Hledej Zobraz: Univerzity Kategorie Rozšířené vyhledávání

12 659   projektů
0 nových

Vypracované státnicové otázky oboru Speciální pedagogika - okruh Logopedie

«»
Přípona
.rar
Typ
státnicové otázky
Stažené
69 x
Velikost
3,1 MB
Jazyk
český
ID projektu
9724
Poslední úprava
20.02.2017
Zobrazeno
4 590 x
Autor:
pavla.blahova
Facebook icon Sdílej na Facebooku
Detaily projektu
Popis:
1. Logopedie jako vědní disciplína
Definice a vymezení jako vědního a studijního oboru, postavení logopedie v systému věd. Stručný přehled historie oboru, významné osobnosti. Komparace se zahraničím. Předmět zájmu logopedie - pojem NKS, apod. 10 okruhů NKS. Základní pojmy z oblasti komunikace, jazyka, řeči, mluvy. Srovnání se zahraničními zdroji a v rámci interdisciplinárních vztahů, perspektivy vývoje (bilingvismus, multikulturalismus, apod.).

Vymezení pojmu logopedie
Název logopedie se skládá z řeckého logos - slovo, paidea - výchova (výchova řeči). Je to mladý vědní obor, jehož teoretické základy byly formovány v 1. polovině 20. století, proto se neustále mění a rozvíjí (někdy bývá dobou vzniku přirovnávána k neurologii).

V různých zemích je zařazována do systému věd odlišně. V počátcích formování oboru měli vliv lékaři (u nás např. Seeman, Sovák, Mašura, Lesný), později i odborníci oborů nemedicínských (např. Kábele, Gaňo, Veselý). Ve druhé polovině minulého století to byl vliv jazykovědců (např. Janota, Liška, Ohnesorg). 1924 - Vídeň - lékař - foniatr Froschels definoval logopedii jako lékařskou vědu (medizinische Sprachheilkunde /midicíniš špráchheilkunde), ale u nás lékař - foniatr Sovák ji definoval jako obor speciálně pedagogický.

SOVÁK: „nauka o výchově základních složek sdělovacího procesu, tj. řeči a sluchu, jakož i o prevenci a terapii jeho vývojových vad či získaných poruch.“

LECHTA (1990): „Logopedie je SPP věda. Zabývá se výchovou osob s NKS a prevencí tohoto narušení. Logopedie zkoumá narušení komunikační schopnosti z aspektu příčin, průběhu, frekvence výskytu, následků, možností diagnostikování, odstraňování, prevence, určování prognózy. Zkoumá i možnosti rozvíjení komunikační schopnosti jako takové (u tzv. intaktní populace).“

Klíčová slova:

