Popis:
		1. Pedagogika a její význam, význam studia pedagogické teorie pro pedagogickou praxi
Pedagogika je společenská věda - (z řeckého paidagógos - původně otrok, který doprovázel syna svého pána do školy a pečoval o něj, později převzala latina jako paedagogus - posun k významu učitel, vychovatel).
· Pedagogika je věda o výchově, metodách vzdělávání a vyučování.
· V odborném významu je to věda a výzkum zabývající se vzděláváním a výchovou v nejrůznějších sférách života společnosti.
· Původně byla součástí filosofie, časem se osamostatnila a stal se z ní vědní obor.
Pedagogická teorie a její zdroje
Pedagogická teorie se utváří v rámci historického vývoje lidstva a jejími dnešními zdroji jsou:
- tradice a zkušenosti společnosti (rodiny) v jednotlivých historických etapách, podrobované pozdějšímu zkoumání a hodnocení
- poznatky příbuzných společenských věd (filosofie, psychologie, sociologie apod.)
- současné empirické poznatky
- výzkum a experimentování
Prakticismus, tedy pouhé lpění na zkušenostech neopřených o znalost teorie, však vede k mnohým omylům, chybám, jejichž systémové uplatňování může dnes ovlivnit vzdělanost celých generací.
Lze jen obtížně stanovit, kdy se sama pedagogika stala skutečnou vědou. Často uvádíme, že zakladatelem pedagogiky byl J. A. Komenský. Pravdou je, že jako jeden z prvních postavil pedagogiku jako skutečný vědecký systém, jeho práce vykazují vysokou znalost souvisejících věd, zvláště filosofie. Znaky vědecké práce však vykazují i práce jeho dávných předchůdců - Platóna, Aristotela a dalších.
		
        
    
    Klíčová slova:
		
		  		  Pedagogika
		  		  kurikulum
		  		  vzdělání
		  		  vzdělávání
		  		  výchova
		  		  učivo
		  		  vzdělávací politika
		  		  předškolní výchova
		  		
		
				
		
		Obsah:
		
				- 1. Pedagogika a její význam, význam studia pedagogické teorie pro pedagogickou praxi
 2. Pedagogika jako věda, základní pedagogické kategorie, systém pedagogických věd, vztah pedagogiky k příbuzným vědám
 3. Cíl, obsah výchovy a vzdělávání. Kurikulum, jeho proměny
 4. Vývoj člověka, jeho utváření výchovou a vzděláváním, podmínky výchovy
 5. Výchova jako forma socializace. Mechanismy socializace.
 6. Formy výchovy a vzdělávání - školní, mimoškolní, rodinná, formální, neformální, informální a jejich specifikace
 7. Úloha vzdělání v ekonomickém a sociálním vývoji společnosti
 8. Vzdělávací systém ČR
 9. Současná evropská vzdělávací politika - základní dokumenty
 10. Současná česká vzdělávací politika - základní dokumenty
 11. Metody pedagogického výzkumu. Příklady pedagogického výzkumu v ČR a v zahraničí
 12. Osobnost pedagoga - typy pedagogů, styly vyučování
 13. Pedagogické znalosti - klíčová součást profesních dovedností učitele
 14. Pedagogická komunikace
 15. Didaktika, její předmět. Vztah obecné didaktiky a oborových didaktik
 16. Organizační formy vyučování a vyučovací metody
 17. Inovační tendence v oblasti vyučovacích forem a metod
 18. Pedagogická diagnostika
 19. Učivo v pedagogických dokumentech (učební plány, osnovy, kutikulární dokumenty)
 20. Výchova a vzdělávání ve starověku. Řecko, Řím, helénismus
 21. Výchova a vzdělávání ve středověku. Univerzitní vzdělání
 22. Výchovné ideály humanismu a renesance. Cíl, obsah, metody vzdělávání
 23. Pedagogika J. A. Komenského
 24. Pedagogika osvícenství. Přirozená a svobodná výchova
 25. Pedagogika a 19. století. Počátky konstituování pedagogiky jako vědy. Etatizace, lidové vzdělávání a předškolní výchova