Vypracované otázky ke státní zkoušce z Římského práva

římské právo

prameny

republika

dominát

principát

království

pravomoc

• 1. Časové vymezení a charakteristika jednotlivých vývojových etap římského práva: doba královská, republika, principát, dominát
  2. Nejdůležitější literární prameny k římským právním dějinám - jednotliví autoři, jejich díla a časové zařazení (Livius, Suetonius, Tacitus, Cicero, Prokopios)
  3. Poznávací a produkční prameny římského práva: produkční prameny (lex, plebiscitum, senatusconsultum)
  4. Poznávací a produkční prameny římského práva: produkční prameny (constitutiones principum, edicta magistratuum, responsa prudentium)
  5. Poznávací a produkční prameny římského práva: poznávací prameny (Lex XII Tabularum, Fragmenta Vaticana, Pauli Sententiae,Tituli ex Corpore Ulpiani, Scholia Sinaitica)
  6. Poznávací a produkční prameny římského práva: poznávací prameny (Gai Institutiones, jejich obsah a význam pro poznání římského práva)
  7. Poznávací a produkční prameny římského práva: poznávací prameny (kodexy předjustiniánského období- Codex Gregorianus a Codex Hermogenianus, citační zákon, Edictum Theodorici, Lex Romana Visigothorum, Lex Romana Burgundionum)
  8. Poznávací a produkční prameny římského práva: poznávací prameny (justiniánské zákonodárství)
  9. Římské polyteistické náboženství a jeho právní funkce, jednotlivé kněžské sbory, římské právo a křesťanství
  10. Metoda práce římských právníků klasického období: jejich postoj k právní teorii, nejdůležitější právní definice z Digest, různé významy pojmu ius v římském právu
  11. Právní školy sabiniánů a prokuliánů
  12. .Nauka o negotium iuridicum: typologie, vnitřní elementy (essentialia negotii, naturalia negotii, accidentalia negotii)
  13. Způsoby projevů vůle, možné vady a vnější vlivy působící na lidskou vůli: error (in negotio, in persona, in corpore, in substantia, in qualitate) a jeho důsledky na platnost právního jednání
  14. Způsoby projevů vůle, možné vady a vnější vlivy působící na lidskou vůli: dolus (actio de dolo, exceptio doli), vis (absoluta, compulsiva)
  15. Právo osob v římském právu: caput, capitis deminutio (maxima, media, minima)
  16. Právo osob v římském právu: status (libertatis, civitatis, familiae)
  17. Osoby sui iuris s omezenou schopností právního jednání: tutela a cura
  18. Institut otroctví: vývoj postoje římské společnosti k institutu otroctví, právní důvody upadnutí do otroctví, favor libertatis
  19. Institut otroctví: typy manumisí - slavnostní a neformální manumise otroků, podmínky a právní důsledky
  20. Právnické osoby římského práva: populus Romanus, civitates, municipia, collegia, sodalitates, piae causae, aerarium populi Romani, fiscus)
  ...
  ...
  ...
  60. Římské právo obligací: kontrakty konsensuální (mandatum)
  61. Římské právo obligací: pactum (rozdíl mezi pactum a contractus), quasi-kontrakty (legatum per damnationem, legatum sinendi modo, pollicitatio, votum, negotiorum gestio, tutela impuberis, indebiti solutio, condictio - causa data causa non secuta, - ob turpem vel iniustam causam, - sine causa, communio incidens)
  62. Institut darování v římském právu (inter vivos, mortis causa), zákonodárství omezující svobodu darů
  63. Římské právo obligací: delikty (furtum)
  64. Římské právo obligací: delikty (bona vi rapta)
  65. Římské právo obligací: delikty (iniuria)
  66. Římské právo obligací: delikty (damnum iniuria datum)
  67. Římské právo obligací: quasi delicta (de effusis et deiectis, de posito et suspenso, nautae - caupones - stabularii, adversus mensorem qui falsum modum dixerit, adversus iudicem qui dolo malo in fraudem legis sententiam dixerit, actio servi corrupti, actio sepulchri violati, adversus publicanum)
  68. Římské právo dědické: nejstarší typy římské závěti
  69. Římské právo dědické: klasická římská závěť a její vnitřní struktura
  70. Římské právo dědické: způsoby přijímání dědictví, kategorie dědiců, možnosti zásahů prétora do dědického práva
  71. Římské právo dědické: legáty - typologie legátů a zákonodárství omezující legáty, fideicommissum hereditatis
  72. Římské soudnictví, obsazení soudu, základní zásady římského práva procesního
  73. Římský privátní proces: legis actiones (per sacramentum, per iudicis postulationem, per condictionem, per manus iniectionem, per pignoris capionem)
  74. Římský privátní proces: per formulas (zákony upravující tento typ procesu, průběh procesu)
  75. Římský privátní proces: cognitio extra ordinem
  76. Místo a význam studia římského práva v kontextu moderní právní vědy, významní světoví a čeští romanisté, vliv římského práva na historické a současné české právo, recepce římského práva v českých zemích
  77. Pojem recepce římského práva, jednotlivé recepční školy a jejich nejvýznamnější představitelé: glosátoři, komentátoři, mos gallicus
  78. Pojem recepce římského práva, jednotlivé recepční školy a jejich nejvýznamnější představitelé: usus modernus pandectarum, přirozenoprávní škola, německá historická škola