Logopedie

speciální pedagogika

organizace

fyziologie

lateralita

komunikace

poruchy hlasu

vývoj řeči



Obsah:
  • 1. Logopedie jako vědní disciplína.
    Definice a vymezení jako vědního a studijního oboru, postavení logopedie v systému věd. Stručný přehled historie oboru, významné osobnosti. Komparace se zahraničím. Předmět zájmu logopedie - pojem narušená komunikační schopnost, apod. 10 okruhů narušení komunikační schopnosti. Základní pojmy z oblasti komunikace, jazyka, řeči, mluvy. Srovnání se zahraničními zdroji a v rámci interdisciplinárních vztahů, perspektivy vývoje (bilingvismus, multikulturalismus, apod.).
    2. Organizace logopedické péče.
    Specifika logopedické péče dle jednotlivých resortů, legislativní vymezení, institucionální péče pro osoby s narušenou komunikační schopností. Postavení logopeda v rámci interdisciplinární spolupráce. Logopedické organizace a společnosti. Systém péče v ČR a v zahraničí, formy pregraduálního a postgraduálního studia, profesní organizace logopedů. Aktuální trendy. Principy a prostředky logopedické péče - specifika dle jednotlivých věkových kategorií.
    3. Fyziologie produkce a vnímání řeči.
    Anatomie a fyziologie orofaciálního systému, jeho vývoj a vazba na centrální nervovou soustavu. Fyziologie respirace, fonace, rezonance a artikulace. Teorie plánování a programování řeči. Percepce řeči po stránce akustické, vizuální a orosenzorické. Praxie a gnozie v kontextu logopedie. Vztah cerebrálních struktur a funkcí k produkci a percepci lidské řeči - srovnání z pohledu historického, neurologického, psycholingvistického a neuropsychologického.
    4. Fylogeneze a ontogeneze řeči.
    Anatomické předpoklady artikulované řeči, hypotézy vzniku orální komunikace. Základní etapy ontogeneze řeči (klasifikace dle jednotlivých jazykových rovin narušené komunikační schopnosti, chronologického vývoje) - komparace vybraných pojetí. Kritická období ontogeneze řeči. Fyziologický vývoj řeči v závislosti na psychomotorickém vývoji a možnosti jeho stimulace.
    5. Lateralita a komunikace.
    Terminologické vymezení pojmů, typy a stupně laterality. Náhled na lateralitu v historii a v současnosti. Vztah laterality a komunikace. Diagnostika laterality. Sekundární důsledky nerespektování preference levé ruky. Doporučené postupy pro práci s dětmi preferujícími levou ruku. Psaní dětí preferujících levou ruku. Směrovost v grafických a motorických činnostech dětí.
    6. Možnosti logopedické prevence a osvěty.
    Typy, stupně, formy a prostředky logopedické prevence - komparace se zahraničním pojetím, pojetí a možnosti logopedické prevence v jednotlivých resortech. Současný stav, formy, prostředky a perspektivy logopedické osvěty. Specifika vzhledem k jednotlivým věkovým kategoriím a okruhům narušené komunikační schopnosti. Interdisciplinární pojetí logopedické prevence a osvěty. Etické aspekty logopedické práce - srovnání se zahraničním pojetím.
    7. Diagnostika narušené komunikační schopnosti.
    Specifika logopedické diagnostiky v komparaci s diagnostikou speciálněpedagogickou, pedagogickou a psychologickou. Základní logopedické vyšetření. Aplikace speciálněpedagogické diagnostiky logopedické u jednotlivých okruhů narušené komunikační schopnosti. Interdisciplinární a transdisciplinární spolupráce v rámci logopedické diagnostiky s jinými odborníky, rodinou a s jedincem s narušenou komunikační schopností. Prostředky logopedické diagnostiky, diagnostický materiál, problematika objektivity diagnostiky. Diferenciální diagnostika.
    8. Poruchy hlasu.
    Anatomie a fyziologie fonace. Etiologie, symptomatologie, klasifikace hlasových poruch dle různých kritérií, specifika poruch hlasu v dětství, dospívání, dospělosti a stáří. Základy diagnostiky poruch hlasu. Poruchy hlasu jako symptomatická porucha. Prevence hlasových poruch, hlasová hygiena a její zásady. Postavení a možnosti aktivity logopeda v intervenci poruch hlasu v rámci interdisciplinární spolupráce - komparace se zahraničím. Profilující osobnosti a literatura.
    9. Alternativní a augmentativní komunikace, logopedické pomůcky a technika.
    Terminologie, klasifikace, aplikace v diagnostice a intervenci v rámci jednotlivých okruhů narušené komunikační schopnosti. Logopedické pomůcky, přístrojová a počítačová technika. Profilující osobnosti a literatura. Diagnostický a didaktický materiál, speciální metodické, technické a přístrojové pomůcky. Komparace se zahraničím. Interdisciplinární spolupráce.
    10. Narušený vývoj řeči a opožděný vývoj řeči.
    Typy narušení a odchylek ve vývoji řeči. Terminologie a klasifikace narušení vývoje řeči z věkového hlediska. Opožděný vývoj řeči - terminologie a klasifikace. Narušení vývoje řeči u dětí s primárním zdravotním postižením či onemocněním - mentální postižení, sluchové postižení, zrakové postižení, pervazivní vývojové poruchy, poruchy hybnosti, neurologické syndromy, psychické poruchy. Profilující osobnosti a literatura. Diagnostický a didaktický materiál, speciální metodické, technické a přístrojové pomůcky.

Zdroje:
  • DVOŘÁK, J. 2007. Logopedický slovník LECHTA, V. 1990. Logopedické repetitórium KLENKOVÁ, J. 2006. Logopedie VITÁSKOVÁ, K. Multikulturní prostředí. (in Lechta - Základy inkluzivní pedagogiky) 2010 VITÁSKOVÁ, PEUTELSCHMIEDOVÁ. Logopedie. 2005. MLČÁKOVÁ, R. Osoby s narušením komunikační schopnosti (in: Michalík a kol. Zdravotní postižení a pomáhající profese) HANÁKOVÁ, A. Komunikace a osoby s narušenou komunikační schopností. (in: Regec, Stejskalová a kol. Komunikace a lidé se specifickými potřebami) 2012
O souborech cookie na této stránce

Soubory cookie používáme pro funkční účely, pro shromažďování a analýzu informací o výkonu a používání stránky.

Nastavení Povolit vše