mezinárodního práva, vznik a význam obyčeje jako tradičního pramene MP, hierarchie mezinárodních norem
    13. Uzavírání mezinárodní smlouvy, ukončení a neplatnost mezinárodních smluv,problematika výhrad k mezinárodním smlouvám
    14. Recepce mezinárodního práva do vnitrostátního práva, postavení mezinárodních smluv v právním řádu ČR
    15. Systematika subjektu mezinárodního práva, konstitutivní prvky státnosti
    16. Institut diplomatické ochrany, úprava občanstí z pohledu mrzinárodního práva
    17. Mezinárodněprávní postavení mezinárodních organizací, právní subjektivita mezinárodních organizací a jejich pravomoci
    18. Mezinárodní subjektivita jednotlivců, koncepce mezinárodněprávní odpovědnosti, základní mez. ochrany lidských práv
    19. Odpovědnost státu v mezinárodním právu,mezinárodněprávní odpovědnost jednotlivce (mezinárodní trestní právo)
    20. Mírové urovnání mezinárodních sporů, postavení mezinárodních judiciálních mechanismů