Hledej
Zobraz:
Univerzity
Kategorie
Rozšířené vyhledávání
12 659 projektů
0 nových
Ústavní právo a Teorie práva - vypracované státnicové otázky
«»
| Přípona .doc |
Typ státnicové otázky |
Stažené 4 x |
| Velikost 0,6 MB |
Jazyk český |
ID projektu 5100 |
| Poslední úprava 16.02.2015 |
Zobrazeno 1 388 x |
Autor: petr.rajnoha |
Sdílej na Facebooku |
||
| Detaily projektu | ||
- Cena:
10 Kreditů - kvalita:
92,3% -
Stáhni
- Přidej na srovnání
- Univerzita:Vysoká škola Karlovy Vary
- Fakulta:-
- Kategorie:Humanitní vědy » Právo
- Předmět:Ústavní právo
- Studijní obor:-
- Ročník:2. ročník
- Formát:MS Office Word (.doc)
- Rozsah A4:41 stran
1.Ústavní pořádek České republiky (struktura a charakteristika)
Ústava ČR, neboli ústavní zákon č. 1/1993 Sb., vnáší do českého právního řádu pojem „ústavní pořádek České republiky“.
Ústava ČR nepodává definici tohoto pojmu jako takovou, avšak z čl. 112 lze dovodit, že tento pojem je míněn jako souhrn určitých ústavních zákonů a dalších Ústavou výslovně jmenovaných pramenů ústavního práva v úrovni nejvyšší právní síly. Článek 3 Ústavy jakoby před závorkou za součást ústavního pořádku jmenuje Listinu základních práv a svobod.
Ústavu ČR tak netvoří jediný tradiční ústavní materii upravující dokument, ale tvoří ji hned od jejího počátku nejméně tyto dva prameny ústavního práva - tedy Listina a Ústava.
Čl. 112 odst. 1 Ústavy ČR tedy vyjmenovává, co tvoří společně s novou Ústavou ústavní pořádek ČR:
- Ústava České republiky
- Listina základních práv a svobod,
- Ústavní zákony České národní rady přijaté po 6.červnu 1992,
- Ústavní zákony přijaté podle nové Ústavy
- Ústavní zákony Národního shromáždění Československé republiky, Federálního shromáždění ČSSR a České národní rady upravující státní hranice České republiky.
Listina základních práv a svobod nemá pojmenovanou právní formu a jako součást ústavního pořádku a pramen ústavního práva figuruje jako „Listina“. Listina tedy nemá definovánu právní sílu, ale ze skutečnosti, že ji Ústava zařazuje do ústavního pořádku nepochybně vyplývá, že je třeba ji posuzovat jako normu téže úrovně, jakou má ústavní zákon. Ostatně to potvrzuje i průběžná judikatura Ústavního soudu ČR, která především v judikování o ústavních stížnostech Listinu pojímá jako normu ekvivalentní právní síly jako je sama Ústava.
Ústava ČR, neboli ústavní zákon č. 1/1993 Sb., vnáší do českého právního řádu pojem „ústavní pořádek České republiky“.
Ústava ČR nepodává definici tohoto pojmu jako takovou, avšak z čl. 112 lze dovodit, že tento pojem je míněn jako souhrn určitých ústavních zákonů a dalších Ústavou výslovně jmenovaných pramenů ústavního práva v úrovni nejvyšší právní síly. Článek 3 Ústavy jakoby před závorkou za součást ústavního pořádku jmenuje Listinu základních práv a svobod.
Ústavu ČR tak netvoří jediný tradiční ústavní materii upravující dokument, ale tvoří ji hned od jejího počátku nejméně tyto dva prameny ústavního práva - tedy Listina a Ústava.
Čl. 112 odst. 1 Ústavy ČR tedy vyjmenovává, co tvoří společně s novou Ústavou ústavní pořádek ČR:
- Ústava České republiky
- Listina základních práv a svobod,
- Ústavní zákony České národní rady přijaté po 6.červnu 1992,
- Ústavní zákony přijaté podle nové Ústavy
- Ústavní zákony Národního shromáždění Československé republiky, Federálního shromáždění ČSSR a České národní rady upravující státní hranice České republiky.
Listina základních práv a svobod nemá pojmenovanou právní formu a jako součást ústavního pořádku a pramen ústavního práva figuruje jako „Listina“. Listina tedy nemá definovánu právní sílu, ale ze skutečnosti, že ji Ústava zařazuje do ústavního pořádku nepochybně vyplývá, že je třeba ji posuzovat jako normu téže úrovně, jakou má ústavní zákon. Ostatně to potvrzuje i průběžná judikatura Ústavního soudu ČR, která především v judikování o ústavních stížnostech Listinu pojímá jako normu ekvivalentní právní síly jako je sama Ústava.
Klíčová slova:
ústava
pravomoc
zákonodárná moc
politické strany
pojem práva
teorie práva
ústavní právo
Obsah:
- 1.Ústavní pořádek české republiky (struktura a charakteristika)
2. Moc zákonodárná (postavení a pravomoci parlamentu čr)
3. Moc výkonná (ústavní postavení prezidenta republiky a vlády čr, vzájemný vztah)
4. Moc soudní (soudní soustava a principy činnosti)
5. Mezinárodní právo a ústava čr (vázanost mezinárodním právem, čl. 10 ústavy)
...
...
...
16. Forma vládnutí (demokracie přímá a zastupitelská, autokracie)
17. Formy státu (stát jednoduchý a složený, nadstátní systémy)
18. Funkce státu (pojetí, klasifikace, charakteristika)
19. Státní mechanismus (státní orgány a zařízení, státní služba)
20. Samospráva (charakteristika, typy, soukromoprávní a veřejnoprávní samospráva)
...
1. Pojem práva, společenská funkce práva, právo a stát
2. Právo a neprávní normativní systémy (idei), právo a spravedlnost
3. Pojem právní normy, struktura právní normy, druhy právních norem
4. Časová působnost právních norem, problematika retroaktivity
5. Tvorba práva, právo obyčejové, smluvní, psané, soudcovské
...
...
...
16. Dynamika a stabilita práva, ochrana nabytých práv, právní jistota, důvěra v právo
17. Právní kultura, hlavní rysy kontinentálního a angloamerického práva
18. Právo pozitivní a právo přirozené, právní pozitivizmus a teorie přirozeného práva
19. Sociologický přístup k právu
20. Právní stát, právní stát formální a materiální, soudobý demokratický právní stát, právní a mimoprávní záruky právního státu