Hledej Zobraz: Univerzity Kategorie Rozšířené vyhledávání

12 631   projektů
2 nových

Vypracované státnicové otázky z okruhu Obecná botanika

«»
Přípona
.pdf
Typ
státnicové otázky
Stažené
6 x
Velikost
0,6 MB
Jazyk
český
ID projektu
9597
Poslední úprava
06.02.2017
Zobrazeno
502 x
Autor:
clean.bandit
Facebook icon
Detaily projektu
Popis:
Hierarchie výstavby rostlinného organismu.
Atomy biogenních prvků: jsou pro nezbytné pro ţivot rostliny. Podle jejich hmotnostního obsahu v těle rostliny rozlišujeme: A) makrobiogenní prvky: hlavní fce je stavební, vyskytují se v NK a bílkovinách. Patří zde C, H, O, N, S, P. Dalšími jsou K, Na, Cl, Ca, Mg, Fe. Prvky K, Na a Cl jsou přítomny převáţně jako ionty. B) mikrobiogenní prvky: je jich mnoho, hlavně těţké kovy (katalytické účinky) Cu, Co. Některé z těchto prvků mohou být ve větším množství jedovaté (např. Si, Al, Cd, Pb, Cu). Dále zde patří B, Mo, Mn, Zn.
Organické látky:
A) nízkomolekulární: jednoduché CUKRY (pěti- nebo šestiuhlíkaté) - glukóza, fruktóza, galaktóza. ORG. KYSELINY (se skup. -COOH) - stavební sloţky tuků. AMINOKYSELINY obsaţené v bílkovinách. NUKLEOTIDY sloţené ze tří sloţek: báze (pyrimidinové - cytozin, tymin, uracil nebo purinové - adenin, guanin), pentózy (ribóza, deoxyribóza) a kys. trihydrogenfosforečné. TUKY - mastné kyseliny, glycerin.
B) vysokomolekulární: vznikají z látek nízkomolekulárních. POLYSACHARIDY vznikají z monosacharidů, nejčastěji z glukózy. Škrob má kulovitý tvar a je rozpustný ve vodě. Celulóza a chitin jsou vláknitého tvaru a navzájem jsou propojeny vodíkovými vazbami a ve vodě jsou nerozpustné. BÍLKOVINY vznikají z AK, které jsou spojeny peptidovými vazbami. Mají funkci stavební, katalytickou (enzymatickou) a zásobní (semena některých rostlin jsou pak významnou složkou potravin). NUKLEOVÉ KYS. vznikají z nukleotidů. Podle typu cukerné sloţky rozlišujeme dva typy: DNA a RNA.
1) Buněčné struktury: povrchy se specifickou funkcí. Biomembrány: základ tvoří lipoproteinová dvojvrstva s hydrofóbní (řetězce mastných kyselin) a hydrofilní (fosfátová) částí.
2) Buňka: Prokaryotická a eukaryotická. Viz. otázka č. 2.
3) Pletiva: = soubor buněk cca stejného tvaru a vykonávající stejnou fci.
A) nepravá (plektenchym, pseudoparenchym) - vznik druhotným seskupováním b.
B) pravá - vznikají dělenímjedné nebo více buněk, tzv. iniciál.
BA) dělivá (meristémy) - tvoří celé embryo v semenu (promeristémy), ve vzrostných vrcholech (primární meristémy), buňky zachovávající si dělivost v následujících sezónách - kambium, felogén (sekundární meristémy).
BB) trvalá - tvořena diferencovanými buňkami uzpůsobená k určité fci.
BBA) parenchymatická - BS nejsou zesíleny. Parenchym (s intercelulárami), prozenchym (v jednom směru protáhlé, bez intercelulár), aerenchym (hvězdicovitý, sloupcovitý s velkými intercelulárami).
BBB) kolenchymatická - BS jsou nepravidelně zesílené, nejčastěji v rozích (rohový kolenchym) nebo v plochách (deskový)
BBC) sklerenchymatická - BS je pravidelně zesílena. Pokud jsou v pletivech izolovány, nazývají se sklereidy (např. malvice hrušně)
4) Systémy pletiv: Podle fcí rozlišujeme pletiva: dělivá, krycí, provětrávací, nasávací, vodivá, mechanická, asimilační, zásobní, vyměšovací, základní.
5) Rostlinné orgány: kořen, stonek, list, květ, reprodukční orgány
6) Organismus:

Klíčová slova:

botanika

rostlinné buňky

pletiva

morfologie

metamorfózy

květy

plodenství



Obsah:
  • Obecná botanika
    Hierarchie výstavby rostlinného organismu.
    Základní charakteristika pro- a eukaryotní rostlinné buňky.
    Stavba a vlastnosti buněčné stěny rostlinné eukaryotní buňky.
    Plastidy rostlinné buňky.
    Cytoplazma, vakuom a vakuola rostlinné eukaryotní buňky.
    Rostlinná pletiva, přehled a kritéria jejich třídění.
    Systémy pletiv.
    Pletiva dělivá (meristémy).
    Pletiva trvalá.
    Charakteristika systému pletiv krycích.
    Charakteristika systému pletiv vodivých.
    Morfologie a anatomie kořene.
    Morfologie a anatomie stonku.
    Morfologie a anatomie listů (jehlic) jehličnanů.
    Morfologie a anatomie listů krytosemenných rostlin.
    Metamorfózy (modifikace) kořene, hospodářský význam kořenů a jejich metamorfóz.
    Metamorfózy (modifikace) stonku, hospodářský význam stonků a jejich metamorfóz.
    Metamorfózy (modifikace) listů, hospodářský význam listů a jejich metamorfóz.
    Generativní orgány výtrusných rostlin, jejich vývojové cykly.
    Generativní orgány nahosemenných rostlin, jejich vývojový cyklus.
    Generativní orgány krytosemenných rostlin, vývojový cyklus.
    Soubory květů (květenství).
    Stavba vajíčka a vznik semene krytosemenných rostlin.
    Plody, plodenství, souplodí.
    Přehled botanických věd a oborů.